Měsíc únor je krátký překlenovací most mezi končící zimou a jarem. Paradoxně je země nejblíž slunci 3. ledna a pak se od slunce vzdaluje, ale díky nakloněné ose zeměkoule, se my, na severní polokouli, pomalu suneme do letního období, zatímco protinožci to mají úplně naopak.

Příroda se začíná probouzet, nejsou to už jenom bledule, které vylézají i z pod sněhu, objevily se sněženky a talovíny, také devětsil začíná vykukovat ze země, na keřích jsou rozčepejřené květy vilínů, na plotech malé, žluté kvítky nahokvětého jasmínu a kočičky na jívách vystrkují chlupaté hlavičky.

Vyletěly včely, aby se vyprášily a možná i nakrmily na lískových jehnědách. Ani ptáci se nenechají zahanbit, už brzy po ránu, jak se trochu rozední, slyším, jak vedle v sadu na sebe pokřikují, kosáci už nahodili černý lesklý svatební háv, a je slyšet staccato bubnování strakapouda při námluvách, kterým chce ohromit svoji nevěstu..

Je období masopustu, které se slaví od svátků Tří králů, až do Škaredé, neboli Popeleční středy, od které začíná postní období. Popeleční středa je stejně jako Velikonoce pohyblivý svátek a letos trvá od 6. ledna do 6. března. Původně šlo o pohanské svátky – antické slavnosti, tzv. saturnálie, což je jeden z nejvýznamnějších svátků římského náboženství, slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově.   Před obdobím půstu je dobré se dobře najíst i napít, a k tomu slouží právě masopust, spojený se zabijačkami a lidovou zábavou, kdy obcemi nebo městy chodí  fašankový průvod masek. Fašankový průvod je zapsán jako nehmotné kulturní dědictví v knize UNESCO.

 O roztockém masopustu jsem vám psala už loni. I tady na západ od Prahy se stále drží tato tradice a díky Muzeu v roztockém zámku, kde je depozitář masek maškar, které se na průvod půjčují, bývá velmi pěkný.

 Masopustní průvod vede Laufr a Ženuška. Průvod obchází domy, kde popřejí štěstí a zdraví a nakonec končí u zabijačky Klibny (kobyly). Návštěvy v domech se neobejdou bez pohoštění, tradiční je nějaká ta kobliha, boží milosti a frťánek.

Masopustní masky mají svojí tradiční podobu a každá má svůj význam:

Laufr a Ženuška

Laufr představuje biřice s papírovou čepicí a chodívá se svojí ženuškou před průvodem od chalupy k chalupě a zjišťuje, zda tam budou maškary vítány. Někde místo Laufra chodí Strakatý (Masopust), má na sobě otrhané a co nejpestřejší oblečení.

Nevěsta a Ženich

V masce nevěsty byste ženu nenašli. Tuto masku zásadně nosí muži. Žena se skrývá v masce Ženicha, někde také nazývané Družba. Tyto masky nesměly chybět v žádném průvodu, symbolizují začátek něčeho nového.

Turci

Většinou jdou v průvodu čtyři – dva jsou „modří“ a dva „červení.“ V těchto maskách mohou chodit pouze svobodní mládenci, navíc ještě před vojnou. Před každým stavením zatancují „kolečko“ – to proto, aby se vyvedla úroda.

Medvěd a Medvědář

Další absolutně nezbytná maska, která nesmí chybět v žádném průvodu. Medvědovi jsou přisuzovány magické vlastnosti – především plodnost. Proto byla skoro povinnost všech dívek a žen si s medvědem zatancovat. Medvěda na provaze vodí další maska – medvědář.

Žid

Ten má na sobě dlouhý kabát, pošitý barevnými útržky látek. Na očích má brýle bez skel, a jeho tvář zdobí obrovský a dlouhý nos. Na hlavě má cylindr s husími křídly, tváře mu zdobí dlouhé vousy. Nezbytným doplňkem je ranec, který nosí přes rameno. Hlavním úkolem Žida je kontakt s diváky, vtipkuje s nimi a snaží se „obchodovat.

Kominík

Na sobě má klasické kominické oblečení, na zádech a zadnici ozdobené ciferníky. Ty označují začátek a konec masopustní veselice. Je známo, že kominíci nosí štěstí, ale přesto si na něj dávejte pozor. V ruce totiž drží černidlo, kterým maže tváře všem, kteří se k němu přitočí, a s některými se i honí.. Ve staveních „vymetá komíny a pece“ – a nachází výslužku, kterou hospodyně nechají v troubě právě k tomuto účelu.