Už dlouho jsme tu neměli nějaké psaní o zajímavostech ze světa, nějaký cestopis - a tak jsem s povděkem přijala velmi zajímavé a úsměvné povídání našeho "toulavého", který poslal vzpomínku na jednu ze svých mnoha toulek. Když se tak na tamější krajinu koukám, říkám si: "Je to tam hezké, barevné, ale nejspíš tam bylo setsakramentské horko!"

             Jít s dobou je dneska nutnost, když nechceš, aby tě převálcovala. Přizpůsobit se je taky jediná možnost. A protože jsou v současnosti v kurzu detektivky, zdvihl jsem hozenou rukavici, když se onehdy objevila přede mnou. A tak jsem dnes přijel do národního parku Arches v Utahu ne jako zvídavej turista, ale jako zvídavej detektiv! To proto, abych se tu pokusil najít Watchmana. A jednou pro vždy taky jeho tajemství, tenhle vořech, rozlousknul! Jestli existuje, nebo ne!

 Přiznám se, že mi už dlouho leží v hlavě, jak to s ním ve skutečnosti je. Protože Watchman, nejspíš asi místní strážce, hlídač toho všeho tady, jak už samo jméno napovídá, je něco jako Yetti, Sněžnej muž. Taky se po něm zachovalo jen pár stop a další se hledají těžko. Navíc, dvě fotky, co vlastním, nejsou moc průkazný, že existuje, nebo by mohl existovat. Protože kdo ví, jestli to není podvrh, což v dnešní digitální době jde udělat snadno a těžko se to odhaluje. Zároveň ale nejde vyloučit, že existuje, dokud se definitivně neprokáže, že neexistuje! Což připouštím, takže se prokazuje těžko, jestli neexistuje.

Mám jenom dvě stopy, čeho se chytit – jednak ty fotky, u kterých ale nedokážu určit, jestli jsou pravý, nebo je to habaďůra autorů díky photoshopu na naivní lidi, jako jsem já. A potom ještě návod, kde ho hledat – asi 4 míle od Visitor Centra. Jestli se myslí vzdušnou čarou, nebo je to vzdálenost na tady se kroutící páteřní asfaltce, procházející celým parkem, to už jsem z článku Amíka, kde jsem kdysi dávno tu první fotku Watchmana objevil, rozhodně nepoznal.

Na druhý fotce se s ním dokonce vyfotili tři maníci, tak jsem aspoň získal představu o jeho velikosti – odhadem tak 8 - 10 m ve vzpřímený poloze. Zajímavý ovšem je, že když jsem si za čas zase na Watchmana vzpomněl, už jsem nikde žádnou jeho fotku nenašel. Dokonce ani ty první dvě! Internet se mezitím proměnil, zpřehlednil, některý vyhledávače zmizely, vznikly nový, který podle správců nemravný fotky uklidily z veřejně přístupných míst, a schovaly je mezi nemravný. A i když už je to dávno, protože tenkrát byl internet ještě hodně mladej, pořád se vod tý doby nedokážu rozhodnout, jestli byly ty fotky fakt pravý, nebo to byl jenom zdařilej podvrh.

Tomu by nasvědčovalo to, že už jsem jiný nikdy nenašel. Přestože kolega v práci tvrdí, že na internetu je dneska všechno. Aspoň tedy to, co se stalo a existuje od jeho rozšíření mezi širokou veřejnost. Taky je tam spousta věcí, taky balastu; jde o to, jak co najít. Jenže, když nevíš, kde hledat, nebo jak se ptát? Což není v tomhle případě zas tak divný – nevím totiž, jestli Watchmanovi taky tak místní říkají, jako ten Amík, pokud existuje - protože pod tímhle označením si ho zkrátka nevygůgluješ.

Ten Amík tenkrát, co se s jeho fotem na svých stránkách nepokrytě chlubil, ho představoval jako něco tajemnýho, co tady drží úřady v tajnosti, pod pokličkou. Takže tě na něj oficiálně nikdo neupozorní a proto se o týhle naprostý raritě nikde nedovíš! Žádný informace na webových stránkách národního parku Arches se o něčem takovým vůbec nezmiňují! Čili, jakoby takovou kuriozitu tady ani snad neměli, a nebo spíš ani nechtěli mít. Kuriozitu, kterou by si každej jenom trochu při smyslech určitě považovat, přidal k ní chytrý povídání – prostě příběh. Třeba o tom, jak se tu Watchman objevil, kdy a proč. Jak se to tak dělá třeba na zámku s Bílou paní nebo Černým rytířem. Aby byl zkrátka dobrej důvod se tam jít podívat.

Což se dá pak vždycky patřičně i ekonomicky zhodnotit. Tady v Americe i bez strašidel jinak celkem běžnej standard u všeho, na čem by se to dalo jenom trochu.

Když někde není nic zajímavýho, aby tam přilákali turisty, tak tam něco neobvyklýho zajímavýho prostě udělají. Aby na sebe upozornili – u nás se takhle třeba rychle rozmnožily z evropských dotací postavený rozhledny, postavený i na místech, kde z nich není nic zajímavýho vidět (inu, dotace). Protože takových míst, jinak ničím zvláštním nevynikajících, je všude spousta. Tady jsem toho zviditelnění místních na svých cestách viděl mnoho – obrovský sochy bizona, krávy, meruňky, šišatýho míče z americkýho fotbalu nebo třeba krytýho vozu prvních kolonistů, postavenýho uprostřed ničeho.

Jenomže konkrétně v případě Watchmana tohle tady z pro mě neznámých důvodů neplatí. Tady si takový přírodní zvláštnosti neváží, dokonce se tváří, že neexistuje – jestli tedy existuje :-))) Na druhou stranu chápu, že v tomhle parku je těch pozoruhodností tolik, že jednu navíc tu klidně oželí, zvlášť, když vypadá, jak vypadá. Což zvlášť u bigotních katolíků určitě nebude vyvolávat přílišný nadšení. Alespoň jsou tolerantní. To muslimové by ho nejspíš zakryli a ti radikální asi hned vyhodili do vzduchu, aby nepohoršoval. Jako ty dvě sochy Buddhů v bámijánským údolí v Afghánistánu v roce 2001, protože se v islámu nesmí zobrazovat sochy nebo obrazy lidí.