Jasně že si pamatuju. Na horečku (nad 38`C) zábal napřed na ruce a chodidla, při vyšších teplotách na tělo. Tkaninu na zábal namočit do vody s octem (nejlépe bezinkovým), pak omotat dítě, navrch deku a peřinu. Teplota se snížila na přijatelnou mez.
Na kašel cibuli v cukru nebo medu, nebo Jitrocelový sirup. Na zastydlé průdušky olejový obklad - vata namočená v teplém oleji a zahřát na těle.
Měla jsem kliku - babičku bylinkářku. Jenže jsme si její rady moc nepamatovali, a s vlastními dětmi jsme lovili zbytky paměti po sestřenicích a bratrancích. Každý si pamatoval něco.

d@niela : Ani ti důslední rodiče to nemají lehké. Syn se s rodinou přestěhoval do našeho bývalého bytu v Praze. Pod okny má dětskou ordinaci, ale po odchodu jedné lékařky do důchodu, prostě není pro další dětské pacienty místo. Po náročné anabázi sehnali dětskou doktorku na Poliklinice, ale ta už taky přesluhuje.
K zubaři jezdí s dětmi cca 60 km, do bývalého bydliště.
Dříve byla i tzv. Školní lékařka a taktéž zubařka. Dvakrát do roka celou třídu nahnali k zubaři, kdo měl kaz, byl objednán k následnému ošetření.

Současní rodiče už babské recepty neznaji. Prostě si vezmu prášek a je po problému. A když nejsou prášky je to špatně.

Dcerce je 6 let - nezvládne užívat tablety a na vysoké teploty jí zabírá pouze ibalgin, který není dostupný. Na streptokoka dostala dospělé léky, které máme půlit a můžeme být prý rádi, že máme alespoň ty. (Jenže je okamžitě vyzvrací, a jiná alternativa není). Já jsem ve 4, měsíci těhotenstvi, mám vysoké CRP a doktor mi s klidem řekl, že atb. které mohu, jsou nedostupné, ať si uvařím čaj.
Kde to jako jsme? Jsem vážně znechucená, že nemáme jak léčit děti.

A pak čtu, že ministerstvo zdravotnictví tento týden vypravilo ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru a Českou asociací farmaceutických firem další čtyři kamiony léků na pomoc Ukrajině.
Bezmála 100 tisíc balení léčiv v souhrnné hodnotě téměř 2,5 milionů korun darovaly společnosti Baxter CZECH spol. s.r.o. a Medic Art s.r.o. Darování je koordinováno v rámci Mechanismu civilní ochrany EU. Celkově v souvislosti s vojenským konfliktem na Ukrajině bylo vysláno již 9 kamionů.

Moje babicka se v bylinkach vyznala, od ni to umela mamka a i ja to praktikovala, ale kdyz jsem byla v prvni tride, onemocnela jsem pro lekare zahadnou bakteriozou a dostal me z toho penicilin, tenkrat jina antibiotika nebyla. I tak to trvalo nekolik mesicu.
Sice to pozdeji odnesly zuby, ale ja prezila. Kdyby nesel vyvoj dopredu, zemrelo by hodne deti, tak jako to bylo v minulosti, kdy byly k dispozici jen ty babske rady.
Nekdy, kdyz tak ctu, nebo posloucham vzpominky na stare dobre casy, tak si rikam, ze by nam bylo asi nejlip v jeskynich.
Ja bych sve detstvi znovu prozivat nechtela. Bydleli jsme na vesnici, nemeli vlastni vodu. My decka jsme s kyblama ve vozicku jezdily pro spotrebni vodu do potoka, pro pitnou k sousedum do studny.
Mamka prala na valse a my decka machaly opet v potoce, v lete, v zime. Na topeni jsme rezali a stipali drivi, v zime natloukali pilinak. Tak potom se mi rozhodne nestyska!

Vnučka teď nevím kde, asi v ordinaci u doktorky, kde s ní byla snacha na normální kontrole, chytla spálovou angínu. Doktorka předepsala antibiotika, která v lékárně neměli a až ve třetí lékárně vydali cosi jako náhražku. Naštěstí to zafungovalo. Sama mám děti už dospělé, ale takovou situaci nepamatuji. Mně teď doktor předepsal něco na tlak a stejná situace - výpadek, nabídli alternativu se stejnou účinnou látko, po které mi je zle..

Ale zoufají si jen ruští švábi - kremloidi, kteří odmítají vzít na vědomí, že máme kdykoliv banány, a jen za cenu brambor.
A když se bude demokraticky zvolená vláda machrů hodně snažit, budeme mít u Plzně německou gigafactory na baterky do aut, se kterou si v Německu nesměj devastovat svý životní prostředí a taky by tam museli akceptovat nesrovnatelně vyšší mzdový náklady, než v kolonii. K tomu do tý gigafabriky budeme mít nabraný stovky, snad až tisícovky, zahraničních otroků. Kde budou bydlet, to je u boha, byty nejsou. Ale vláda se přeci nemůže starat o všechno. To dá rozum.

Nemyslím si, že současní rodiče neznají jinou pomoc, než nějaké léky. Mám dceru s malým dítětem. Hodně problémů i zdravotních řeší na sociálních sítích. Tam si předávají informace i o tom jak léčit přírodně. Propolis, česnekotvarohové zábaly, olejové zábaly.....
Naopak se mi zdá, že to spíš vypadá na: žádné léky, žádné injekce, žádné očkování....

