Litoměřická rodačka MICHAELA
FIALOVÁ je dopisovatelkou loveckých magazínů Girls, Guns and Rods
Magazine, Chicks Smashing Grunters či Lovu zdar!. Před dvěma lety se stala v
americkém Orlandu kickboxerskou mistryní světa v rámci asociace ISKA. Živí se
jako profesionální lovkyně v Africe. Ale je tam nebezpečno - v JAR bují rasismus proti bílým, kteří si v zemi nemůžou být jisti bezpečím. V ohrožení jsou především farmáři bílé pleti.
Krásná česká holka v Jihoafrické republice. Michaela
Fialová se rozhodla bojovat proti tamějším pytlákům, osobně a přímo na místě.
"Jsem zaměstnanec Savannah Hunting Safari v
Jihoafrické republice," řekla Michaela. "Dodělávám si nyní licenční
zkoušky profesionálního lovce. Zvládnout je není úplně snadné už proto, že jsem
holka z Evropy. Je toho totiž docela dost k naučení. Je to stejné jako v
Čechách u myslivců, člověk musí chodit do kurzu, který má jako praktickou
součást rozpoznávání zvířat. Tam se bezpečně naučí rozlišit, které zvíře je
staré, nemocné, zraněné, březí. Jenže zatímco v našich lesích je těch zvířat
dejme tomu třeba do deseti, v Jižní Africe je jich v základu 64. Těch deset
druhů v Čechách zabere asi rok, tak si představte, jak dlouho si musí člověk
nakoukávat zvířata v Jihoafrické republice, zvlášť když tam nežije pořád a musí
za nimi jezdit."
Její rozesmáté fotky s hlubokým výstřihem, které v
očích mnohých prý urážejí důstojnost zastřelených zvířat, jsou trnem v oku
mnoha lidí. Ženská s flintou je pro veřejnost prostě problém. A navíc – ona se
na těch fotkách se zastřeleným zvířetem směje! Co si to dovoluje??? Ta troufalost!!! Nu ano, pro reklamu využije i
svůj obličej. Mediální pozornost přináší peníze, proto ráda dostává tolik
prostoru. Ještě je ke všemu poměrně kontroverzní, a rozděluje společnost na dva
tábory – ti, kteří jí fandí a ti, kteří jí nenávidí; ale málokdo zůstane někde
mezi.
Jenže - je
zásadní informace, že se jedná vesměs o zaplacený lov na farmách, kde jsou
divoká zvířata chována z vůle majitelů. A odstřely jsou obchodem toho
majitele, a tedy i nutnou regulací v daném chovu. Někdo tyhle odstřely bude
vždy dělat - pokud by se lov na zakázku zakázal, tak se farmy zruší a zvířata
přesunou, nebo spíš usmrtí. ...., když to přeženu, tak jako když se u nás
chovají kapři na Vánoce, odchováno, uloveno, u nás se také střílí přemnožená
zvěř, střílí se přemnožení divočáci atd. Tam je to business, nic víc, nic míň,
když tam lovci-zákazníci nebudou lovit farmová zvířata, tak na místo nich na
savanách budou krávy nebo obiloviny; to je tvrdá realita. Mj. lidé lovili
odjakživa. Pro obživu, pro zábavu. Lidé si neuvědomují, že lvice, antilopa,
žirafa jsou tam stejně běžná zvířata, jako u nás koza, kráva či srna. V jiných
zemích si můžete dát krysu, potkana nebo třeba psa.
Michaela Fialová se snaží o osvětu na sociálních
sítích, kde její příspěvky sledují statisíce lidí. Hlavně vysvětluje rozdíl
mezi lovcem a pytlákem: „Lovec přináší rezervaci nemalé peníze, a navíc střílí
jen vybrané kusy. Jde mu o trofej, nepotřebuje střílet samice, mláďata nebo
geneticky silné jedince. Pytlákovi je jedno, co uloví. Nastraží pasti a čeká.
Jde mu hlavně o maso. Pytláctví je teď v Jihoafrické republice značný problém.
Kvůli omezenému turismu v posledním roce a půl chybějí v rezervaci peníze od
zahraničních lovců, mnoho místních přišlo o práci a proto začali chytat zvěř
kvůli jídlu.“
A těm lidem, kteří jí píší nenávistné dopisy, kteří píšou
proti ní petice, bych napsal rád toto: „Myslete na to, až budete pojídat maso
tvora, který žil jen pro to, aby vás mohl nasytit, a za celý svůj život neviděl
slunce, necítil vůni čistého vzduchu, ani nestál na trávě.“
PATRIK
|