Nedávno se tu diskutovalo o tom, jak jsou - na rozdíl od „našich Romů" vietnamští přistěhovalci pracovití, jak se jejich děti výborně učí, jak zapadli a až na nějaké ty excesy o nich ani nevíme. A ejhle - stačil požár pražské libušské tržnice a rozpoutal se další, tentokrát na českých webech. Požár xenofobní nenávisti, závisti a malicherných jedovatostí.
Ano, jsou mezi nimi pěstitelé marjánky, prodávají levné věci pod všelijakými značkami, také mají svou "várku" kriminálních živlů - ale neporovnatelnou oproti jiným. Daně platí, protože jinak by jim Cizinecká policie neprodloužila vízum... Rozhodně je nechci nijak obhajovat a jak říkám, o jejich případnou trestnou činnost mi v tomto článku vůbec nejde. Chtěla bych však vyzdvihnout tu neskutečnou špínu, která se v nedávno uplynulých dnech vyvalila. Jako kdyby Česká republika chtěla kolem svých hranic postavit vysoký plot (takovou čínskou zeď), aby se k nám nikdo nedostal a nechal nás žít „naším českým životem". Vietnamci mají něco, co už našim obchodníkům občas chybí - chovají se slušně a úslužně. Jsou velcí dříči. Od časného rána do pozdního večera a každý den je vidíme - jedny a ty samé ve večerkách a jiných malých prodejnách. Myslím, že půlka národa si už od nich něco koupila. A zcela jistě neplatí to známé překvapení s hrůzou, pokud by vám Vietnamec řekl: "Dobrý den, sousede!" d@niela
|