O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

JAK JSEM SE NAUČILA MILOVAT MATEMATIKU - I. PDF Tisk E-mail
Středa, 22 květen 2019
Přejít na obsah
JAK JSEM SE NAUČILA MILOVAT MATEMATIKU - I.
Strana 2
Strana 3

 

 

 

 

  Byl začátek června, všichni už jsme měli „svý jistý“ a ona do nás pořád hustila vzorce a poučky. Byla vážně jak buldok. Já si tenkrát četla pod lavicí „Vejce a já“ a vyhmátla mě. A knížku zabavila. Po vyučování jsem šla prosit, aby mi ji vrátila. Dala mi ji bez řečí, jen podotkla, že kdysi měla „Co život dal a vzal“, a že to půjčila, a už se jí nevrátila.

 

 


  Šla jsem tenkrát a tu knížku jí koupila a na konci roku jsem ji s posledním vysvědčením pod paží  Běle nesla do kabinetu. Byla z toho zjihlá. Zeptala se, jestli mám čas, nebo na mě spolužáci čekají, a i když na mě opravdu čekali, tak jsem trochu zaskočená řekla, že čas mám.

 

Skoro dvě hodiny jsme si povídaly. Dověděla jsem se, že v 69 ji vyrazili z univerzity, kde přednášela asi už trochu jinou matematiku. Dověděla jsem se, že nemá děti ani manžela, že když nás dostala, tak to měl být její poslední rok před důchodem, ale že kvůli našemu ročníku zůstala a chtěla nás k těm přijímačkám dovést.

 

Dověděla jsem se, že je neskutečně šťastná, že to v 89. konečně prasklo a komunisti jsou pryč. A spoustu dalších věcí. Když jsme se loučily, vrátila se do své obvyklé drsné polohy a řekla mi: „ Když jsi mi přinesla dárek, tak já ti za to dám aspoň jednu dobrou radu. Až se na tom gymplu budeš rozhodovat ve druháku mezi latinou a deskriptivní geometrií, prokaž mně i světu laskavost, a vyber si tu latinu.“

 

 

 

 Nakonec mě objala, já ucítila vůni cigaret a nechybělo moc k tomu, abych se rozbrečela. Tu latinu jsem si tehdy pochopitelně vybrala, matematický talent jsem nikdy nebyla. Přesto mi ta nalejvárna stačila na celý první ročník.

 

KYTTKA

 

 

 

Komentáře (3)add feed
... : Míša šíša
Kyttko, budu se opakovat, ale moc hezky píšeš.
Jo, to je stará pravda, že učitel dělá hodně. Já zažila takového matikáře na gymplu, když u nás suploval půl roku poté, co náš matikář odešel na protialkoholní léčení. Nejen že uměl matematiku perfektně vysvětlit, že to pochopil i takový blbec jako já, ale byla s ním ohromná legrace. Jeho hodiny duněly smíchem a všemi studenty byl milován. Mimochodem taky silný kuřák - není to nějaké znamení? smilies/wink.gif
květen 23, 2019 05:04
... : mamča
To je moc hezká vzpomínka. Matykáři jsou málokdy oblíbení. Moje maminka taky učila matematiku. Ještě po létech jsem potkávala její bývalé žáky, kteří na ni vzpomínali s láskou, a slovy "Ona dokázala naučit i blbýho" jí oceňovali za její práci.
Já měla naopak učitelku matematiky, která mi ten předmět dokonale znechutila. Ještě v 7. třídě jsem se zúčastňovala matematických olympiád, abych hned v 8. třídě dostala na vysvědčení trojku.
Pokud se mi někdy zdály v noci sny o škole, byly děsivé a figurovala v nich učitelka matematiky Míla Šimčíková. Zkazila mi vysvědčení, které se přikládalo k přihlášce na SŠ, a to jenom proto, že jsem byla dlouhodobě nemocná, a ona tvrdila, že v nemocnici mě nemohli naučit to, co ona.
Naštěstí jsem udělala zkoušky na SŠ na plný počet bodů, a ona pak koukala jak vrána.
květen 23, 2019 06:21
... : *deeres*
Kyttko, moc ráda jsem si tvoje vzpomínání přečetla.
Na základce jsem měla na učitele smůlu. Že mne matika nedělala problémy, to nebyla zásluha učitele, šla mně sama od sebe a já se jí nemusela učit. Nemám hereckou paměť a to, co do hlavy dostanu, jde druhou stranou ven. U matika to nevadí, má logiku, dá se odvodit.
Kliku na některé učitele jsem měla až na střední. Mladý třídní , byli jsme jeho první třída, se kterým se někteří z nás kamarádíme dodnes. Bylo mu koncem minulého roku už osmdesát, ale pořád si o nás všechno pamatuje, nejen ze školy, ale i z následujících let. U něj jsem se vždycky styděla, když jsem neuměla, cítila jsem se pak jako blbec. Skvělý matikář, fyzikářka a češtinář, nedobrovolně odejití univerzitní profesoři, i ty jsme oslovovali "pane profesore". Češtinář byl specialista na anglosaskou literaturu a pokud se na filárnu propasírovala nějaká návštěva ze západu, hodina češtiny nám odpadla.
Profesorů, kteří trvali na soudružkování tam bylo minimum a vlastně ani na základce jsem já takové oslovení nepoužívala, já měla pančelky.
květen 23, 2019 08:52
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy

 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]