Představte si, že se ocitnete někde vysoko - na mostě, na věži, terase vysokého mrakodrapu, či jiném vysoko umístěném místě. Z lidí se v té výši stanou mravenci, a člověk má jakýsi pocit nadřazenosti nad světem. Vědci si však myslí, že postávání na podobných místech je doprovázeno i fenoménem vyvýšeného místa. Tento fenomén se týká toho, že pokud se ocitneme na nějakém vysoko položeném místě, v jistém momentu z něj až zatoužíme seskočit...

Nejde přitom o myšlenku člověka toužícího po sebevraždě, fenomén vyvýšeného místa se týká i zcela zdravých a spokojených lidí. Tento jev se vyskytuje v populaci zcela běžně. Je to jakási hra podvědomí, kdy mozek se s námi zahrává, a zaúřaduje náš iracionální strach. Myšlenku následně přebere naše vědomí a vybízí nás k její realizaci.

Vědomé smýšlení však reaguje na podněty pomaleji než emocionální stránka. Kromě toho má náš mozek i jistého autopilota, díky kterému odtáhneme ruku od rozpálené plotýnky dříve, než si vůbec stihneme uvědomit, jak moc je horká, a tedy nebezpečná.

Strach z výšek není propojen se strachem ze smrti. Zajímavostí je, že člověk podvědomě vyhledává situace, ve kterých hrozí jisté riziko, adrenalinové zážitky.  A proto může předpokládat, že pokud se nám podaří dostat z výšky dolů, a to třeba i seskokem, budeme v bezpečí.

I když existuje několik teorií, vědci si stále nejsou jisti, co tento jev vlastně způsobuje. Jisté však je, že zatím nedokáží odhalit motivace, myšlenky a nutkání ukryté hluboko v lidském podvědomí. Jasné je, že člověk si těchto myšlenek není vědom a pokud si myslí, že ano, je to jen iluze. Právě to považujeme za vysvětlení iracionálního myšlení, jakým je například fenomén vyvýšeného místa.

máte nejistý pocit na hodně vysokém místě?

bojíte se jít blízko k zábradlí,

případně dívat se dolů?

 d@niela

Komentáře (5)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : Michal Nebojím, jsem dřevěnej hrůzou a bojím se pohnout. květen 24, 2019 06:35 ... : *deeres* Tento fenomén se týká toho, že pokud se ocitneme na nějakém vysoko položeném místě, v jistém momentu z něj až zatoužíme seskočit... Ne, že bych to udělala, ale pokaždé mne to napadne. Strach z výšek moc nemám, ale po skleněné průhledné lávce 300 metrů nad propastí, která se navíc houpá, bych asi také lezla po čtyřech. http://extrastory.cz/skleneny-most-v-cine-je-zalezitost-jen-pro-otrle.html květen 24, 2019 07:48 ... : mamča Za mlada jsem lezla po výškách bez jištění, a teď, na starý kolena, když mám umejt okno v 6. patře, dělá se mi blbě...:-). Mně teda nehrozí, že bych měla tendenci lítat nebo skákat z věží. To přenechám mladším. květen 24, 2019 08:34 ... : doktor Ne! nebojím,nemotá se mi hlava,ale nemám ani pocit nadřazenosti. květen 24, 2019 12:21 ... : Josef Kouba Tento syndrom je individuální. Sedíc na malém prkýnku a 12 mm laně, jsem myl okna 20 patrových domů. Dokonce i radnici v Torontu. S kamarádem jsme lezli kolmou skalní stěnu. V 7 ráno jsme začali a v 6 večer jsme byli na vrcholu. Sice pohled do 500 metrové hloubky troch lechtá...ale jinak nic. Říkali jsme v podobných situacích: " kamaráde toto místo je velice vzdušné". květen 25, 2019 10:24

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment