"Některé věci by někteří jedinci měli dělat v brnění, nebo si na to aspoň vzít přilbu a ochranný štít přes obličej," praví MUDr Trávníček. "Měl jsem tady pacienta, který sekal dříví hasičskou sekyrkou opatřenou na druhém konci špičákem, kterým si sám prorazil lebku."

Naprosto neuvěřitelné věci se mohou dít, zmocní-li se amatér míchačky. Dovezou-li na traumatologii člověka, který vypadá, jako by ho pošlapal slon, možná že to bylo právě proto, že nešika měl v úmyslu pomoci míchání betonové směsi tím, že do míchačky strčil lopatu. Jakmile se mu lopata vymkla z ruky, nabrala ho za kšandy od montérek, několikrát ho vynesla do vzduchu a zase s ním bacila o zem. Přivolaný lékař konstatoval mnohočetné zlomeniny a pohmožděné ohanbí, neboť rozkrok montérek se choval jako lis.

V jisté jihočeské obci je vzpomínána takříkajíc kolektivní katastrofa amatérských dřevorubců, kteří v dobrém úmyslu odstranit letitý akát ohrožující kapličku na návsi, použili lano zapražené za buldozerem. Padající akát se následně zhoupl na drátech elektrického rozvodu, přičemž vytrhal nástřešní sloupky několika domů, kde vzaly za své štíty a kusy střech. Potom dopadl na buldozer, jemuž zdemoloval kabinu a kořeny vrostlé do základů kapličky nakonec dokonaly dílo zkázy, protože za své vzal i svatostánek…

O tom, co dokáže intelektuál s motorovou pilou v ruce, svědčí případ z Benešovska. Učitel základní školy začal prořezávat ořešák způsobem, že usedl na řezanou větev, přičemž řez vedl mezi sebou a kmenem. Klasický případ podřezání si vlastní větve pod sebou, s tříměsíčním pobytem v nemocnici.

Z téhož soudku je případ amatérského tesaře, který vypůjčenou řetězovou pilou zcela bez uvažování přeřízl trám spojující pozednice krovu ve chlévě, tzv. hambalek, protože mu vadil při přebudování chléva na garáž. Následkem bylo okamžité zhroucení střechy, pod jejímiž troskami nebožák pohřbil sebe i svůj automobil. Mohl mluvit o štěstí, že sám spočinul v dutině vedle svého vozu jen se zlomeninou žeber.

Obzvláště populární jsou v lékařských kruzích amatérští elektroinstalatéři. Smrtelné úrazy ponechejme protentokrát stranou. Každý odborník vám řekne, že hroužit se do útrob televizoru šroubovákem bez izolace a sedě při tom na ústředním topení, je pitomost první třídy. Dotyčný kutil vypovídal v nemocnici, kam byl odvezen ve značně zbědovaném stavu, že ho to "prvně koplo do zadnice" poté "vlítl ksichtem do bedny", a když bezmocně ležel na zemi, mohl jen sledovat zpod ožehnutého obočí, jak od hořícího přijímače chytá nábytková stěna. Od té doby je silně alergický na televizní hokejové přenosy, protože touha spatřit prvoligový mač ho přivedla k osudovému rozhodnutí odstranit závadu svépomocí.

Zcela přiměřený věku computerů je případ jisté inženýrky, která monitor svého pécéčka omývala mokrým hadrem za provozu. Lékař, který ji posléze resuscitoval, jí poradil, ať příště přístroj alespoň vypne a když už, tak ať ten hadr aspoň předem vyždímá…

Nikdy nevěřte prodavačům nábytku, že sestavit to či ono je hračkou. Prodavači lžou a montážní návody zastírají rizika s tím spojená. V lékařských análech jo zaznamenána i děsivá příhoda jistého doktora obojího práva, který uvěřil, že sestavení regálové stěny z nerezových trubek zvládne i amatér. Sestavení opravdu zvládl, a když se s regálem dostal do třímetrové výše u stropu své advokátní kanceláře, měl ho podle návodu ukotvit ve stropě šroubovacími hroty. Jakmile několikrát otočil maticí, regál se odlepil od stěny i s nešťastným juristou. Pod trubkami a nepohyblivého ho našli kolegové až nazítří ráno v poněkud potupné situaci, protože se v tom stavu nemohl uchýlit na toaletu.

Zcela rizikovým chováním je zlozvyk ukrývat potřebný spojovací materiál v ústech. Každý lékař vám potvrdí, že pokud spolknete hrst nerezových vrutů, jako jistý státní zaměstnanec, který si svépomoci montoval kuchyňskou linku, existuje jen malá možnost, že vyjdou přirozenou cestou. Vyjma újmy fyzické, existuje i reálné nebezpečí, že se kvůli svépomocné montáži nábytku dostanete i do blázince.