Se ženami je to však jiné.

Čím jsou starší, tím víc se rády maskují (kam se hrabou indiáni před bojem), aby nebylo vidět vrásčité stopy zubu času, jenž si na nich zahlodal. No, já to neodsuzuji, ale nic se nemá přehánět. Jedna dáma byla tak nesoudná, že na mne hodila udičku s fotkou 17 let starou, a vůbec jí nevadilo, že na té fotce je vpravo dole zaznamenán datum pořízení snímku. Ten trapas, když se vypravíte na schůzku s krasavicí, a pak se setkáte se zvadlou fuchsií, stěží poznatelnou, a která se vám vrhá kolem krku...

Jiná praktikovaná finta hledajících žen je, že své ksichtíky chrání tmavými slunečními brýlemi, nechají se vyfotit v exotické lokalitě (heč, tam jsem fakt byla), někde ve stínu a jako co nejmenší postavička vzadu. Takové fotky o ženě nic nevypovídají, a proto mně štvou. Trčí z nich neupřímnost a snaha cosi skrývat.  V textové části osobního profilu účastnic Seznamky, často i u vysokoškolsky vzdělaných žen, postrádám nějakou osobní originalitu, která by zaujala, něco, co má hlubší význam.  Otázky, na které bych měl odpovědět já, co jsem zač, co vlastně chci, jsou občas dost ubohé, bez nápadu a fantazie, bezradné.  Naopak lépe, a s dokonalejšími fotografiemi, na tom jsou postarší krasavice s ideální figurou (aktivní sport), ale ty v doplňujících otázkách logicky zajímá má finanční úroveň, čeho jsem v životě dosáhl a jak, jestli jsem aktivní golfista, a tak podobně. Tyto nabídky opomíjím, protože to je už vyšší level, na který se necítím.

Žen, vdov i rozvedených, potřebujících k dalšímu spolužití muže, je prý spousta. Ke škodě nás, hledajících mužů, se ale většinou k tomu stydí přiznat - že ještě chtějí chlapa. 

Jedním z dalších problémů, je případné budoucí spolužití. Starší muži většinou si žádají ženu jako partnerku do společné domácnosti, aby spolu řešili každodenní starosti i vzájemnou lásku, pochopení a podporu. Jenže - častým kamenem úrazu pak bývá, že nová přítelkyně je vázaná jako „nenahraditelná“ tchýně a babička. A z toho, podle mě, obvykle žádný těsný a láskyplný vztah nevznikne, protože se nový partner ocitne v nezáviděníhodné pozici kdesi na chvostu žebříčku zájmů partnerky.

Někdo to snese, já ne. Hledám totiž sobecky partnerku pro sebe, pro náš společný život, ne pro její vnoučátka a příbuzenstvo. Partnerku, která bude víc dýchat pro mě než pro ty ostatní, kteří už žijí svým vlastním životem.

Přesto zůstávám optimistou. Mám stále tři možnosti.

• První je nepatrná, stejná jako pravděpodobnost, že do mě uhodí blesk - že najdu tu pravou (řekl bych šitou na míru), a budeme spolu spokojeni. Hm.

• V úvahu přichází i možnost, že budu stále ač marně, až do zblbnutí, listovat v nabídce Seznamky, kde už všechny fotky zájemkyň o „štěstí s mužským“ (které by tak nějak přicházely v úvahu ke mně)  znám skoro nazpaměť a stejně si nevyberu, protože zjevy a finty přítomných dam jsem už prokoukl. 

• To poslední, co zbývá, je docela optimistické: časem se přesvědčím, že jsem ve svém vyšším věku pro ženské pokolení již nezajímavý, a tudíž si zachovám (proti své vůli) obrovskou osobní  svobodu, nikdo mě nebude komandovat, budu si dělat kdy chci, co a jak chci, a budu už jen mlsně očumovat krásný ženský křivky, v pro mne nedosažitelném území … no řekněte, není to vlastně taky východisko?

