Následovala vcelku pochopitelná otázka proč, pamatuju, že tchán tehdy prohlásil, že to přece nejde.

„Protože je to vejtaha a podrazák a nevím, proč by to nešlo, koneckonců na plození a rození dětí je nutnej  jinej proces, než svatba.“

To už jsem měla opravdu vztek. A pak jsem se podívala na Honzu a viděla jsem, jak mu v očích hrají ohníčky a jak se v duchu královsky baví, ani ne tak mým vztekem, spíš tím, jak se jeho rodinka začíná dohadovat, co teda s tou zpropadenou svatbou. Nakonec jeho otec jako hlava rodu vyhlásil, že si ho teda vezmu a hezky rychle, že všechno zaplatí a že je vidět, že mě doma málo řezali. To už jsem se sice smála, ale stejně jsem zopakovala, že nevezmu. Zachránila to moje nevlastní tchýně, když utnula další žvanění s tím, že by se ty husy měly sníst zatepla.

Vlastně jsem byla Honzovi i trochu vděčná, protože jsem konečně mohla říct, že je mi blbě a husu fakt ne.

Na začátku ledna tchán vyhlásil, že termín na radnici je 1. 3. ve 13:00. Já vyhlásila, že jsem zvědavá, kdo se  teda bude ženit, připustila jsem, že Honza možná, ale určitě ne se mnou.

To už mi i Honza říkal, ať neblbnu, že vzít jsme se přece chtěli a že se to aspoň všichni dověděli najednou a je klid. Jenže - v půlce ledna se mu stal pracovní úraz, po operaci nastaly komplikace a dostal plicní embolii. To už jsem říkala, že se ta svatba prostě zruší z naprosto jiných důvodů. Tenkrát mi řekl, že ta svatba prvního března prostě bude, i kdyby na ní měl přijet na „kriplkáře“.

A taky že byla.

Ne moc velká, přesně 20 lidí, jen úzký kruh rodinný. A pak i velká zpívaná s mnoha a mnoha kamarády, kam už rodičové radši nešli.

Můj tchán se cítil vítězně, protože nejen, že svatba byla, ale navíc ji měl i naprosto pod palcem, komplet. On pomáhal vybírat oblek a svatební šaty, prstýnky, kytky, výzdobu aut, restauraci a menu. Nezapomněl naprosto na nic a byl při tom vždycky báječně naladěný.

Kolikrát muselo jen lidem okolo šrotovat asi hlavou, jestli jsme nebo nejsme šťastní snoubenci.

No, musel to zvládnout na jedničku, vždyť, jak on sám říkal, to byla JEHO už čtvrtá svatba.

KYTTKA

Komentáře (3)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : andrea Moc hezké čtení... Kyttko, asi to nemáte jednoduché, ale je vidět, že si v životě víte rady. Držím moc palce, aby se vám vedlo i nadále! květen 09, 2019 22:49 ... : *deeres* Také jsem si to ráda přečetla. Na tanečky s právníky dotyčný(á) nemusí ani uzavírat svazek manželský. Dneska si na to mladí stejně moc nehrají. Na co si hrají, že si vezmou společný úvěr, půjčku, hypotéku a když se rozejdou, tak nastane peklo. Mohla bych vyprávět hned o několika případech, až pádech. I moje dcera se před dvouma roky s přítelem rozešla. A nebylo to bez ztráty kytičky, mohla jsem být ráda, že alespoň já jsem dostala nazpátek prachy, které jsem do jejich bytu vrazila. Dcera ale ostrouhala, ta odešla po pěti letech vztahu s holým zadkem. Může si za to sama, na rozdíl od toho dobráka si žádné účty neschovávala. květen 10, 2019 08:35 ... : doktor Jojojo i takové věci se stávají. květen 10, 2019 12:14

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující