![](http://obrazky.kudlanka.cz/stana5.jpg) Venku
je hnusně a změna času mně rozhodila spaní. Večer nemohu usnout a ráno
civím do tmy, ačkoliv bych si mohla přispat. Nemohu spát a chci vyvenčit
psy, vyženu je z pelechů, ti nevěřícně civí skrze domovní dveře do
ranního šírání s hustou mlhou, a zírají na mne s nechápavým výrazem: „To
snad nemyslíš vážně?“
V čase plískanic je nejlépe
zapadnout do útulného ušáku po babče, s nějakou pěknou detektivkou, po ruce
zázvorový čaj s medem, nebo ještě lépe, docela obyčejný, s frťánkem rumu.
A pak už jenom poslouchat pleskání
kapek na parapet okna a praskání ohně v krbu. Krb nemám, tak alespoň šumění v
radiátorech… I přes to hnusné počasí nakonec
stejně jdu ven, jsou tu Dušičky a stejně tak, jako mnozí z vás půjdu na hřbitov
zapálit svíčku a vzpomenout na blízké zesnulé. Stromy na hřbitově zatím mají
strakaté klaunovské oblečení, aby si návštěvníci naposledy před zimou užili
podzimních barev. Už brzy studené poryvy západního větru z nich tu parádu
servou. Je cítit, jak tlejí listy a všude je přítomná vůně hřbitovních
chryzantém.
Ještě nedávno jsem udělala krásný
výlet z Jinců na Brdský Olymp. Nádherný slunečný den, konec tereziánského léta. Z Jinců jsem šla ještě jednou,
tentokrát na hodně zvláštní hřbitov. Není tam nikdo pohřbený, je to jenom
vzpomínkový hřbitov trampů. Jeden podobný znám léta, ten je nad Řevnicemi. Tam
jsou moje oblíbená místa, kam chodím na houby. Jíloviště, Černolické skály,
Dobřichovice, Všenory, Skalka, Mníšek pod Brdy. ![](http://obrazky.kudlanka.cz/stana2.jpg) Tam se hřbitov Otroci
vzpomínek nachází, kousek od vrcholu Babka a louka se zbytkem chatky
opodál, bývá v době sezóny pokryta spoustou urostlých bedel, s kloboukem v
průměru i třicet centimetrů. x x x
Letos, když jsem
dělala výlety z Jince, jsem objevila další pietní symbolické místo na Slonovci,
patřící vzpomínkám na trampské kamarády. Jeho zakladatelem je známý brdský
tramp Rysák. Tohle Rysovo povídání jsem našla ne
netu:
„…někdy v roce 2007 jsem byl s
kamarádem Samem Beldou v Čenkově, na jakémsi snad novoročním trampském
bále a druhý den jsem mu šel ukázat CAMP PROLOMENÝ. Cestou zpátky jsme si
povídali a já mu říkal, že mám takový nápad, někde v okolí udělat symbolický
trampský hřbitov - místo ke vzpomínání na kamarády trampy - a jemu se to líbilo
a tak ta myšlenka začala pomalu zrát.
Asi za půl roku po té jsem se
dozvěděl, že kamarád Sam Belda cestou na oslavu svých 61. narozenin měl
tragickou nehodu a zemřel – utopil se… Byl přítomen u zrodu této myšlenky a byl
první, jehož placka v roce 2008 byla přidělána na smuteční skálu na vrcholu
kopce Slonovce.
Od té doby tam postupně přibylo asi
90 placek - kamarádů, kamarádek nejenom z celé republiky, ale mají tam placku i
kamarád z Kanady Lampa, z Austrálie kamarádka Rákoska a z USA Zoltán.
Těch trampských hřbitovů v Brdech je
mnohem víc, ale jenom tyto dva jsem navštívila. Placky a camrátka, jako
vzpomínky i na mnohé mé kamarády vrstevníky, stále přibývají…
deeres
|