 Nástupem nové garnitury zmizelo napětí na politické scéně, pozorovatelné v minulém období. Tomu odpovídají i projevy, které dříve ze stejných úst byly propagandistické a štvavé. Dnes převládá oznamovací tón. Oba projevy představitelů nové garnitury byly celkem zbytečné, neobsahovaly nic převratného ani povzbuzujícího. Třeba prezident Havel by vyplnil čas alespoň kritikou obecných jevů společnosti a nějakou morální výzvou, prezident Klaus vyzvou k sebevědomému postoji a prezident Zeman, jak víme, alespoň nějakým bonmotem.
Proslov předsedy Senátu Miloše
Vystrčila byl standardní slušný projev o situaci pozdní koronavirové
doby, o které celkem vše potřebné známe. Byl umírněný a mohl by být nazván
sjednocující, kdybychom neznali Vystrčilovo předcházející chování, které bylo
více než rozdělující. Jediné ideologické vyjádření proslovu bylo skautské
heslo: veselá mysl, hospodárnost a čistota. V rámci čistoty potom vyzval
k jednotě.
Že je to čisté pokrytectví ho
možná nenapadlo, ale víme, že rozkládal minulou politiku, proti vůli vlády,
prezidenta a parlamentu, letěl na Taiwan. To zrovna nebylo ani ctění jednoty,
ani hájení ekonomických zájmů státu. Pochybuji, že se změnil jen touto
rétorikou. Mám velkou obavu o osud státu, když významné postavení má člověk,
který zájmy státu nehájí. Zatím to moc nestálo, příště to může být horší.
Pokud se týká formální slušnosti,
kterou v minulé štvavé politice proti Zemanovi a Babišovi nerespektoval,
dnes vypadá, že se snaží. Konečně po vítězných volbách jsou na stole jiné
prostředky. Formální slušnost nic nestojí (to bohužel asi nevěděl nikdy Miloš Zeman).
Jak se aktivisté chovají, to předvedl Senát, když se snažil morbidním způsobem
odstranit nemocného prezidenta a ujmout se jeho pravomocí. Takže nenechme se oklamat formální slušností!
Uvidíme, jak se bude chovat dál
aktivista selektivního univerzalismu bojující, bez ohledu na ztráty, za lidská
práva v jedné skupině zemí (v Číně, v Bělorusku, v Rusku), přitom
však jako by zapomněl na nedodržování lidských práv v jiných zemích (v
Turecku, v Saudské Arábii, v Jemenu, v Azerbejdžánu, na Ukrajině).
Miloš Vystrčil pochválil
prezidenta Zemana a bývalého premiéra Babiše za jejich konstruktivní ústup od
potíží s nastolením nové vlády. To je ovšem drobnost, která jaksi
vyrovnává rétoriku, aby nebyla jen záporná a bylo ji možno nazvat slušnou.
Samozřejmě v této rozhodné chvíli předávání vesla bych očekával spíše nějaký
státnicky vyrovnaný projev hodnotící minulou vládu.
Petr Fiala, označený Babišem a Zemanem jako slušný člověk, se sice slušně
mnohdy v minulém období nechoval, jeho hodnocení protivníků znělo často
jako nenávistný projev proti zločinnému nepříteli, ale přece jen je to jiná
třída, stojící o nějaký ten nepříliš velký stupínek nad obrovskou vlnou špíny a
propagandy. Vítězstvím univerzalistů napětí pominulo, veškeré to štvaní bylo natolik
úspěšné, že dovolilo opozici, aby se chopila moci.
Ohledně Fialova projevu nebudu
hodnotit zdražování energií, na které stejně vláda nemá vliv. Stejně těžko také
vláda něco může udělat s vnějšími cenami surovin a výrobků. Zajímavá je
v tomto ohledu jen poznámka, že občany nenechá v bídě a bude jim
pomáhat adresně. Docela věřím, že to myslí vážně.
Proslov odhalil rozpory, které
jsou viditelné už od prvních dnů vlády. Především je to minulou vládou
navrhované zmrazení platů politiků.
