|
 Tohle přísloví si říkám, když se dívám na svého pejská a sleduju, jestli je fit. K večeru trochu kašlal - tedy, jestli to byl kašel. Prostě jen tak u mne ležel, díval se na mne a "vydával zvuky". Strašné zvuky (pro moje hysterické "já") a škubalo mu to celým Kayou. A tak jsem si uvědomila, jak obrovský rozdíl je, když je něco vám, nebo když je něco vašemu zvířeti...
Dneska jsem byla zase na kontrole, u paní doktorky. Tedy se sebou. Prý jsou ty moje "první bakterie" pravděpodobně už vyhubené a jsem promořená jinými, na které jsem dostala další ATB. Ale - na radu dalšího lékaře počkám pár dnů, konkrétně do mezisvátků, a pojedu na laboratorní "prověrku". A hin sa hukáže... Každopádně je mi o hodně líp. Už mne nebolí celej člověk, jen je celej člověk setsakra unavenej. Ale - to asi patří k věci. Teď prý budu jen nabírat síly. Pevně doufám, že při té příležitosti nenaberu žádná kila... Nemusela jsem do nemocnice, právě kvůli Kayovi. Takže jsem směla jen každý den, ráno a odpoledne, na vyměšovací prochajdu. Postupem času se procházky prodlužovaly, někdy už jsem šla i třikrát za den. A taky jsem si zas i popovídala s dalšími psími lidmi.
Sousedi mají Flashe, takového velkého štíhlého tmavohnědého psa (co já vím, co je to za rasu, ale rozhodně je to šlechtic), a páneček mi prozradil, co si jejich psí kluk vymyslel: chytá stíny! Prostě když jsou večer někde u nějaké zdi, u nějakého domu, tak děsně rád skáče na pánův stín, který na zdi vidí. Ale prý honí stíny i na cestě.... Když jsem to viděla, žasla jsem, co všechno může pejsky bavit. Toho mého nejspíš baví "tancování" - má na to už i partnera... 
Taky rád hrabe. Tedy, zahrabává, ale ne hovínka, u těch počká, až je seberu (asi je přesvědčen, jakou mi jimi dělá radost), ale zahrabává čůrání. A ne tam, kam směřovalo (ono taky zahrabat stromy nebo kandelábry by nešlo), ale popojde kus dál, na plac, pak se nejprve ujistí, jestli se dívám a hrabe: "Koukej, jakej sem frajer, jak to umím!" Pak také není divu, že je každou chvíli jako prase... Takže ne - do postele ne, jen si zůstaň u okna, domovnice... 
d@niela, majitelka bojového psa (bojový = že se o něj šíleně bojíííííííííím)
P.S. Bob mi právě sdělil, že prý asi má rýmu... (Kayo). Ach jo.
|
