O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

DEJVICKÉ ZÁHADY PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 11 říjen 2018
Přejít na obsah
DEJVICKÉ ZÁHADY
Strana 2
Strana 3
Strana 1 z 3
Blíží se Dušičky. To je čas, kdy jdu upravit hrob v Bubenči, alespoň tak, že ostříhám rozrostlý břečťan, který se touto dobou už chodí brankou dívat na ulici. Pak už jenom před Vánoci. Tentokrát jsem si řekla, že se proběhnu po Dejvicích, od trhu na Kulaťáku až dolů k Podbabě. Na první záhadu jsem narazila hned nahoře, vlastní umělecký objekt, prý s přidanou hodnotou posezení, sám o sobě nijak záhadný není. Rudý sud, se stejně zbarveným skákacím prknem, zná každý.

 

 

 

 

 

 
 
 

 

 

 

 

Záhadou je pouze to, jak vedení Prahy 6 jednomyslně mohlo rozhodnout,

že dá za tento absurdní objekt,

lavičku Ferdinanda Vaňka z Havlovy Audience 850.000 Kč,

za usazení lavičky 350.000 Kč

a dalších 150.000 Kč za opravu,

když se po ní projeli skejťáci. 

 

 

 

 

 

 

 

A jdeme dál, dolů ulicí Jugoslávských partyzánů k Vltavě.

Vpravo na náměstí Interbrigády máme další záhadu, růžovou sochu Ivana Stěpanoviče Koněva.

 

Proč růžovou nevím, asi někdo chtěl napodobit Davida Černého s jeho růžovým tankem.

Otázkou ale je, jestli to byl náš osvoboditel ve 45. roce, nebo okupant v 68.

Abychom v tom měli jasno, tak se nakonec v Dejvicích shodli, že sochu tedy nesvrhnou, ani nebude umístěna na půdě velvyslanectví Ruské federace, ale dostane umravňující tabulku v tomto znění:

 

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky se zúčastnily závěrečného útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9.května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V létě 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.“

 

 


Předchozí - Následující>>
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]