OSMIČKA - jedno rande v kině plus pak popovídání v kavárně.

DEVÍTKA - hledal štíhlejší ženu, jedno rande na pivu. 

DESÍTKA - jedna procházka po městě, dost odlišné názory na trávení volného času.

JEDENÁCTKA - hledal hospodyni, ostatní ho nezajímalo. Nabízel bydlení zdarma :-)
Zůstali jsme v kontaktu jako kamarádi. Podobně to mám i se Čtyřkou, Pětkou a Šestkou. Pokud se potkáme, jsme v pohodě, popovídáme, co je u koho nového a jak se jim či mě daří. Jen nám to prostě neklaplo spolu.

DVANÁCTKA - velká shoda zájmů,  často jeden něco poznamenal a druhý se divil, že přesně to chtěl říct taky. Byli jsme spolu v muzeu, v divadle, na koncertě vážné hudby i na pivním festivalu, na hradě a jiných podobných výletech, pěšky nebo na kole po okolí, na hokeji. Dávali jsme si spolu zmrzlinu nebo si na výletě opékali špekáčky. Myslela jsem si, že je toto ten pravý parťák pro zbytek života, jenže pak najednou při první zámince vztah ukončil. To mě mrzelo docela dost...
Tak zase jsem probírala muže vhodného věku a blízkého bydliště na seznamkách.

TŘINÁCTKA měla tolik jiných plánů, že na rande ani nedošlo.

ČTRNÁCTKA podobně, navíc jsem měla dojem, že mu jde spíš o sex než o "kamarádku" (ano, sex patří ke vztahu, ale nechci mít sex bez vztahu, potřebuji za partnera někoho, koho zajímají moje starosti a radosti a ne jen moje některé orgány...) Většinou se mi dařilo tyto zájemce vyselektovat ještě ve fázi komunikace jen na seznamce, tady už jsme dospěli k výměně kontaktů.

PATNÁCTKA jedno kafe a opět pro mě nepřijatelné očekávání, že se přistěhuji a nahradím odešlou manželku.  Že bych měla jako hobby pro někoho vařit a uklízet po něm, to nehrozí. Užila jsem si za předešlých 30 let dostatek práce v domácnosti, vychovala děti. Teď prostě razím heslo:" je lepší tančit sama, než netančit vůbec". Tedy že si radši budu užívat kulturu a sport bez partnera, než sedět s někým u televize. Pro chlapy polopatě: od partnera očekávám určitou formu a dávku zábavy. Jsem ochotna se přizpůsobit, co to bude, jestli cyklovylet nebo hokejový zápas, ale chci prostě víc než jen krmit břicho.

A momentálně tedy partnera mám. ŠESTNÁCTKU. Jsme spolu krátce, a zatím jsem spokojená.
Mám dost svobody na vlastní zájmy, užili jsme si i společné akce a plánujeme další. Možná má na mě méně času než Dvanáctka, ale podstatný rozdíl je, že zatímco Dvanáctka, jak jsem si dodatečně uvědomila mě své rodině (dětem) tajila, tady už všechny znám, a mám tedy nějaká vnoučata navíc. Ta jeho...

 
Co bude dál, nevím. Našla jsem trvalý vztah, nebo časem jeden nebo druhý zjistíme, že nám partnerství nevyhovuje? To dnes nevím, ale doufám v dobré konce. Jinak by to nemělo smysl.

Ještě bych ráda dodala, že hledám partnery svého věku nebo o pár let starší, odmítám zájemce výrazně mladší, než jsem já. Vyřazuji kuřáky a ty, kteří nejsou schopni napsat pár řádek o sobě.

Fotka u profilu je fajn, ale nehodnotím vzhled jinak než kritériem "je přijatelný". Nehledám štíhlého krasavce, ale člověka s charakterem.

Proč jsem vám toto vše napsala? Abyste věděli, že hned napoprvé to nemusí vyjít. S někým máte hned po prvním randeti jasno, že každý hledáte někoho jiného. S jiným to bude vypadat dobře, ale později také zjistíte, že to nefunguje.

Pak je fajn, že má člověk své zázemí, své bydlení a může sčítat pouze pozitiva, tedy nasbírané zážitky z aktivit. Nebo že si užil pár měsíců pohodového soužití.

