Fascinují mne rozdíly mezi muži a ženami. Jsme TAK odlišní a přesto spolu (někteří) můžeme žít. Řekla bych, že je to intergalaktická rarita. Marťani, jakožto vyspělá intelignece, mají podle mě na beton oddělené ložnice. Dnes – po dvaceti letech každodenního dojíždění vlakem, jsem si všimla, že i v tak banální otázce jako je cestovaní do práce a z práce vlakem, se dá vypozorovat typické chování pro muže a ženu.

Muž prostě nastoupí do vlaku, který jede domů. Vybere si nejbližší volné místo, usedne, roztáhne noviny a po zbytek cesty nezmění polohu. Když ohlásí jeho zastávku, složí noviny, vezme aktovku a po zastavení vlaku vstane a vystoupí.

Ne tak žena.

Cesta vlakem je pro ženu mise, která se skládá z plnění úkolů, rozdílné obtížnosti. Za prvé je třeba vybrat vhodný vagon tak, aby v cílové zastávce nebylo daleko k východu. Žena také mívá SVÉ oblíbené místo. Toto místo je ale velmi často oblíbeným místem i mnoha dalších žen, takže obvykle dochází k pokažení nálady ještě předtím, než se vlak vůbec rozjede. Pokud jí tedy nějaká slepice vyžrala JEJÍ oblíbené místo, vydává se žena na lov druhého nejlepšího místa.

Projde několik vagónů a pečlivě lustruje potenciální spolucestující. Vyloučena je, bohužel, většina mužů. Především ti, ze kterých NĚCO TÁHNE. Nejproblematičtější je asi pot, česnek, pivo, cigára a jejich kombinace. Dále jsou vyloučení úchylové od prvního pohledu, muži cestující s manželkou, milenkou, dětmi a dalšími vážnými chorobami. Z předchozí selekce tedy vyplývá, že žena nakonec usedne k jiné ženě. Tam je podmínka jen jediná. Neměl by to být výrazně mladší a atraktivnější exemplář. Chápeme...

        Pokud už žena konečně najde místo daleko od deviantů, ženáčů, modelek a řvoucích smradů – usedne a začíná plnění druhého úkolu. Hledání předmětů. Chytrá žena si najde Lítačku ještě před tím, než se objeví průvodčí. Nu, občas se nepodaří, někdy číhají za rohem a to se pak nedá stihnout. Nalezení té debilní kartičky trvá v průměrně velké kabelce zhruba 5 minut a ty pod povýšeným pohledem namachrovanýho štíplístka mohou být hodně dlouhé. Jednou mi jeden řekl, že tak důležitá věc, jako jízdenka má být stále na jednom místě. Jak to mám asi udělat, když mám obden jinou kabelku, už mi neřekl. Chytrák.

        No zkrátka. Prvních pět minut se žena věnuje hledání jízdenky. Následuje peněženka, telefon, klíče. No a dvacet minut uteče v útrobách kabelky jako voda. Ještě před tím, než ohlásí její stanici, začne se žena oblékat, balit, znovu hledat klíče a telefon. Nakonec stojí s ostatními ženami frontu k výstupu přes celý vagón, ještě dlouho před tím, než vlak zastaví. Na poslední chvíli se obvykle ještě vrací pro jednu z pěti zapomenutých taštiček, paraple nebo v nejhorším případě – vlastní dítě.

        Pánové, ještě se divíte, že se vám dámy vrací z práce vyčerpané a podrážděné? Doporučuji investovat do osobního vozu značky Mini Cooper. Bude vás milovat.

(Tedy nejdřív to auto a pak hned vás!)

Nočník neohrožené ženy

Komentáře (1)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : *deeres* Jako vždycky vtipné čtení, akorát mne "Neohrožená žena" už po několikáté nenápadně vsugerovala, že jsem vlastně asi muž. únor 23, 2018 08:22

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment