Velmi často se setkávám v dopisech o radu ohledně mizerného vztahu s tím, že chytrá, hezká, vzdělaná, víceméně i movitá dívčina prožije jeden dva (i více) dlouhodobé vztahy, které ani jeden nevedou k cíli. Čas zvolna ubíhá, v mezidobí mezi vztahy delšími sem tam se někdo najde, ale nic moc, pak zas naváže další, ale - nejspíš špatným výběrem, zase sáhne vedle. A dopadne to jak? Smůlovatě - zůstane svobodná, nemá děti, maximálně ji doma čeká kočka nebo pes. A jak říkám – je hezká a chytrá, ráda by měla někoho vedle sebe, ráda by vychovávala potomka - ale není chytrá na mužský…
Jednoduše
nedovede po určité době (i když by to ona strašně moc chtěla) vztah posunout na
žebříčku života o šprušel vejš. Nezeptá se frajera, jak to on myslí dál… Protože
se většinou bojí, že by řekl: „Má drahá, miluju tě, nesmírně, je mi z tebou
báječně… Ale víš, já zatím o nic víc neusiluju, takhle mi to vyhovuje… Ale –
pokud bys to chtěla nějak ukončit a snad si najít někoho jiného… Nebo máš
někoho? Tak já ti opravdu bránit nebudu…“
No, co kdyby vzal dráhu?
A týdny a měsíce
a roky utíkají, ale smůla nejsmůlovatější, utíkají jen té dívčině. Protože
například takový čtyřicátník, ten pokud se o sebe postará, není úplné pako,
nemá dluhy, umí se aspoň trošku mazlit… atd., tak ten je na výsluní, může si
vybírat. Kdežto – a to snad uznáte všici – dívčina už po třicítce trochu „zavání“,
a po čtyřicítce je prostě plonková. (Neberte to jako urážku, ale ve dvaceti choděj kluci se stejně starými, ale pak už ne. A co si budem nalhávat - nejsou v téhle věkové kategorii už volní - buď jsou čerstvě ženatí, nebo ještě nejsou rozvedení.)
Je mi těch děvčat
nesmírně líto.
Znám jich plno, a určitě byste ve svém okolí nějakou podobnou,
super holku, taky našli…
Takže otázky:
1) Jak
dlouho asi má takový vztah-nevztah trvat?
2) Má
se dívka, která chce založit rodinu, ozvat a případně to řešit rozchodem a
hledáním jiného?
3) Má
svatbu oželet, má děti oželet a jen vytrvat?
4) Nebo
přistoupit – v tom lepším případě – na vztah „přátelský s dětmi“? Mj.
mně osobně se velmi příčí říkat partnerovi přítel, protože já například měla v životě
hodně přátel, ale s nikým z nich jsem nespala… Ale chápu, to bylo
minulé století…
d@niela
|