![Vlastimil Vondruška | Moba Knihy](https://www.mobaknihy.cz/files/other_files/a/author-img.png) Často nevěřím, když čtu nebo poslouchám „myšlenky“ některých politiků, komentátorů, novinářů, umělců či studentů, kteří agresívním způsobem kritizují ty, kteří nestojí s nimi v jednom šiku a nechtějí převrátit svět naruby. Nebudu tu vypisovat, o jaké postoje vlastně jde, protože každý dneska ví, že jsme tu „my“, mlčící většina, která chce žít v přehledném světě tradičních hodnot a chce se věnovat čistým radostem obyčejného života, a proti nám „oni“, tedy řvoucí menšina, která chce za každou cenu prosadit své nereálné vize o přeměně lidského světa v mraveniště rovnoprávných, bezpohlavních, nemajetných a nemyslících bytostí. Kdybych chtěl volit tvrdá slova, řekl bych, že i za cenu, že půjdou přes mrtvoly.
.
Co se vlastně stalo, že zvláště mladá generace neguje to, v čem jsme
vyrostli my a naši předkové? Odpověď je jednoduchá. Jako vždycky
v dějinách je to boj o moc, která se halí do ideologie. Pokud chcete
porazit vládce, musíte ničit a bořit, a k tomu je ideálním a osvědčeným
nástrojem blouznivectví a komunismus, jedno jak se to hnutí nazývá, protože
podstata je pořád stejná. Analyzujte si cíle radikálních husitů, utopických
socialistů počátku 19. století, předválečné sociální demokracie, poválečného
komunismu se současnými koncepcemi levicových směrů v Evropě, jako jsou
piráti či zelení. Pokud odmyslíte rétoriku a Boha, je to naprosto stejné –
rovnost bez vlastního přičinění až za hrob!
Někteří z těch, kteří s podobnými idejemi vystupují, to dělají
z pragmatismu, protože je za to platí. To je ta lepší a omluvitelnější
varianta, protože nějak se musí živit každý. A je jen na něm, co je ochotný
dělat. A nemusím připomínat, kolik z nich, když změnilo živitele, začalo
„myslet“ úplně jinak.
Horší je ovšem, pokud blouznivecké ideje hlásají mladí, životem zcela
nepoznamenaní mládenci a dívenky, navíc mnozí se vzděláním hodně pochybným a
mnohdy nedokončeným. Co jim chybí na rozhledu, znalostech a zkušenostech, to
nahrazují nesmiřitelnými ideologickými postoji. Ty samozřejmě nejsou
z jejich hlavy, ale jsou naprogramovány těmi, kteří z jejich
destruktivního aktivismu profitují, ať již mocensky nebo ekonomicky.
Bojovníky „za skutečnou víru a pravdu“ měla každá doba. Dříve je ovšem
společnost spíše shovívavě přehlížela a dávala jim čas, aby dospěli a něco se
naučili. Jen ty nejhorší manipulativní režimy je pouštěly ze řetězu. A pak z
nich byly úderky, z nichž normální lidi mrazilo strachem i hnusem. Stačí
připomenout hnutí švédských dětí v 18. století s cílem upalovat čarodějnice, Hitlerjugend,
oslavovaného udavače Pavlíka Morozova, který ve svých rodičích odhalil
nepřítele sovětského režimu, zběsilé úderky Mao C´Tungových mládežníků
provádějících kulturní revoluci, „Gottwaldovy děti“, které združstevňovaly
český venkov nebo dnešní Antifu a jí podobné organizace, hysterické
obdivovatele klimatické Gréty nevyjímaje. Tragédií dneška je, že oné řvoucí
menšině se ochotně poskytuje prostor v mainstreamových médiích, ba co víc,
podstatně větší než tradicionalistům. Pokud jim je vůbec nějaký prostor k
oponentuře dán. A nás ostatní řvoucí menšina nutí, abychom poklekli a
bezpodmínečně poslouchali stoupence Nového světového řádu.
Viděl jsem rozhovor s mládencem, který ještě ani nedochodil střední školu,
a ten české společnosti kázal, jak dělat správnou a korektní politiku. Kdyby
alespoň hovořil o obecných mechanismech a teoriích, které by snad znal ze
školy, budiž. Ale on neznal ani ty. Neznal nic. Jeho jedinou myšlenkou bylo, že
je třeba zničit současného premiéra vlády. Proč, to sice na reálných
argumentech vysvětlit neuměl, zato ale diváka zahrnul desítkami nejnaivnějších
a nejjednodušších hesel z demonstrací a slovníku opozice. Jenže to je jen
balast a nikoli fakta. Jen a jen ideologie. Vzpomeňte si na Orwellovu Farmu
zvířat! Základem poslušnosti je nemyslet, ale opakovat hesla. Tak dlouho, dokud
jim neuvěříte.
Jindy jsem viděl výklad o dezinformacích.
Byla v duchu elfů – mytických
éterických bytostí, které nemají tělo ani jméno, jsou zářivě čisté a mají
vždycky pravdu. Svatá prostoto, co k tomu říci?
Tihle mladíci si snad ani neuvědomují, že v historických vědách existuje
sofistikovaná disciplína zvaná heuristika, tedy práce s prameny
(nezaměňovat s teorií řešení problémů). Ta má své zásady, jako je ověření
věrohodnosti, srovnání s jinými prameny, a v rámci vědecké poctivosti
nezatajování ničeho, ani toho, co se mi nelíbí nebo nehodí do mého vědeckého
výkladu světa. Protože pravda není to, co chci dokázat, ale to, co dokázat
z pramenů mohu. Ne všechna svědectví jsou samozřejmě věrohodná, mnohá jsou
pomýlená, jiná úmyslně lživá, ale poznat, který názor či komentář je správný a
který ne, to si od stolu škrtem pera může dovolit jen někdo neseriózní nebo
nevzdělaný, který se opírá o jednoduchá hesla a nezatěžuje se pochybnostmi a
hledáním souvislostí. A co je naprosto špatně, je říkat, který názor je
správný. Kdo dal komukoli právo rozhodovat, co si mám myslet a co mám říkat o
světě, v němž žiju?
Právě nezkušenost a nedostatek vzdělání jsou živnou půdou pro to, být úspěšně
manipulován.
Ano, to je pravda, ale ne celá, protože k tomu, abychom
v obecných postojích rozlišili ideologii a rozum, není třeba jen vzdělání,
ale také zdravý selský rozum a životní zkušenosti. Já osobně si myslím, že
pojem hoax byl vytvořen jen jako forma cenzury. Pokud někdo napíše, že se
knedlíky vaří z písku a petroleje, je to zjevná hloupost a nemusíme mít
úřad, aby nás informoval, že je to hoax. I když by měl v tomto jednoduchém
případě pravdu. Ale co třeba tvrzení, že globální oteplení nezavinil člověk,
ale je výsledkem periodických změn na slunci? Kdo je tak geniální, aby tohle
označil za hoax? A jsou i složitější případy. Jako dezinformace byly třeba
blokovány úvahy na téma, že se Evropská unie chová vůči Polsku a Maďarsku
nedemokraticky. A vida, později summit změnil vůči těmto zemím kurz (i když se
to z České televize nedozvíte). Takže to nebyl hoax, ale názor, na němž
asi něco bylo, jinak by se nestalo to, co se stalo.
Patřím do kategorie lidí starších, vyrostlých v jiných časech a učil jsem
se používat mnohem jednodušší techniku, než máme dnes. To, že někdo nerozumí
nejmodernějším počítačovým hejblátkům, ovšem neznamená, že je zaostalý. To, že
někdo nebyl na stáži v USA, neznamená, že je nevzdělaný. To, že někdo
vyrostl v úctě ve svou zem a národ, v přesvědčení, že jediná správná
je úplná heterosexuální rodina a celý život pracoval, to přece není vada
na kráse. Jistě, starý člověk by neměl vystupovat v diskuzích o možnostech
moderní komunikační techniky a využití umělé inteligence, pokud to není jeho
skutečná profese. Bylo by nezodpovědné, aby kázal o něčem, co mu není vlastní.
Ale na druhou stranu mají všichni starší lidé životní zkušenosti, znají mnohem
lépe než dnešní mládež historii, literaturu, přírodní vědy, vyznají se
v mechanice nebo zemědělství, léta se živili svýma rukama a znají spoustu
praktických věcí, které pro změnu nezažili ti mladí. Je tedy legitimní, aby
starší lidé vyjadřovali své představy a pocity z toho, jak by měl být náš
svět uspořádán, jaké hodnoty by měl ctít a kam by měl směřovat. Pokud se mladí
vysmívají názorům rodičů a prarodičů, je to opravdu trapné!
My starší neznáme všechno, ale manipulovat námi příliš nejde, protože je nám
vlastní právě to, co škola nemůže nikdy naučit – máme intuici a zkušenosti.
Chápu, že mládí bývá ambiciózní, nemá skrupule, je dravé a chce pro sebe ve
světě urvat nejlepší místa. Hledá svou budoucnost, tak to bylo vždycky. Ale
prosím vás, vy mladí, nechovejte se jako Hunové na dobytém území. Naštěstí
takoví nejste všichni, právě jen ta křičící menšina. Jenže ta žádné území ve
skutečnosti nedobyla, i když se tak chová! Agresivní a nezodpovědní aktivisti a
jim podobní nic nevytvořili, protože vše kolem nich je výsledkem naší práce (a
mnozí se živí z našich daní).
Vy ostatní, nedejte se jimi strhnout! Zkuste přemýšlet, zda nemáme v něčem
přece jen pravdu, protože věřte, je nás hodně a zažili jsme toho mnohem víc.
Nežili jsme v lehké době, měli jsme často větší potíže, než máte vy, ale
přesto jsme byli šťastní a své životy bychom asi za jiné nevyměnili. A dělali
jsme vše, aby se vám, našim dětem, žilo co nejlépe.
Pokud dneska zvláště my starší hájíme tuhle zem proti rozpínavosti Bruselu,
Berlína, Moskvy či Pekingu, víme, proč to děláme. Ctíme majetek, pořádek a
rodinu s odvěkou dualitou pohlaví a odpovědnosti, odmítáme přehnanou korektnost.
Ostatně díky tomu všemu jste se narodili. Přemýšlejte někdy a zapomeňte na
představu, že během pár let zničíte vše, co se tu budovalo celá staletí, a tím
vytvoříte ráj na zemi.
Vy si opravdu myslíte, že tohle je cesta k Vašemu
štěstí? Jediné, co vytvoříte, bude nejspíš apokalypsa a zmar.
VLASTIMIL
VONDRUŠKA
|