Čas
je jen jeden. Poledne je, když je Slunce
na obloze nejvýš... Sekundy,
minuty a hodiny jsou samozřejmě lidským výmyslem, ale jako přirozený stav
bereme zimní čas. Proto poté, co jsme na jaře přetočili hodiny dopředu, na
podzim děláme opak – ve 3:00 se vracíme zpátky na 2:00. Změna nastane v roce
2021 v neděli 31. října. Střídání
zimního a letního času bude pokračovat určitě do roku 2025.
Ministerstvo práce v podkladech k předpisu
napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v EU na pět let je
podstatné kvůli dopravě i fungování trhu. Letní čas začíná vždy poslední březnovou
neděli a končí poslední neděli v říjnu. Změny času měly v Evropské unii skončit
původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly.
Následující termín zrušení časového střídání byl letos... Někteří
experti ale už dlouhodobě poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví.
Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení
vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá...
Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem
09:00 a řada lidí by podle vědkyň své biologické hodiny neměla s tímto nastavením
seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě i
příjmům či ke zhoršení studijních výsledků. Zastánci letního času naopak
poukazují na to, že se život změnil a velká část lidí už nemusí začít pracovat
se svítáním, naopak mohou po práci využít delší denní světlo k relaxaci a
sportu.
Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby
energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory
jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných
unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství,
dopravu či cestovní ruch.
K vydání nařízení s termíny
střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Trvale se přechod na letní čas
v tehdejším Československu zavedl v roce 1979. Od té doby kabinety určují data
začátku a konce. Dosud poslední nařízení pokrývalo pět let od roku 2017 do
letoška.
· Pro ty, co argumentují tím, že posouvání času je
něco nepřirozeného. Naopak, je daleko přirozenější čas posunout, aby nebylo
svítání v době, kdy spíme, a nebyla tma v době, kdy zaručeně ještě spát
nejdeme. Uvědomte si, že sama příroda, o jejíž přirozenosti zde mnozí píší, si
čas posouvá, a to neustále, den co den, zatímco naše hodiny tvrdošíjně
"stojí" bez posunu času. A tuto asynchronizaci těchto dvou časů -
našeho a toho přírodního, naopak tímto posunutím hodin částečně kompenzujeme.
Čili posouvání ručiček hodin je paradoxně přirozenější, jak jejich neposunutí,
po kterém zastánci "přirozena" tak volají...
·
Mj., ono se to střídání zrušilo už před několika
lety s tím, že členské státy se mají sami dohodnout, který čas budou používat.
A samozřejmě začaly problémy, protože to chtěli nějak koordinovat (aby třeba
Francie či Polsko neměly jiný čas než Německo) ale zároveň si každý ctěl
prosadit to svoje. No a zjistilo se, že je to nemožné. Pak se přidaly ještě
problémy s letectvím (že by to snad tak rychle nezvládly) tak se to odsunulo.
Ale ztroskotalo to především na tom, že "spolupracující suveréní
státy" (což mnozí odpůrci EU vidí jako nejlepší možnou reformu) se nebyly
schopny dohodnout.
Doplním, že česká vláda
zavádí evropskou směrnici do tuzemského právního řádu nařízením, aktuálně č.
363/2016 Sb. Evropský parlament však letos výraznou většinou hlasů vyzval
Evropskou komisi (která podle obecného zadání připravuje konkrétní návrhy
nových právních předpisů), aby stávající pravidla „důkladně“ přehodnotila a případně
novelizovala, protože nemalá
část veřejnosti dlouhodobě kritizuje střídání takzvaného zimního a letního času.
Tak si to
přeberte, buďte spokojeni či nespokojeni,
Ale stejně s tím
nic nenaděláte.
d@niela
|