Nevím, jestli z toho má někdo prospěch, spíš se mi zdá, že si z nás dělají srandu. Chtěli jste slevu, milánkové ? Tak tady jí máte ! Že neexistují haléře, ba ani desetníky, dvacetníky, padesátníky ? No to přece nevadí ! My vám to sečteme a zaokrouhlíme. Pochopitelně nahoru, protože většina těch slev končí padesátníkem.
A tak si s námi "hytlermarkety" (tak je označuje Daniel Stertzik - řečený Vidlák) spolu se "svým mluvčím" Prouzou vytírají spodní část zad.

Neotevřely se mi doprovodné obrázky, snad jsem ale příspěvek pochopila správně. Tedy jestli je k něčemu, když je cena uvedena na setiny koruny, tedy haléře.
Pokud platím kartou, odečte se mi z účtu přesně na haléř, naposledy tedy 406,24 Kč. Pokud platím hotově, částka se zaokrouhlí. A to dle pravidel zaokrouhlování, takže bych v konkrétním případě měla hotově zaplatit 406 Kč. Těch 24 haléřů o které mám tento konkrétní nákup při hotovostní platbě levnější, se zase srovná, když jiný nákup, který by kartou stál třebas 406,76 Kč, zaokrouhlí pro platbu v hotovosti pokladna na 407 Kč.

Chtěli jsme, aby zlevnili a oni nám vyhověli a ceny snížili o nějaký ten halíř.
Jasně, dělají si z nás prdel, protože jim to dovolíme.
Z 90ti procent nakupuji u zdejších Vietnamců. Mají svoje dodavatele a jsou minimálně o třetinu levnější, než vedle Billa.
V Praze se prý nakupující přesunuli do vietnamské SAPY.

Už nás trénují na cenu v EURech, kde ty centy existují.

*deeres* : U nás je soukromý Koloniál. Má kvalitní zboží a ceny mírné. Paní "U" bude letos 70 let, tak to provozuje spíš jako koníčka a informační centrum obce. Marže má minimální a zboží od místních pekařů, uzenářů, výrobců knedlíků, apod. A ještě se tam dozvím, co se kde v obci šustne :-).
Jinak nakupuju v místním COOPu. Není levný, ale je aspoň český. Snažíme se ho tady udržet, než ho zlikvidují, nebo tam nasadí umělou inteligenci. To už by si místní babči bez Identity občana a platební karty nekoupily ani rohlík.

Mlsnovi by někdo měl šlápnout na krk, nástroje ÚHOS má, ale nanic, protože lepší jsou výmluvy, proč to nejde.
Ona totiž není vůle ze strany vlády, aby si řetězce na maržích nemastily kapsy, protože tak se sypou i fiňáry z daní do státní kasy.

*deeres* : Ono se málo ví, že nějaký ÚHOS existuje, a že má nástroje, jak těm nenažraným řetězcům ubrat kyslík.
A toho Mlsnu jsem taky viděla v TV naživo poprvé, jinak je zalezlý ve svém úřadu a nechává to vyhnít.

Jak můžete dámy v prodejně potravin i o velikosti 100x100 m. koukat na ceny. Kolik stojí jogurt?? Koho jste si vzali?? Má žena to dělá bohužel také, váhá nad francouzským sýrem za blbých 20 dolarů...a pejskovy koupí 4 kg hovězího mletého za 40 dol. a mě kurasány, což mám rád, za 7 dol. ale je jich tam asi 20. Ale je jednoduchá matematika, pokud se doslova nepřejídáte tak jedna osoba má limit plus a mínus víc nesníte. Návštěva restaurace je něco jiného. Tam zaplatíte co jste si koupili domů o 300% více.

Josef Kouba : Pepíčku, já dneska neřeším, kolik stojí jogurt. Když ho chci, tak si ho koupím. Není to o tom, že bychom my ženy byly nějaké chudinky, co počítají každou korunu. Jen jsme zvyklé z dob, kdy jsme měly malé děti a tudíž hluboko do kapsy, počítat a hledat, kde mají ceny nenadsazené. A kde ten samý jogurt stojí třeba o pětikorunu míň.

Ten levnější jogurt je emulze a s jogurtem nemá nic společného. Já i má žena jsme potraviny jak v socialismu i v kapitalismu neřešili.  Peněz bylo v obou... izmech dost. V socíku u národního podniku Pal Gbely na podnikové rekreační boudě  8 tis. s ženuškou měsíčně dohromady. 160 Kč. za bydlení a 670 Kč. celá rodina za jídlo. 5 měsíců v roce volno. Mezisezóna. Zavřeno, až na pár vyjímek jsme odpočívali.  Pokud chlap jež si s ženuškou pořídil děti, nedokázal zvednout prdel a dělat účetního za 1800 Kč. Nebo být profesor za 3000,- byl jeho problém. Od 22 let jsem pod 4000 Kč. klesl jen asi 6 měsíců s výplatou 1800,- ale včetně stravy a ubytování. 2 roky jsem byl  soukromník a tahal s koněm klády z lesa. V průměru cc.12000 měsíčně. V socíku jsem nekradl a bylo dobře. Politika mě nezajímala. Co se týče předcházejícího tématu kudlanky, muž je gauner, holt jste koukaly dámy po pěkném ksichtu, což vás omlouvá. To je příroda. Já po všech zkušenostech jsem si ve 30 letech našel šikovnou ženskou, jež nikdy neřekla že jí bolí hlava a přátelé nám říkali že jsme se vzali jen "kvůli tomu". Některé z vás víte, že jsme ze zvědavosti odešli do Kanady. I zde to bylo snadné. Po 3 letech již mám pár zaměstnanců. No to je kapitalismus. Tak se nedivte. V socíku to nešlo. Příští rok oslavíme 50 let pospolu.  

Josef Kouba : Tak zrovna já jsem si gaunera nevzala. Jenom jsme dělali vysoce kvalifikovanou práci za málo peněz. A do toho se nám na druhý pokus narodily dvojčata. To si nikdo neuvědomuje, že i když máš tři děti stejného pohlaví, tak se moc nedědí, protože je všechno pro ty mladší potřeba dvakrát. Mateřská (po dvojčatech) byla tenkrát 9 měsíců, a pak se starej z jednoho platu jak umíš.
Byli jsme zvyklí si hodně potravin vypěstovat a co šlo, tak naložit a zavařit. Na děti i na nás jsem oblečení šila, pletla a ještě jsem po večerech paličkovala pro UVU. Dodnes nechápu, jak jsem to všechno stihla.
My jsme s manželem spolu letos 45 let, a ani jako důchodci si nestěžujeme.

mamča
Z toho množství mých známých je bohužel katastrofální statistika. Z asi 40 manželských párů jsme zůstali pouze 4. ostatní si ženy mezi sebou vyměnili, č našli nového partnera.

Taky mám kamarádku, vloni oslavili padesáté výroční sňatku. Píšeme si občas na facebooku. To, co zažívá a jak se k sobě chovají, to by na mne opravdu nebylo, byla jsem byla vdaná jenom 23 let a stačilo. Je na něm finančně závislá, i proto mnohá manželství přetrvávají. Vůbec neodsuzuji, když si lidé najdou někoho jiného, protože se každý měníme.

Nevidim nic katastrofalniho, kdyz se manzelstvi, jez se prezilo, rozejde. V dnesni dobe nejsou zeny ekonomicky zavisle na manzelech a nic je nenuti delat sluzky a otloukanky. Osobne si nedovedu predstavit, zustavat v manzelstvi, ktere mi nic nedava. Respective, muz ji vnima jen jako domaci zarizeni na uspokojovani jeho potreb. Jeji potreby zadne neexistuji. Tak to nemam zapotrebi a odchazim. Mam praci a pracovat se mi chce.