To s tebou, Milenko, zcela souhlasím. Speciálně antibiotika se nadužívají, lidi sami je vyžadujou, a když doktor nepředepíše, je to automaticky špatnej doktor. Lidi si prostě zvykli, odcházet od doktora s recepisem na pilule, jinak se cejtěj podvedení. Taky ovšem myslim, že spousta léků vychází právě z těch přírodních zdrojů a tak je určitě snadnější, mnohdy i účinnější, totéž co z bylin, spolknout v prášku nebo v medicíně. Fakt je i to, že bez antibiotik to někdy nejde. Resp., jde to vždycky, jasně, jen to nemusí dobře dopadnout.

Cit. Financial Post Business:
"Systém zdravotní péče v Kanadě je nejnákladnější a nejhorší ze všech západních demokracií. Miliony Kanaďanů nemohou najít rodinného doktora, čekací doba u specialistů je nejdelší v historii, přístup k diagnostickým zařízením je výrazně omezen, pohotovosti v nemocnicích jsou často uzavřeny.“

Jsme zmlsaní. Příklad:
V zimní sezoně měl doktor John v letech socialistických 25 000 rekreantů v Peci pod Sněžkou a okolí. Na schůzi, již se zúčastnili všichni správci chat a šéfové rekreačních zařízení ROH, vždy říkal: "netahejte mě v noci z postele a k blbostem. Má-li dítě vysokou horečku udělejte studený zábal pokud se to nezlepší přivezte je ráno do ordinace.
Za celé 3 roky na chalupě s 55 rekreanty jsem vzbudil doktora Jona jen jednou a to nám z okna prvního patra vypadl o půlnoci opilí ředitel jedné továrny a nepřežil pád. Měli přes víkend "školení".
Ve druhém případě, což bylo odpoledne zmije uštkla jednu ženu. Odvoz k doktorovi jsem zvládl sám.
Ve třetím a posledním případě to byl náš mladší syn Jiří. Děti z dětského domova měli lyžařské závody a Jiří se nesměl účastnit, měl slabou horečku. Před polednem přišel do kuchyně a hlásil mamince že je již vyléčen a že chce jít závodit ale měl stále žízeň. Když se děti vrátili na oběd, jeden z vychovatelů přišel do kuchyně s tím že na svém pokoji našel poloprázdnou tubu prášků z níž dává jeden denně vážně nemocnému děcku se štítnou žlázou.
Krátký výslech syna potvrdil že se těmito prášky hodlal vyléčit. Jiří pobyl týden v nemocnici kde vypumpovali žaludek a zůstal tam pod dohledem.

Něco z Kanady. Prosinec 2022. Žena měla vážnější mozkovou příhodu. Asi po týdnu se necítila OK a tak jsme jeli na pohotovost.
V čekárně bylo v 11 večer 35 lidí a přišla by na řadu asi po 6 hodinách. Udělala čelem zad a řekla že raději natáhne bačkory doma než v čekárně.
Doktoři léčí po telefonu a vzácně v ordinaci. Pokud se chce má žena objednat k lékaři, má smůlu. Sekretářka pracuje jen snad 2 hod. a vzkaz nelze zanechat.
Takže přešlapuje u telefonu ony 2 hod. a čeká kdy nebude obsazeno. Jiného doktora nelze sehnat.
Pepa K.

Bych řek, Pepane, že seš v uplnym zajetí kremelských lží.

Vidis, Josefe, dalsi duvod, proc se vratit,I kdyz nam trvalo nekolik mesicu, nez jsme nasli praktickeho lekare a jeste horsi to bylo se zubarem. Kdyz ma doktor plno, odkaze te na pojistovnu a ona ti nekoho najde, treba v Pardubicich, I kdyz bydlis v Ceske Trebove.

Vrta mi hlavou. Copak je s "Doktorem"? Dlouho tady od nej nebyl komentar? Neni nemocny?

Ale ne vše špatně v Kanadě.
V každém městě je zdravotní středisko jež je otevřeno přes den a kam může zajít kdokoliv jež má problém, nemá svého stálého doktora či je na cestách, či dovolené. Po zavírací době musí nemocný na pohotovost .
Já za téměř 40 let jsem byl u doktora jen 3 x. Jednou na pohotovosti s ledvinovými kameny. Svíjel jsem se bolestí a recepční s obličejem pokerového hráče začala v klidu vyplňovat dlouhý dotazník a poté jsem byl požádán abych se posadil. Mě po delší době čekání začal tak silný bolestivý záchvat že jsem šel do kolen a zvrace do odpadkového koše. Tak mě přednostně vzali.
Druhá návštěva pohotovosti byla natržená achilovka a třetí nebylo nic vážného ale vypadalo to děsně. Asi 20 cm dlouhá tříska mě projela pod kůží mezi palcem a ukazováčkem a vykoukla za malíčkem. Když to "otrlá" recepční uviděla tak šla málem k zemi.
Přeji všem dobré zdraví, ty ostatní problémy jdou přežít.

Americke pojistovani je opravdu komplikovane, ale jak uz jsem jednou psala, pracovala jsem v nemocnici, ktera platila vic nez polovinu pojisteni a prispivala na pojistku rodinnym prislusnikum. Zahrnuty byly oci i zuby. Do urcite vyse se platil poplatek pri navsteve lekare, ale ten mel taky limit. Zato pojistka nemela zadny strop. Nikdy jsem zadne dlouhe cekani nezazila a osetreni brilantni, protoze jsem byla ta "naśe". Ono je to fakt zavisle od pojistoven a stat od statu.Takze ja jsem byla americkym zdravotnictvim ponekud rozmazlena.

Uvádění JAKEJCHKOLIV nedostatků v USA nahrává Putlerovi a rovná se dezinformacím, fakenews a prokremelskejm lžím.

Vláda si ví rady v každý situaci:
„Pokud obvoláte sto lékáren, určitě narazíte na řadu společností, kde bude k dostání,“ radí v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).