Pro praktického lékaře je důležité, kolik pacientů má zaregistrovaných ve své kartotéce. Od tohoto počtu se totiž odvíjí jeho hlavní příjem v podobě kapitačních plateb. Jedná se o paušální platby, které mu proplácejí zdravotní pojišťovny a které obdrží každý měsíc. Za každého evidovaného pacienta inkasuje totiž každý měsíc určitou částku – a to i v případě, že se v jejich ordinaci celý rok vůbec neukáže. Obvodní lékaři v ČR za pacienty, které mají v evidenci, dostávají cca 10 miliard ročně.

Název kapitační pochází z latinského „per capita“, což znamená „na hlavu“, tedy na osobu. Průměrně jich mají evidovaných 1600, ale mnoho lékařů jich vykazuje víc. Mj. maximální počet registrovaných pacientů není oficiálně stanoven. Kapitační částka se navíc zvyšuje s věkem pacienta. A to docela dost.

Výši této kapitační platby udává vyhláška ministerstva zdravotnictví. Ta zahrnuje základní výkony, které lékař po ošetření registrovaného pojištěnce nevykazuje. Mezi ně patří například cílené a kontrolní vyšetření, injekce, ošetření a převaz menší rány nebo bércového vředu, vyjmutí cizího tělesa z nosu nebo ze zvukovodu, konzultaci s rodinnými příslušníky pacienta nebo administrativní úkony.

Podle údajů tří největších zdravotních pojišťoven dostane průměrná ordinace praktického lékaře minimálně 1,8 milionu korun ročně. V přepočtu na měsíc to vychází na zhruba 150 tisíc korun.

(Přitom řada doktorů si myslí, jak jsou za svoji práci nedoceněni).   

Na druhou stranu, preventivní prohlídky si lékaři od pojišťoven nechávají zaplatit zvlášť. 

Takže praktik si může měsíční příjem za každého pacienta ještě dále vylepšit; pokud alespoň u 30 procent svých pacientů, starších 40 let, provede preventivní prohlídku.

Dobře si přečtěte, co bychom měli od svého praktika požadovat,

tedy předepsaný obsah preventivní prohlídky:

• laboratorní vyšetření krve a moč

• orientační kontrola zraku a sluchu

• kontrola krevního tlaku

• vyšetření pohmatem mízních uzlin  

• pohmatem vyšetřit břicho

• zjistit bolestivost v oblasti ledvin

• kontrola žil dolních končetin

• stavu kůžea sliznice (např. spojivky)

• podívat se do krku

• pohmatem vyšetřit štítnou žlázu a hlavní skupiny uzlin

• poklepem a poslechem vyšetřit srdce a plíce

• poslechnout si dýchání

• po 45 letech kontrola glykémie, tedy hladiny cukru v krvi

• vyšetření konečníku, varlat nebo prsů

• zkontrolovat platnost očkování proti tetanu

• zvážit

• povinně se dnes již provádí také základní onkologická prevence.