Tento návrh nová vláda rychle před koncem roku odstranila, politici mají už dnes přidáno 6%, které jim
nevezmou, takže je možno opět mluvit i o tom, že si politici platy zmrazí, což
samozřejmě neudělají, je to jen oddalovací politika, aby se na to zapomnělo.
Premiér Fiala mluví o úsporách zeštíhlením státu (to je standardní pravicová
rétorika, táhnoucí se už od premiérky Thatcherové). Ale zatím stát rozšířil o další ministerstva a nové
agendy.
Vyzval občany k jednotě
myšlení (hledat, co nás spojuje). Ale hned nato tvrdil, že minulá vláda
nepřipravila evropské předsednictví ČR (což bývalá ministryně odmítá).
Schválení jaderné energetiky a plynu jako čistých zdrojů prý Babišova vláda
nedokázala prosadit.
JENŽE - mezitím přišla zpráva, že
v den proslovů byly schváleny v EK dokumenty definující jádro a plyn jako
čisté energie, což znamená, že úspěch měla minulá vláda zvláště spoluprací
s Francií a V4 (přitom ministr nové vlády prohlásil, že v rámci V4
nebude spolupracovat, takže je otázka, s kým chce prosazování českých
zájmů dělat).
Premiér Fiala tvrdil, že
předsednictví EU nám umožní též řešit zdražování energií. Kdo ví, co
vlastně předsednictví znamená, musí nutně uznat, že takové předsednictví žádné
výhody ohledně vyjednávání neumožňuje. Ve skutečnosti zdražení energií je
kompozitní záležitost různých vlivů, jednak světových cen, jednak jednání
evropské energetické burzy, jednak kšeftování s emisními povolenkami, při
kterém zůstávají velké peníze v kapsách spekulantů.
Fiala obvinil Rusko z vydírání pomocí ceny plynu, což si nedovolila ani
média jinak Rusku silně nepřátelská. Byť by to byla jen průběžná poznámka,
naznačuje, jakou cestou se budou ubírat vztahy s Ruskem.
Fiala rovněž mluvil o covidu -
jako by za něj mohla minulá vláda, jako by snad Babiš virus přímo roznášel.
Řekl, že minulá vláda nadělala dluhy, aniž by řekl, že pandemie přece není
možno překonávat bez peněz.
Jeho vyjádření, že už před
covidem vláda nadělala dluhy, není pravda, procentní podíl dluhu na HDP se
každý rok snižoval, což je nejefektivnější umořování dluhu. Nevím, jak chce
premiér společnost spojovat, když se nedrží faktů, a jeho vyjádření jsou
předvolební rétorikou.
Nakonec předseda vlády varoval
před populisty, kteří tvrdí, že vystoupením ze struktur EU se může situace
zlepšit. Nedokázal ovšem nijak, že nemají pravdu. Dále je pozoruhodné, že pan Fiala
se dříve proti evropské zelené politice nevymezoval, spíše o ní mlčel.
Nyní naopak tvrdí, že jádro a
plyn jako čistý zdroj musíme obhájit, tedy to, co tvrdil i Babiš. Ale část této
bitvy je už vybojovaná.
Premiér Fiala tvrdí, že chce
lidem říkat pravdu, netajit jim problémy, neslibovat nemožné. Snaha o změnu
politiky, kterou už propagoval v opozici, je viditelná zvláště v jeho
vyjadřování, ve snaze zbytečně neslibovat. Uvidíme, co udělá, když bude muset
obhajovat evropskou politiku v bodech, které jsou pro nás nevýhodné, které
nám odebírají pravomoci nebo nás diskriminují proti ostatním.
Univerzalistický politik,
předstírající, že univerzalismus beroucí nám naši státní samostatnost, je pro
nás výhodný, že obhajoba pravomocí národního státu je špatná, se nutně musí
dostat do konfliktu sám se sebou a se zájmy státu a občanů.
Vlastimil
Podracký
|