GIOTTA

(P.S. to fakt není fotka od Giotty, ta poslední :-))

Komentáře (21)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : mila1 Sama jsem nějakou dobu po rozvodu hledala partnera a jak jinak než na seznamce. Je fakt, že tolik jako paní Giota jsem jich nevystřídala. Ale vždycky jsem se řídila zásadou, že ideální chlap neexistuje a že je třeba trochu tolerance na obou stranách. Ale po přečtení toho, co paní Giotta napsala, se vlastně chlapům nedivím, že si stěžují na to, co na seznamkách potkávají. Konkrétně mne nadzvedla poznámka u Čtyřky. Byl pro paní Giottu příliš nudný, ale pak se hodil, když potřebovala vozit k lékaři. Aspoň tak to na mne vyznělo. Budu ráda, kdybych se mýlila. říjen 17, 2018 14:46 ... : NČ no, tak jsem vyčetl, že dáma je velmi krásná, tolerantní, inteligentní a to vše nabízí plnými hrstmi. Takových jsou ovšem tucty. Co nabízí ještě víc? říjen 17, 2018 15:01 ... : *deeres* Spousta zbytečně vynaložené námahy na to, abych nakonec zjistila, že jsme zcela nekompatibilní. říjen 17, 2018 15:09 ... : NČ Vono, Deer, je to tak, že v mládí se kompatibilita prozkoumá nejdýl při druhý schůzce, na lůžku. Pokud se oba těšej i na další zkoumání kompatibility, je to fajn, protože je to přirozený. Jenomže to, v mládí naprosto přirozený, to ve stáří nefunguje. Takže přicházej na řadu různý náhražky. Ale to, co je všem inzerujícím na seznamkách společný, je to, že se tam nacházejí ti, co BYLI OPUŠTĚNI. Ať už z jakýhokoliv důvodu. Protože ti, co opustili, udělali to převážně proto, že buď odešli buď jinam, nebo na věčnost. Ani jeden typ z nich nemá k dalšímu seznamování motivaci. Seznamují se tedy z devadesáti procent ti, co byli opuštěni a nesou si s sebou m.j. křivdu, apriorní nedůvěru a hlavně, konkrétní požadavky "chci aby se podobal tomu úžasnýmu, kterej mě opustil. Platí to pro obojí pohlaví zcela shodně. No a pak - to je pak skutečně těžká věc ... říjen 17, 2018 15:27 ... : marty Zdravím. Hned od začátku článku jsem tušila a doufala, že je od Gioty. Na dlouho se odmlčela, nejspíš kvůli nemoci. Přeju pevné zdraví a pohodu. Potom je dobře, ikdyž zrovna není k dispozici spřízněná duše. V pokročilém věku se určitě hledá daleko hůř, než v hormony rozbouřeném mládí. A je nutno projevit oboustranně hooodně tolerance. Hlavně najít někoho u koho to má smysl. říjen 17, 2018 16:31 ... : NČ "Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se." Dost dobrý. Takže jsem se teď musel nejdřív odhlásit, abych se mohl přihlásit. ------------------------------------- Jen krátce, Marty: "Hlavně najít někoho, u koho to má smysl". To je skutečně rada nad rady. (kdybych nebyl zavilej odpůrce smajlů, hodil bych jich aspoň deset) říjen 17, 2018 17:22 ... : mia I přidám se k mile 1. Taky mne nadzvedla poznámka u čtyřky. Tak nějak si myslím, že když se člověk vykutá z těžké nemoci, přehodnotí život a začne si vážit každého okamžiku. A má pokoru. Tady to necítím. A docela je mi pána líto, šikovný, dokázal podržet nad vodou v těžkých chvílích a pak dostal kopačky. Jinak počet známostí je fakt vysoký. Jako by člověk nehledal partnera, ale plnil bojový úkol. Nemyslím to ve zlém. Ale někdy mi lidé přijdou jak utržení ze řetězu. Snaží se dohnat, co už dohnat nelze. Jsem vdova, mám to trochu jinak. V tomhle směru netlačím na pilu. A ono pak člověka potká něco, co třeba vůbec nečekal. Moc se mi líbí příběh