OLDA

Komentáře (10)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : NČ Nojo, Oldo. Může tě utěšit, že v tom nejsi sám. Báby a prabáby nestojej o soužití, jen o občasnej doprovod, především do divadla (velmi vhodný pro masochisty). říjen 12, 2018 04:25 ... : mamča NČ : Jsi na omylu. My, báby, hledáme většinou chlapa, co by posekal zahradu, ořezal stromy, natřel okapy, apod. a za to nabízíme domácí kaloricky hodnotnou stravu, čisté prádlo, uklizenou domácnost...a některé výjimky i občasný sex (za odměnu ). PS: Já naštěstí nehledám, jednoho šikovného si hýčkám už 40 let. říjen 12, 2018 06:07 ... : NČ Jo ták. Občasnej sex za odměnu ... To by si ale bába tu odměnu musela nejdřív sakra zasloužit! Ty požadavky, co píšeš, to je taková samozřejmost, že o tom nemá smysl se vůbec zmiňovat. Až teda na to, že v Praze toho k sekání, prořezávání, natírání, zase až tolik není. Já ovšem zase nevyžaduju kaloricky hodnotnou stravu (teda blivajze, typu cukety, nebo kopr. om.), nevyžaduju čistý prádlo a ani úklid domácnosti. Tydle věci, vč. vaření, zvládám levou rukou, jen mi nedávají žádnej smysl - sám pro sebe. Jakej smysl má třeba vařit, když to nikdo neocení a stejně budu žrát sám? A mám dojem, že i o tom Olda píše. říjen 12, 2018 06:54 ... : mia I no postarší krasavice s ideální figurou zcela jistě bude chtít figuru udržet, ta nebude chtít sedět doma. Tu to potáhne ven, běhat, cvičit, dělat túry a pro tu jsou peciválové (nebrat doslova) typu Oldy zase neatraktivní. říjen 12, 2018 07:52 ... : mia I jinak je docela smutný, že část lidí na starý kolena hledá zahradníka, natěrače vervus kuchařku, hospodyni. Ale je to realita. Sama to znám, po smrti manžela narážím na práce, které nezvládnu, neporadím si s nimi a nemít syna a partnera od dcery, byla by to svízel. Jinak u těch ovdovělých je i problém, že často srovnávají nového partnera s tím, který tu už není. To se stalo jedné mojí známé. Její partner si přál, aby třeba v kuchyni dělala některé věci jako jeho zemřelá paní. říjen 12, 2018 08:05 ... : NČ Tak Oldův věk neznám. Moje sedmdesátka skutečně atraktivní není, to máš recht. Ale to už bych jen opakoval věci, který jsem tady občas v posledních letech napsal, coby "zkušenosti dědka se seznamkou štěstí.cz". Taky zase mám pár zábavnejch i poučnejch zkušeností novejch, tak třeba se zase někdy svěřím. Nakonec bude nejlepší, nechat věci tak, jak jsou. Přeju pěknej den. říjen 12, 2018 08:07 ... : *deeres* Asi máte kluci smůlu, moje ségra zemřela mladá, švárovi už také táhlo na sedmdesátku a nechtěl zůstat sám. Hned první babka se mu nastěhovala alespoň na chatu, vydržela mu dva roky, švára si zlomil nohu a babka raději vyšuměla, aby se nemusela starat. Hned si našel další, podstatně mladší atraktivní blondýnu, to už mu těch sedmdesát bylo. Ta mu vydržela od Vánoc do Silvestra, odjela bez něj lyžovat a už se nevrátila. Nedal si pokoj, nabrnkl si třetí, dneska mu je sedmdesátosm roků a jsou spolu , jako dvě hrdličky. Zřejmě ta první nepravděpodobná možnost, měl kliku. Jenže kdo si nevsadí, ten nevyhraje! říjen 12, 2018 17:53 ... : Josef Kouba Jsem pro variantu poslední. Mám jednu ženskou 40 let a to mi stačí jako dostatečná zkušenost. Pokud by mě drahá předběhla v odchodu na věčnost tak mě do baráku již ženská na trvalo nesmí. Naše přítelkyně Eva je mi příkladným vzorem. Před 30 lety se rozvedla, vychovala 2 velice šikovné kluky a ve svém hezkém domku bydlí dodnes sama. Na chatu jezdí s Rudolfem, do divadla a na návštěvy restaurací má doktora a na údržbu domu je Jano, je velice šikovný a zamilovaný. říjen 13, 2018 15:12 ... : NČ No, Pepo Koubo. Tady platí víc, než jinde: Nikdy neříkej nikdy. Jistě samotnýmu člověku nic nechybí materiálně a ani v pohodlí, to spíš naopak, ale úplně to vono to zase taky není. Tohle samozřejmě nepochopí nikdo, dokud to sám nepozná. Takovejch siláckejch řečí má každej chlap v zásobě nadbytek. Jenomže, když pak by rád třeba večer ugriloval kus flaxy, zabrnkal třeba na kytaru "stokrát chválím čas" nebo si jen dřepnul u televize k detektivce, a najednou zjistí, že samotnýho ho to vlastně vůbec neláká, tak se to už tak jednoznačný zase nejeví. No nic. říjen 13, 2018 18:10 ... : Josef Kouba Neříkám, že bych se ženám coby případný vdovec vyhýbal ale nic vážného. Je to na individualitě jedince. V místech kde žiji se dá říci, že je to město penzistů, ale já mám jeden problém. Nevadí mi být dědečkem, tomu jsem velice rád, ale nemohu spát s babičkou a vyrazit do ulic a snažit se "ulovit" ženu o 20 či 30 let mladší by bylo pro mne v mém věku nadmíru trapné. Je ještě jedna možnost, sice něco stojí, ale je. říjen 13, 2018 19:26

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment