Byli jsme svědky způsobu voleb, který od listopadu 1989 poprvé nereprezentuje vůli voličů, ale zpochybňuje demokratický status sněmovny. Jak? Jednak je tu přes milion voličů, kteří ztratili svoje hlasy volbou stran, které nepřesáhly 5%. Dále je tu volba koalic, která uvedla skalní příznivce některých stran do rozpaků a donutila je volit koalici, byť s některými koaličními partnery nemuseli souhlasit.Vytváření koalic je samo od sebe nedemokratický prvek, to jsme poznali v tzv. Národní frontě v poválečné Československé republice, kterou využili komunisté k uchopení moci. Divím se, že taková možnost ještě dnes existuje!
Pětiprocentní
hranice má obecně svůj význam pro vyloučení malých politických subjektů, aby
potom nepřekážely v parlamentu, nestaly se „jazýčkem na vahách“ při
různých rozhodováních a nevydíraly velké strany nabídkou svých hlasů
k prosazení jejich politických zájmů.
Jestliže malá
strana potom takto ovládá politiku, jak se to stalo s ČSSD a KSČM
v případě minulé vlády, je to taktéž vládnutí odlišné od vůle voličů a
nelze s tímto paradigmatem souhlasit. Nějaká hranice pro vstup do
parlamentu význam má a vůle voličů není respektována jen tenkrát, když hlasů,
které propadnou, je příliš mnoho a velká část občanů neuplatní svoji vůli
v parlamentu. To je v případě těchto voleb, ve kterých propadly
minimálně čtyři strany s poměrně velkým počtem hlasů.
Předvolební
koalice
Předvolební
koalice, zvláště když byly dvě a zahrnovaly převážnou část opozice, zúžily
občanům možnost výběru programu. Programy dvou koalic nejsou schopny postihnout
tak velký ideový rozsah, jako pět samostatných stran. Přitom se obě koalice od
sebe v nejdůležitějších parametrech nelišily, alespoň ne v zahraniční
politice a ve vztahu k EU.
Jestliže dnes
vede společností ideová konfliktní linie mezi lidovým konzervatismem a
globalistickým liberalismem, potom obě koalice více méně stojí na jedné straně,
na straně globalismu a lidový konzervatismus je spíše v současné opozici.
To platí s určitou výjimkou starých konzervativních členů ODS a některých
Lidovců. Tito konzervativci ovšem ve vedení současné ODS zastoupeni téměř
nejsou. Zdá se, že kdyby vznikla pětikoalice už před volbami, nic by se
nestalo. Konečně proč neudělat Národní frontu jako komunisté v r. 1945,
vnitřně se dohodnout na potřebných lidech na významné posty a zajistit si
bezpečnost jejich zvolení? Potom už vlastně volby být nemusí.
Koalice
zajišťují zvolení určitých lidí předem, zajišťují vůli politických
manipulátorů, aby na ně voliči nemohli. Typická je TOP. V normálních
volbách by TOP nejspíše lízala těsně pětiprocentní hranici. Takto má
v parlamentu 14 poslanců.
Myslím, že
podobné je to s KDU. Co měl dělat tradiční volič ODS? Stál před
rozhodnutím, jestli volit koalici SPOLU nebo nic?
Žádný výběr
neměl, musel přijmout koaliční diktát
Samozřejmě, je
tu kroužkování, ale to není pro běžného voliče, zvyklého prostě vhodit lístek
svojí strany do urny bez velkého váhání. Nezapomeňme, že zvláště pravicový
volič nemá čas. Tak prostě pravicový volič volil koalici, ve které je ODS. Ale
zvolil předsedkyní parlamentu kandidátku TOP.
ODS má jen 34
poslanců v parlamentu, což je trapné. Myslíte, že to odpovídá vůli voličů?
Nepochybuji, že neodpovídá ve velkém rozsahu (srovnejte si předvolební průzkumy
z doby, kdy ještě koalice nebyly). Prostě koaličním manipulátorům, kteří
před volbami odváděli pozornost bojem
proti nepříteli Babišovi (nepřítel to byl mimo oblast běžné politiky, byl
vykreslován jako démon, zločinec, zrádce a kdovíco), se podařilo odvést
pozornost natolik, aby dostali do parlamentu lidi, které potřebovali pro
globalistickou politiku a upozadění politiky Visegrádu.