Dany Medřické a jejího Artemia (jestli se tak přesně jmenoval. Doufám, že jsem nepopletla). Něco takového mi přijde úžasné. Takový podzim života s někým, ke komu chováte skutečně nějaké city, je dar. říjen 17, 2018 17:58 ... : marty NČ, asi jsem to blbě napsala. Myslela jsem, že ve vyšším věku je potřeba být schopen projevit i jistou míru tolerance k člověku, kterého si jinak vážíme, můžeme mu věřit, spolehnout se a zároveň on respektuje toho druhého. Každý máme nějakou tu chybu, zlozvyk, pokud je to přijatelná drobnost, tak je možné přimhouřit oko. Vždyť nikdo není dokonalý, že? No nevím, jestli jsem to trefila. Pokud ne, tak smajlíkům se nebráním, klidně se můžeš vyřádit..... říjen 17, 2018 18:10 ... : NČ Jo, tak semse opět znova řádně odhlásil, abych se mohl řádně přihlásit. Jen mi to, Marty, přišlo takový srandovní, že to, o čom se zrovna bavíme, teda, jak najít toho, u koho to má smysl, dorazíš doporučením, že "nejlíp bude, najít toho, u koho to má smysl". Ale ješišimarjááá, dívko, nic ve zlym! To by mě mrzelo. To jen, že sranda má vždycky přednost. Jinak ovšem o seznamování na stáří už tady toho bylo tolik, že už by mi bylo trapný, vypisovat třeba zkušenosti z posledního období. Ale Deer, já to seznamování neberu jako bojovej úkol. Spíš tak jako - kdo nehraje, nevyhraje. Což si ovšem někteří naivové překládají tak, že "kdo hraje, vyhraje". Blbost! Nevyhraje skoro nikdy nikdo. Ale za zkoušku nic nedáš a štěstí chodí dokola, někdy sedne na vola. Brounoc. říjen 17, 2018 18:39 ... : d@niela Pepku, tleskám ti za větu: kdo nehraje, nevyhraje. Dále - musím se zastat Gioty, aby to zas nedopadlo tak, že bude další z nešťastných, kdo si říká "že já blbec sem to tam psala...". Jednak sem nenapsala, za jak je to dlouhou dobu (a to je je fakt za dost a dost dlouhou!), druhak tam je popsáno i to, kdy to "šlo bokem" i po pár dopisech... Jinak já se snažím každého nutit a nutit do seznamek, protože opravdu nejde jen sedět v koutku a skuhrat (jako občas já, jak je vidět z mýho občasnýho pauzírování), ale taky něco dělat. Osobně Giotu nesmírně obdivuju, že tohle všechno podnikla, že se nevzdala a vydržela. Že zvládla i být nemocná a psychicky se moc nesložit. Že zvládla po marných pokusech nebo neuspěších jít dál a zkoušet to znovu. A ohledně té čtyřky - osobně jsem to pochopila tak, že ač byl tenhle kámoš fajn, staral se o ni, tak neměl jiné zájmy, než se dobře najíst, sednout si na kanape, koukat na televizi... A takováhle bojovná holka, jako je Giota, se nedá (teď, a doufám, že ještě dlouhou dobu) jen tak uvázat ke kamnům a gauči... jo - a moc se mi líbí, že vás její článek zas probral k životu, bando moje milená!!! říjen 17, 2018 18:58 ... : marty Ok. Možná ještě jinak. Když si někoho vážím, stojí mi za to (má to smysl) mu drobnosti tolerovat. S tim přihlašováním/odhlašováním problémy nemam a to píšu na tabletu, což mě jinak docela irituje. Tak jestli není chyba mezi obrazovkou a židlí? říjen 17, 2018 19:06 ... : mia I Danielo nejen Giotta, ale určitě hodně žen Ti píše, že už nechce dělat služku. Chce si užívat. Jenže musely dělat léta služku, opravdu musely? Ono je dobrý si vždycky přiznat svůj podíl viny na vzniklý situaci. Já to tak dělám a celkem je to dobrý. Nemám pak pocit ukřivděnosti. A někdy bohužel se pak člověk ve snaze "nedělat služku" překlápí do druhého extrému. Pak mu přijdou