 Tak si dámy představte, že ten pacholek Pepa si celou dobu našeho soužití flirtoval na SEZNAMCE s babama, až ho jedna uchvátila. A tak, když jsem se rozhodla, že ho oficiálně požádám o ruku - je emancipace, že; nemyslela jsem ale, že opravdu půjdeme na radnici. Jen tak, udělal by prstýnky z drátu a někde u sv. Barborky bychom si dali nějakej vtipnej slib. Na počítači jsem vyštafírovala písemnou žádost – paráda. No, neviděly jste jeho zděšení, když to rozevřel... A pak mi řekl, že jsem úžasná a bylo mu se mnou dobře, ale hlavně, že jsem ho probudila z letargie a alergie na ženský, když se po rozvodu a dalších porozvodových životních kotrmelcích nemohl vzpamatovat. Ať se však nezlobím, že se objevila usedlejší dáma (padesátiletá), na mě že ovšem nemá. A to jsem panstvo o dvanáct let starší než on (a jemu bylo loni šedesát). Pak se vyznejte v chlapech. Ale můžu vám zaručit, že dobře nedopadne, viděla jsem ji na obrázku a vřele mu ji přeju. Já ho rozdováděla, on rozdovádí ji, ale pak jí nebude stačit a to mu přeju. Říká se „boží mlýny melou pomalu, ale je to dobrá firma“, škoda, že už u toho nebudu. Jen by mě zajímalo, jak dlouho by to ještě takhle pytlíkoval, kdybych neudělala ten krok, a jak mi to chtěl říct (teda nezáviděla jsem mu to, když jsem to domyslela). Nabídl mi, že „můžeme být kamarádi“, ale nevím. Jeden citát praví „Nejsem druhá možnost. Buď si mě vyber, nebo o mě přijdeš.“, budu se ho tedy nejspíš držet (toho citátu, ne Pepy :-))). Ale co, vysmátá vykročím k dalším dobrodružstvím – hlavně že zdraví slouží!!!! :-))) o o o o Je vám všem doufám jasné, že celé to byla fabulace. Znáte mě, jsem na seznamce každou chvíli a čerpám tam inspiraci, ale v tomhle případě jsem nějak ujela. Pepa sice fakt existuje a je z Kutné Hory (Hledá kamarádku na vínko, popovídání si, tanec, výlety na kole), ale nechce mě, nejsem jeho typ. Tak jsem pustila city na špacír a tím jsem se mu pomstila (já se musím zamilovat, buď do představy, nebo do konkrétní osoby, abych mohla plodit). Nebalil ani on mě, ani já jeho. Nějak se mi připlet na profil, který neměl být vidět, a dávala jsem dohromady fotky s citáty a i nějaké osobní a najednou se u nich objevilo „srdíčko“. Hodnocení, jako že líbí a foto toho, kdo to spáchal. Tak jsem na něj klikla a šla se poptat, jak to, že mě našel, když nemám být vidět. 
Pátrali jsme oba a nakonec zjistili, čím to je, a tak nějak jsme se zakecali, trvá to už skoro tři měsíce a vznikl seriál, dobrý ne?!? I když jsem ho pak i balila a sváděla, byl neoblomný a klidně mi uprostřed písmenkové konverzace řekl, že zatím páčko, volá mu nějaká mladice, takže chápu, ne?!?. Já nikoho nehledala (akorát inspiraci) a přišlo mi, že jsem našla. Ale já fakt nejsem druhá možnost, ale už jsem aspoň věděla, jaký bude konec, a tak jsem se celkem bavila, když uhýbal na mé nabídky. Nakonec jsem ho nasměrovala na "Kudlanku", na články a taky se začal bavit (zjistil, že nejsem, jak on říká, "sexuální turistka"). Nejspíš zůstaneme ve spojení (pokud zavolá, profil jsem zrušila), aspoň chvilku, dokud mě to bude bavit, protože milostné úspěchy druhých člověka fakt nijak nenadchnou. Jestli se vytahuje, nebo je opravdu tak úspěšný Casanova, to nevím, ale to, že je šikovnej chlap, bude asi pravda… ZDENA
|
