 Dnes vám nabízím další krátkou story ze současného života, která se v mnoha a mnoha obměnách děje mnohým z nás... Však posuďte a když tak mi v komentářích napište, jak podobné příběhy, občas nesmírně ubíjející nejen samy "hlavní postavy", tak i ty, které je musí vyslechnout, případně se jakkoliv zúčastnit. A že to není nijak jednoduché... Ten dnešní je o dvou kamarádkách. KAMILA A JANA
Kamila
se s Janou seznámila na plovárně. Obě tam byly se svými dětmi, Kamila s
dvojčaty a Jana se starší dcerkou a mladším synkem. Hned si padly do oka.
Následoval oběd v parku, později sem tam kafíčko, a pak už pravidelná setkání
na hřištích. Zatímco Janin život se vyvíjel poněkud jednotvárně - děti, školka,
škola, manžel, práce, úklid, vaření, Kamila lítala emočně nahoru dolů. Krátké
chvíle naprosté pohody střídaly katastrofy, menší, či větší. Ale vždy
katastrofy kolem manžela. Špatně si vybrala… Málo vydělával, hodně chodil do
hospody, hodně utrácel, byl na ni zlej, byl zlej na děti, byl zlej na tchýni,
řekl jí hnusné tohle, řekl jim hnusné tamto… 
Jana
ji vždy vyslechla a snažila se pomoct, poradit. Ale po dvou letech – beze změny
- už jen vyslechla. Po pěti letech už jen připomněla - ale vždyť víš, že on je
takovej, a tohle už ti dělá dlouho, ale vždyť víš, že on se takhle chová, že se
nezmění… A pak, asi tak po sedmi letech, pomalu přestávala zvedat Kamile
telefon, a začala se vymlouvat, až se jejich kontakt vytratil docela.
Nepřipomíná
vám to něco?
Nemáte
někoho takového v rodině, neznáte kamarádku, které se pořád něco mizerného
děje, dokola a dokola, stále to stejné, ale ona s tím nic nedělá? Tedy kromě neustálého
stěžování si?
Příběh o moudrém dědovi:
 Mladí
manželé přicházeli ke svému starému dědovi každý týden. Pobyli, pojedli, a každé si
stěžovali na stejné a stejné problémy. Děda je vždy vyslechl a poradil.
Následující týden se situace opakovala. Jednoho dne starý pán řekl, že dnes
nebudou povídat oni, ale že jim něco řekne on.
Vyprávěl
velice veselý krátký příběh. Kouzelnou anekdotu. Mladí se smáli, až slzeli.
Když se dosyta vysmáli, děda chvilku počkal, až se uklidní.
A po
několika minutách začal vyprávět úplně stejný příběh podruhé. Manželé se sem
tam zasmáli, a nakonec se usmívali jen ze slušnosti, aby mu tedy vyhověli. Děda
opět chvíli počkal a začal vykládat stejný vtip do třetice. Tentokrát se už
měli oba manželé jen nechápavý výraz a byli úplně ticho. Usmál
se jen starý pán:
"Víte,
vtip vás rozesměje, jen když ho slyšíte poprvé. Proč se tedy nerozčílíte nad jedním
vaším problémem také jen jednou? Proč řešíte stejnou věc znovu a znovu? Proč
vás to stejné pokaždé stejně vytočí? Proč na stejný problém reagujete pokaždé
stejně?"
Poučení:
Když budete pořád jen
remcat a rozebírat stále stejné problémy,
aniž byste cokoli
změnili,
nic se nikdy
nevyřeší.
Jen vás to vyčerpá a
zbytečně přijdete o čas a energii.
LENKA
|