některé věci všední, nezajímavé a chce ze společného soužití vyzobávat jen to příjemné. Nevidím nic zlého na tom připravit pro člověka, kterého miluji dobrou večeři, podívat se s ním na seriál. Kolik párů by to rádo dělalo a nebylo jim dopřáno, teď nemyslím sebe, aby nevznikl ten dojem. říjen 17, 2018 19:16 ... : NČ No, a proč dělat hned služku, když nechceš. Já o služku taky nestojím, ani ji nepotřebuju. Spíš mi dělá potíž, dělat sluhu sám sobě, protože v tom nevidím smysl, a tak si sloužím skutečně jen tím nejnutnějším. Většina babek to má ovšem nastavený tak, že ze služky svýho muže se převexlujou na služky svejch dětí a vnoučat. Pak jsou též báby, který se na stáří za každou cenu snažej vyrovnat svejm vnoučatům; lyžujou s nima, bruslej, jezděj na kolečkovejch bruslích, na kole a samy sebe přesvědčujou, jak jsou IN, choděj volit jedině Piráty nebo Zelený, fejzbůkujou. Nad upjatejma džínama se jim pod trikem rýsuje ohromá pneumatika, do inzerátů samozřejmě uvádějí "štíhlá" .... Tak od těch zdrhat co nedál!!! Další samostatná kapitola by byla o babách, který samy žily se svým jediným synem (nevim proč, ale pro dcery to neplatí) od dětství do dospělosti a nedokážou ho od sebe vykopnout do života ani v jeho cca 23 letech. Tyhle báby jsou pro normální partnerskej život s chlapem zcela nepoužitelný, i když by ony třeba rády. Ale jsou skutečně nepoužitelný, psychicky poškozený, což ovšem nikdy nepřipustěj. Brýtro a pěknej den. říjen 18, 2018 06:14 ... : mia I Nč právě proto nechápu, proč se Giotta, která nechce už dělat služku a nechce svůj život dělit jen mezi plotnu a sledování seriálů k pánovi stěhovala. Muselo být přece jasný, že když má pán domek, bude tam práce. Pán byl šikovný, uměl si sám uvařit a nějaký ten výlet taky byl. Holt to bylo nakonec málo. I když jsi tvrdý ve svých hodnoceních vůči ženám, máš hodně pravdu. Ale abych jen nepsala o druhých , napíšu taky o sobě. Proč nikoho nehledám a zřejmě hledat nebudu. Mám za sebou několikaleté období, kdy můj manžel byl onkologicky nemocný. Ze začátku to tak nevypadalo. Nález tam nebyl. Operace a zdálo se vše o. k. Pak se pořád přidávaly problémy, pořád jsem si říkala "ještě zvládnout tuhle komplikaci a bude zase dobře". Pak se přidal fatální nález a věděla jsem, na rozdíl od něho, že není šance. Hodně energie jsem ze sebe vydala. Nebudu se rozepisovat, přišlo mi samozřejmé, se postarat. Teď mám pocit, že na další známost se vším všudy energii nemám. Samozřejmě samota není dobrá. Hlavně večery. Na druhou stranu si dělám věci podle sebe, vyhovím si v tempu, když mi není dobře, nikoho tím nestresuji, neomezuji. Když je mi dobře, udělám si výlet, zařídím si čas podle svého. Nejsem úplně sama. Mám kamaráda , kdysi jsme spolu chodili, známe se skoro 40 let. Voláme si a jednou za čas se sejdeme. Tak to i zůstane. Je mu cca jako Tobě. Vím, že mu vyhovuje domov, pohodlí a je mi jasné, že i při největší lásce by to asi drhlo. Já přece jen ráda po české kotlině vyrážím. Kdyby byl nemocný, bojím se, že už bych neměla sílu se postarat a hlavně dívat se jak trpí. Zároveň nechci, aby se trápil, když mně občas není do skoku. Pak jsou tu moje děti a vnoučata. I když se pro vzdálenost s nimi často nevídám, přece jen existují, jsou, mám je ráda. A tam by to mohlo časem také drhnout. říjen 18, 2018 06:47 ... : NČ Tak Mio, dík za reakci. Ta moje "tvrdost" vychází z poznávání buď ze života přímo, nebo z inzerátů a jistě se netýká, ani týkat nemůže, žen, dneska babek, který o nový seznámení, nejen se mnou, ale s kýmkoliv, neměly nebo nemají zájem. Samozřejmě předpokládám, že ty se v seznamkách nevyskytujou. Rozumím i tomu, že na další známost se vším všudy nemáš energii. Ale ono to přeci není hned se vším všudy. To teprve postupně a podle oboustranný chuti. Když není chuť oboustranná, nic dál se nekoná. Jen by to, aspoň teda pro mě, nemělo bejt vyloučený hned od začátku. Takhle jsem zrovna nějak před létem dopadl, když si mě v inzerátech všimla jedna babka - fakt se mi líbila, já jsem pro ni byl určitě aspoň neodpudivej, protože se sešla i podruhý, a byly to bezva hodiny. Pak to skončilo na jednom emajlu, kdy (přesně jako to máš ty) psala, že rozhodně nikdy nechce měnit svůj dosavadní způsob života, zatímco já bych ho změnit chtěl, takže to dál nejde. Nevím, třeba to od ní bylo takový milosrdenství, kdy mi nechtěla narovinu říct "seš hnus, nebo seš debil". Ale třeba to myslela skutečně pravdivě, což ovšem pak zase nechápu, proč se vůbec chtěla seznámit. Jistěže jsem ani slovem nenaléhal, aby se mi od zítřka věnovala na plnej úvazek... Nonic, tak to jsem si krapítko posteskl. Ty to máš dobrý v tom, že jsi ochotná i schopná absolvovat výlety a další aktivity sama a těší tě to, čehož já prostě schopnej nejsem. Dokonce se ani necejtím dobře sámotnej ve větší společnosti. Prostě mi ta "jen MOJE" babka vedle mě chybí. I při chystání se někam, i při cestě tam, při cestě zpátky, pak třeba po fajn zážitku ještě posedění doma, atd. ... Tohle máme holt každej jinak. říjen 18, 2018 07:30 ... : mia I jj Pepíku jasně. Když jednou psala Iris , že jí po odejití partnera chybí při výletech sdílení, napsala jsem jí, že spoustu žen jezdí samo. Přiznám se, že teď v pondělí při výletu Pošumavím (a že byl krásnej), jsem si taky řekla, že by bylo fajn mít vedle sebe partnera, kterej umí hezky fotit, má smysl pro detail a všechno tohle bychom sdíleli společně. A vzpomněla jsem si na Iris. Ale i tak je to fajn objevovat krásy okolo sebe. Ono je tu Pepo ještě jedna věc, která mne trochu ovlivnila v rozhodnutí už si nikoho na vážno nehledat. Odmalička jsem slýchávala hodně kritiku a byly na mne dost vysoké nároky. A já už nechci slyšet, že neodpovídám něčím představám. A zároveň nechci případně zklamat představy člověka, kterého skutečně miluji. říjen 18, 2018 07:47 ... : mila1 Mně prostě nepřipadá chování paní Giotty fér. Když už poznala, že pán Čtyřka je pro ni nudný, tak proč ho pak využívala, když byla nemocná? To nebyl nablízku žádný jiný vhodnější a méně nudný partner, který by ji do nemocnice vozil? A ty řeči o služkách ... Většina chlapů, co žijí sami a NČ je toho zářným příkladem, žádnou služku nepotřebují. Jsou soběstační, dokáží si uvařit, uklidit, vyprat. NČ má pravdu i o tom, že na seznamkách je většina těch, co byli opuštěni. A cítí křivdu. Hlavně ženy to tak mají. Můj partner mi sdělil, že když se se mnou seznamoval, tak devět ženských přede mnou, se kterými si napsal, či se s nimi jednou sešel, hledaly sponzora. To je pak těžké. říjen 18, 2018 07:51 ... : *deeres* Tak jestli není chyba mezi obrazovkou a židlí? I já mám asi problém mezi obrazovkou a židlí, nejenom přihlašování, ale zmizel i jeden můj komentář??? Někdy krátce před: říjen 17, 2018 18:39 A být