Vážení, nevím, proč běžně nadáváte na milenky. Můj tatínek byl ženatý a měl dvě děti, které miluje dodnes a ony jeho. Jen žil se ženou, která se mu "pelešila", a nedokázala pochopit, že z platu mladé rodiny si nemohou pořídit hned vše.Tatínek tenkrát tu jejich krizi řešil častými útěky do hospod a pitím. Dětem se ale (co vím z vyprávění i od nich) vždy věnoval a zahrnoval je láskou . Pak přišla na scénu moje maminka…
Zamilovali se do sebe a začali spolu chodit.
Tím pádem byla zařazena do kategorie tolik nenáviděných milenek.
Mamince bylo v té době 22 let a tatínkovi 30. Maminku dokonce obtěžovala
ona dáma na pracovišti svými výjevy o tom, že svého muže miluje a ať nebere
rodině otce, rovněž bombardovala dopisy jeho rodiče a sestru.
Když se toto dozvěděl tenkrát můj tatínek, tak si sebral věci, odstěhoval se k
mamince a podal žádost o rozvod.
Kdyby u té první tenkrát zůstal, tak bychom se nenarodily my,
další jeho děti.
Nežil by ani současných 31 let ve spokojeném manželství, kde se i
po takové době moji rodiče hluboce milují (je hezké vidět dva blízké lidi, jak
si i dnes vymění polibek a něžné pohlazení) a nepřestal by navíc chodit do
restauračních zařízení, což utnul hned, co začal žít s maminkou.
Neměli to jednoduché ani jeden, ale překonali to a jsou spolu a šťastní.
Myslíte si že, maminka byla v té době snad slepice?
Ne. Šla za hlasem svého srdce a udělala dobře Pro tatínka to byla, je a bude
(jak tatínek často říká) osudová žena.
A i já jsem nyní v podobné situaci s tím rozdílem, že můj nastávající manžel
neměl se svou ženou žádné děti a ihned v počátcích ji varoval, aby se střežila
jakéhokoliv incidentního kontaktu se mnou. Když jsem toho svého poznala já, tak i on řešil krize útěkem do práce, či
restaurace.
Prošla jsem (a stále procházím) s ním naschvály jeho „ještě-ženy“.
Za pár dní ho čeká 1. rozvodové stání a poté své nynější soužití chceme dovršit
svatbou.
A můžu zodpovědně říci za sebe, že lepšího muže jsem v životě nepotkala. Je
stále se mnou, kancelář si přestěhoval domů, do hospody nejde i kdyby trakaře
padaly, a vypomáhá mi v domácnosti tak, jako málokterý chlap.
I jeho rodina se diví, jaká změna se s ním stala a já vím, že když mi je zle,
když jsem nemocná nebo mě něco trápí, je vždy u mne a o vše (co se týče chodu
domácnosti) se skvěle postará. I o vaření. Pohladí mě a každý den děkujeme oba, že nás osud svedl dohromady.
Takže přátelé:
milenky občas nejsou jen mrchy, co spí se ženatými muži a nabourávají jim
manželství.
Někdy jsou to osoby, které zachrání chlapa před záhubou, kterou si sice způsobí
sami svým jednáním, ale kdo má taky tušit, že z té předtím milé ženy, se po
svatbě vyklube saň.
Odsuzujte si mě jak chcete.
Můžete mi třeba nadávat, ale vím, že lidé chybují, nejsou neomylní, a pokud
potkají někoho, kdo jim stojí za to se změnit k lepšímu, tak to není jen špatná
věc.
„milenka“
|