Jako sociálně vyloučená lokalita je označováno místo, kde se soustřeďují lidé, poznamenaní exkluzí neboli sociálním vyloučením. Takovým prostorem může být městská čtvrť, ulice, dům či skupina domů nebo oddělená osada. Specifickou roli při exkluzi hraje etnicita. Kromě chudoby a vyloučenosti obyvatel bývá prostředí sociálně vyloučené lokality poznamenáno nízkou kvalitou bydlení, špatnými hygienickými poměry a zvýšeným výskytem rizikových forem chování tamních obyvatel, jako je kriminalita, alkoholismus, narkomanie či gamblerství.(wikipedie)
Ulice přeplněné odpadky a špínou,
nezaměstnaní obyvatelé s maximálně základním vzděláním a život
v chudobě – takový je obrázek sociálně vyloučených lokalit. Největším
úskalím je právě nízká úroveň vzdělání a špatné podmínky pro děti. Nejedná se
pouze o notoricky známý Chánov nebo litvínovský Janov. V ČR je podobných
míst přes 600.
Když se devatenáctileté dívce - jedné z matek ze
sociálně slabých rodin, narodila dcera, sestry v porodnici zarazil vyplněný
dokument o otcovství. Otcem dítěte byl šestasedmdesátiletý nemohoucí invalidní
důchodce. Po necelých třech měsících zemřel a dítě od té doby pobírá už roky
sirotčí důchod. O testy otcovství žádná z radnic nepožádá a neexistuje
tak důkaz, který by potvrdil, že za otce novorozenců se účelově vydává
některý
z důchodců. Okresní správy sociálního zabezpečení ověřují vztah
zemřelého k
dítěti z rodného listu. Pokud tam je zemřelý muž uveden jako otec,
správa
sociálního zabezpečení dále nezkoumá, zda byl otcem skutečně. V Česku
je nyní zhruba 40 tisíc dětí, které pobírají
sirotčí důchod po svých zemřelých rodičích.
Průměrný sirotčí důchod po valorizaci od 1. 1. 2019 činil 7 046 Kč (základní výměra 3 270 Kč +
procentní výměra 3 776 Kč).
Problémem je, že sociálně slabí jsou stále
nezaměstnaní. Sociálně slabí však pracovat nemůžou, protože se jim to
nevyplatí. Dost z nich nějaké to řemeslo umí, ale když budou oficiálně
zaměstnaní, budou muset platit exekuce a všechny možné závazky. Takhle mají
všechny možné podpory, ze kterých nikdo nic nevymůže, a načerno si mohou
přivydělat.
Sociálně je vyloučila okolní společnost, takže
vznikla sociálně vyloučená komunita. Do komunity nastupují následně neziskovky,
poradci, terénní pracovníci, antikonfliktní týmy, sociální poradci, výchovní
poradci, sociálka, inkluzisti, speciální pedagogové atd. (Mj. kde je 20 let
slibované navázání dávek na školní docházku a veřejně prospěšné práce?)
A to jejich stále propírané příšerné bydlení v totálním svinčíku: když nikdo nevyžaduje po nájemnících dodržování
Domovního řádu a placení nájmu, tak to nikdy nebude lepší. Sociální pomoc pro
zdravé a mladé by se měla naplňovat lůžkem v ubytovnách. Kdo chce víc, měl by
přiložit ruku k dílu a respektovat pravidla. Rozdávání hotovosti nepojištěným
je cesta do pekel.
Mj. když si přípravu zákona o sociálním bydlení (který
už mělo MPSV připraveno v paragrafovém znění) vzalo ve snaze získat politické
body do své gesce MMR a po půl roce zjistilo, že neví, jak na to, a tak
vyhlásilo jakési výzvy na dotace pro obce v rozsahu 1 mld., a když obce
zjistily sešněrovanost podmínek těchto dotací a půjček, tak se přihlásili
zájemci v objemu sotva 10%.
V období od 1. ledna 2014 do 31. května 2015 realizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
výzkumný projekt, nazvaný "Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR".
Cílem projektu bylo zkoumání vývoje sociálně vyloučených lokalit a
porovnání aktuální situace se stavem v roce 2006. Součástí projektu bylo
také vytvoření souboru interaktivních map těchto lokalit.
Na základě zmíněného projektu bylo zkoumáno 606 sociálně
vyloučených lokalit na území 297 obcí a měst v Česku. Celkový počet
obyvatel zkoumaných lokalit byl odhadnut na 95 000 - 115 000, přičemž
více než polovinu (53%) z tohoto počtu tvořili lidé ve věku od 16 do 60
let a dalších 43% děti do 15 let. Podíl nezaměstnaných osob v
produktivním věku byl zpravidla odhadnut na 80 - 85%, přičemž podíl osob
se základním vzděláním činil přibližně 75%. Řešení? Dodnes nikdo na nic – co by řešením opravdu
bylo – nepřišel. Nemá smysl vymýšlet si nějaké virtuální příčiny a pojmenovávat
to jinak, než to ve skutečnosti je. Vnější vlivy jsou zcela irelevantní. Na
obhajobu "sociálně vyloučených" nutno ale uvést, že pracovat jistě
umějí, protože dříve většinou pracovali a nevybočovali tak hrubě z
civilizovaného společenství jako v dnešní době. Ale holt dnes jednoduše mohou… Tohle je jen konstatování, na víc se asi nezmůžeme. Nezvládli to ani ti před námi. d@niela
|