tam musel, protože NČ na něj v 18.39 reagoval. Psala jsem o tom, jak jsem si vzpomněla na nejspíš Bakaláře, kde osamocený chlápek objížděl o víkendech nemovitosti na prodej. Cílem nebylo koupit, ale společenský kontakt s prodávajícími. Prostě mně to připadá, jakoby Giota snad ani nehledala jednoho jediného partnera pro společný život, ale pouze ujištění, že je žádaná a naplnila si tím potřebné sociální kontakty. Každý jsme jiný, já bych se už u druhého na to vykašlala a považovala bych to za zcela promarněnou energii. Nakonec proč zrovna Seznamka? Nikdy nevíte, na jakého cvoka narazíte, dokud ho neuvidíte naživo. říjen 18, 2018 08:28 ... : NČ Tak třeba odzadu. Deer, proč zrovna seznamka? Já to teda vidím tak, že sice ani já, ani ona, nevíme na jakýho cvoka narazíme, dokud ho neuvidíme naživo. Ale bez seznamky mám šanci téměř nulovou, že vůbec někoho uvidím naživo. Jestli uvidím cvoka, nebo necvoka, to si pak rozhodnu skutečně teprve naživo. Někdy ovšem postačí i pár emajlů a k tomu naživo už ani nedojde. Též mám dojem, že problém s přihlašováním u mě nevzniká mezi monitorem a židlí (skvělej eufémizmus pro debilní mozek). Zrovna teď to funkuje, ale to už si nejsem jistej, že to, co zrovna píšu, se mi zdaří i odeslat. Hned ráno mi místo odeslání bylo hlášeno "nesprávné heslo". Tak už si psaní pro jistotu před odesíláním voblíznu ctrl plus c, abych to, po případnym odhlášení a znovapřihlášení, jen voťuknul ctrl plus v a nemusel to znova celý matlat. Mílo: S tím sponzorováním to snad platí pro mladý atraktivní buchty. No, proč ne? Kde je poptávka, logicky vzniká i nabídka. Je jen na sponzorovi, co ještě je ochotnej sponzorovat. Mně osobně by to přišlo dost sebeponižující, kdybych věděl, že buchta je se mnou pro prachy. Ale to třeba právě proto, že o mý stařecký skrovný úspory a vojetý auto by sotva nějaká vojetina projevila zájem. Mio: Podle mýho názoru máš naprosto zbytečný obavy z nějakýho možnýho sekýrování nebo z vlastního strachu, že zklameš něčí představy. Stačí přeci říct "tak takhle ne, čau". To je jedna z mála výhod stáří, že není nutno se ohlížet na společný děti, byt, barák, prachy. říjen 18, 2018 09:08 ... : mila1 Proč seznamka.. no v době, když jsem hledala partnera, tak jsem měla dvě školou povinné děti, musela je nějak uživit a potkat toho pravého při cestě do práce nebo při nákupech jaksi nějak moc nešlo. Seznamka byla fajn, při prvním kontaktu - písemném - si člověk tak nějak rozřadil koho ano a koho ne a pak už to bylo na osobním setkání. Došla jsem k závěru, že místo dlouhého dopisování je třeba co nejdřív dotyčného vidět, protože napsat se dá skoro všechno, a člověk se pak zamiluje do představy a ne do reálného člověka. NČ - s tím sponzoringem. Paradoxem je, že sponzorovat chtěly nejen mladé buchty, ale i ty starší, opuštěné. Aniž by ony mohly něco (třeba mládí a krásu nebo aspoň udržovanost a štíhlost) nabídnout. říjen 18, 2018 09:18 ... : NČ Jo, Mílo. I starý, opuštěný by chtěly sponzorovat. Jó, to já bych toho taky chtěl. Třeba zlatej důl, nebo aspoň naftovou studnu. To je tak, když něčí přání jsou nad limitama možností a on (ona) si to odmítá připustit. Když už budu mít chuť i prachy na mladý šťavnatý telecí masíčko, kterýho je za prachy všude nadbytek, sotva budu kupovat převadlou flaxu. říjen 18, 2018 11:18

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující