![](http://obrazky.kudlanka.cz/parsl4.jpg) Včera jsme vzali pejska na procházku. Na pětikilometrovou procházku. Procházku v písku a vodě. Procházku s ostatním pejsky, ptáky a ještěrkami. Náš pejsek se vrátil domů tak děsně vyčerpaný, že dostal zcela výjimečně druhou večeři a zbytek dne strávil spokojeným spánkem ze spravedlivě vykonané práce.
My, a bohužel, musím to přiznat, jsme byli po těch pár kilometrech vyčerpání úplně stejně.Jenže, na rozdíl od
čoklíka, jsme museli ještě vařit večeři, kontrolovat dětem úkoly a absolvovat
běžnou rodičovskou zábavu v neděli večer. x x x x x
2 hodiny ráno.
Já:
hele, slyšíš to?
Manžel:
ne, nic neslyším.
Já:
takovej divnej zvuk...
Manžel:
no jo, už to slyším. Možná pták?
Já:
nebo krysa...
Manžel:
to je blbost.
Já:
taky by to mohl být duch. Jsou to takový kvílivý, škrundavý zvuky...
Manžel:
jde to nějak z prostředka pokoje. Nebo od stropu?
![](http://obrazky.kudlanka.cz/pars3.jpg)
Zvuk to byl fakt příšernej, a v
pravidelně nepravidelných intervalech se opakující. Vzhledem k tomu, že jsme se
sem nastěhovali teprve před dvěma měsíci, nejsme na specifické zvuky domu ještě
zvyklí. Opravdu to mohlo být cokoli. Vrnělo to jako zapnutý kávovar, když v něm není voda.
Po cca 20 minutách strávených
hledáním, jsme zcela přesně lokalizovali centrum zvuku. A taky příčinu... Uprostřed
naší postele, pohodlně uveleben, se rozvaloval pes. (Ano, to je běžné.) A šíleně mu kručelo v břiše!
Kdybych mu nedala večeři, tak bych
si myslela, jaká jsem to hrozná panička...ale tohle, to by mě tedy opravdu nenapadlo...
(manžela to taky nenapadlo.)
LENKA
P.S. Jo, já vlastně začínám koncem... Protože před těmi dvěma měsíci jsme se vydali na cestu napříč přes celou Ameriku - z Idaha na Floridu. O tom, jak to všechno začalo a pak pokračovalo, napíšu příště. Takže teď si tu pomalu i rychle zvykáme :-)
|