Ó MY SE MÁME, MY SE BÁT NEMUSÍME |
|
|
|
Čtvrtek, 30 červen 2016 |
![](http://www.kita-stmartinus.de/images/Polizei_15/polizeiauto.gif) Byl poslední školní den a bylo poledne. Vlastně už spíš docela dost dlouho po poledni, když jsem si to tam šinula spolu s mým milovaným. Psem, aby nebylo mýlek. Kousek před přechodem silnice jsem se zastavila a pozorovala cvrkot. Nebe modré, počasí letní, sem tam se objevil nějaký člověk, který silnici přecházel. A - sem tam z jednoho či druhého směru poměrně zvolna projelo auto.
Auta projížděla zvolna jako vždy - protože je tu na jedné straně konečná metra, na druhé kostel, u kterého se občas koná farmářský trh. Co bylo nového, byli dva "police-mani", kteří s bravůrou sobě vlastní řídili provoz na této silničce. Každý obhospodařoval svou půlku. Tak mi to ostatně pak jeden z nich vysvětlil - na můj dotaz, co tam vlastně dělají a vůbec, proč jsou dva? Ráno totiž šly děti do blízké školy (ale stejně, jako kdykoliv předchozích deset měsíců) a pak ze školy. Stejně tak - jako vždy... ![](http://obrazky.kudlanka.cz/policajti.jpg)
A tak tam stáli, a pokud něco jelo, tak mávali rukama - v jedné to kouzelné ukazovátko, druhou prázdnou.... Když jsem šla o dost později zpět, oba čarovní mužíčci tam byli ještě. Já ale stále nepochopila důvod, proč se tam vyskytli. Byl to ale hezký pohled... Pomáhali a chránili.... d@niela
|