Myslím si, že
konzervativní voliči ODS by volili v normálních volbách ODS a kroužkovali
euroskeptické kandidáty (Zahradila, Vondru). Z tohoto rozhodování byli ve
velkém rozsahu vyšachováni. Na koaličních kandidátkách bylo těchto kandidátů
mnohem méně a mnohem více upozaděni, než by byli na kandidátce ODS .
Vše to vypadá
jako předem připravený kalkul podpořit kandidáty TOP voliči mnohem mohutnější a
respektovanější strany ODS. Myslím si, že toho budou členové ODS litovat, až
dojde na „lámání chleba“…
Co se dělo u
voličů koalice PirStan je tak trochu záhadou. Zdá se, že kroužkování byla
nějaká reakce voličů na poslední chvíli a jediná možnost, jak Piráty co nejvíce
upozadit. Myslím si ovšem, že i zde je předvolební koalice čertovým kopýtkem,
protože normálně by určitě dostali Piráti více hlasů, není možno, aby takto
propadla strana, která se pohybovala běžně ve dvojciferných číslech.
Docela mi to připadá, že lidé z nějakého zoufalství, aniž by chtěli volit
STAN, jej volili jen, aby Piráty co nejvíce upozadili.
Potom samozřejmě
jsou výsledky voleb naprosto neodpovídající vůli voličů. A ještě více je
neodpovídající vůli voličů nynější nedemokratické a naprosto nepřípustné
„rozdávání“ postů Pirátům jako jakousi úlitbu. Prostě v případě koalice
PirStan se o vůli voličů vůbec mluvit nedá. Voliči Pirátů vhodili nezměněný
volební lístek se všemi kandidáty, voliči
Stanu kroužkovali svoje kandidáty. Tím nastal stav, který je.
Programy
v předvolebních koalicích
Původní
politické strany měly nějaké programy. Určitě se vzájemně lišily, ODS byla
euroskeptická a TOP eurohujerská, STAN bylo nihilistické sdružení všech možných
názorů, ale Piráti byli výrazná, naprosto nová, ideově globalisticky vyhraněná
levicová strana s technokratickými prvky. Všechny strany
měly svoje voličské jádro vytvořené na ideovém základě. Koalice ovšem měly
programy omezené, nezahrnující celý rozsah názorů těchto stran. Volič tedy
volil určitý program, který v parlamentu nemusí být realizován, když se
strany rozejdou.
Strany se svých
původních programů a fundamentálního zaměření nevzdaly, budou je prosazovat,
přestože je koaliční programy neobsahovaly. To už je podvod na voličích, který
je však snadno vymluvitelný. TOP může říci, že prosazuje zavedení EURA,
přestože to předvolební koaliční program neobsahoval.
Jak se zbavit
toxických programových bodů, když TOP byla koalicí „vytažena“ do parlamentu,
kam by se možná sama vůbec nedostala? To ovšem poznáme v dalším vývoji.
Ale programy,
které se takto dostaly na půdu sněmovny, v koaličních programech nebyly.
V opravdu demokratických volbách, při širokém výběru programů a ideálů, by
se tam nedostaly nebo jen marginálně.
Závěr:
Vytvoření koalic
sledovalo záměr ochuzení programového spektra a vytvoření jakési Národní fronty proti Babišovi a údajným
extrémistům tak, aby se určití lidé dostali k moci a tím i určitá
politika sledující europeistické a globalistické záměry.
Démonizací
Babiše byla ustanovena jakési falešná konfliktní linie Babiš-Antibabiš, která
překryla a likvidovala skutečné politické názorové spektrum a voličům bylo
vnuceno toto paradigma jako názorově nosné. Zároveň tím byla snížena možnost
volit tradiční témata, neznečištěná vnuceným paradigmatem.
Vlastimil Podracký
|