V sobotu jsem byla v Kovárech. Petrklíče i hlaváčky jsou v
plném květu. Ale asi dlouho už nevydrží, jestli bude pokračovat to letní
počasí. Mají pořád ještě dost poupat, ale dávám jim tak ještě deset dnů. Šla
jsem tam se psy a dcerou, původní plán byl, že tam půjdeme pěšky a nazpátek z
Okoře pojedeme autobusem.
Jenže Dana
brblala, že se nechce vracet zpátky na Okoř a tak jsme šly pěšky i zpátky.
A nakonec z pěti kilometrů jich bylo patnáct, protože je všude řepka a musely
jsme to křižovat po silnicích, v tom upalováku to byl hnus.
A Dana mně celou
cestu nadávala a vyhrožovala, že už v životě nikam se mnou nepůjde. A asi
to tak bude, protože na kole se bojí, tak ho prodala a drandí na koloběžce. Psa
prý bude mít v košíku, ale setrvale ho má spíše u mne.
Na brodu, když se
jde na Okoř, udělali moc hezký proutěný můstek, tak už se na Okoř nemusí
brodit, jako kdysi.
Před několika
lety jsme tam šly s kámoškama, ze Zákolan na Okoř, a zrovna bylo po záplavách a
přetekl rybník v Okoři. A to mně zase nadávaly holky, když se brodily bahnem,
bylo to brzy na jaře a přitom docela hodně osvěžující koupel … (Nechápu
je všechny.)
DEERES
|