Dovolím si vám vypsat svoje zkušenosti se seznamkou. Tedy pohled z druhé strany – ze strany nás žen - když už si tu chlapi posteskli... Nejprve důvod, proč jsem po 30 letém manželství začala znovu randit: odešla jsem od manžela kvůli jeho milence, kterou neskrýval - před nikým - přede mnou, před dětmi ani dalšími příbuznými či známými. Původně jsem si myslela, že jsem jako potencionální partnerka v 55 letech odepsaná, leda se stát hospodyní někde jinde.

Ale to by se vlastně až tak nelišilo od situace, ze které jsem utekla. Říkala jsem si, že nebudu dělat někomu služku, raději si budu sama užívat života. Ale přesto jsem po čase zkusila různé seznamky. Popíšu vám tu muže, které jsem poznala; a budu je popořádku jmenovat číslicemi.

JEDNIČKA - ten si chtěl jen posílat SMS, posílal mi krásné vzkazy, ale když jsem usoudila, že bychom se mohli poznat osobně, odmlčel se. Pravděpodobně si jen zpestřil rodinný život. Ale bylo přesto fajn, že mi někdo popřál dobré ráno apod.

DVOJKA - velice sympatický, ale dali jsme si jen jedno rande u kafe. Pak jsem mojí vinou ztratila kontakt a nějak jsem ho už nenašla ani na seznamce.

TROJKA - trochu divný, sešli jsme se na procházku a podruhé "na pivo". Bydlel s matkou a hlavně měl starost, zda už mám po přestěhování práci. Třetí rande jsem odmítla.

ČTYŘKA - to bylo dočasně "bingo". Vdovec v domku se zahrádkou, uměl si uklidit i uvařit. Potřeboval jen, abych se nastěhovala a žila s ním. Fakt se o mě později staral, vozil mě do nemocnice na chemoterapii a ozařování, ale přestože jsem si užívala různé společné aktivity (od výletů po zavařování vypěstovaných okurek), nechtěla jsem dožít svůj život sledováním televizních seriálů. A debatami, co si uděláme dobrého k večeři.

PĚTKA - to bylo krátké, ale zajímavé. Na seznamce jsem si krátce psala s jeho kamarádem, ale než jsme se stačili sejít, zakotvila jsem dočasně u Čtyřky. A ten kamarád se mi později ozval a pozval mne na festival, kam pojede se svou partou. Nabídka mne zaujala, ale netušila jsem, že mě dohazuje kamarádovi. Ovšem, to také nebyl až tak špatný chlap. Jen jsem měla vyléčit jeho smutek z rozchodu s přítelkyní... Ale ta se záhy k Pětce vrátila, a já z možného trojúhelníku vycouvala.

A začala si se ŠESTKOU, tedy jeho kamarádem. S tím jsme si rozuměli velice dobře, ale bohužel jeho pracovní a jiné povinnosti nedaly vztahu dlouho šanci, protože bydlíme daleko od sebe. Rozchod bolel oba. Přesto jsme nasbírali spoustu zážitků a nelituji, že jsem jej poznala.

SEDMIČKA - chvíli jsme si psali. Byl vdovec a hledal náhradu. Přistěhování nutné. Ale to už jsem měla vnoučka a nechtěla jsem slibovat něco, na co se necítím.  Je jasné, že sice toužíme (my holky 50+) najít někoho na zbytek života, ale na druhé straně již víme, že vztahy bývají dočasné. Je tedy fakt blbost se pro jednoho mužského vzdát vlastní rodiny. Chlap bude nebo nebude, rodinu (děti, vnoučata) máme napořád.