Také jsem jezdil ze školy vlakem Praha-Plzeň-Cheb. Jednou jsem byl nucen cestovat ve vagoně pro kuřáky, bylo narváno a kouř by se dal krájet. Bylo mi velice zle ale nakonec jsem se davem procpal ke dveřím a dýchal čerstvý vzduch jež pronikal malou škvírou ve dveřích.
V současné době se v Čechách projednává zákon o nekouření v restauracích a je okolo toho horká debata.
V Kanadě je zákaz kouření v restauracích a ve veřejných budovách platný snad již 10 let.
Od hlavního vchodu do veřejné budovy se smí kouřit až ve vzdálenosti 6 m.

Když člověk jezdí autem, má dobrodružné zážitky s ním. Když jezdí hromadnou dopravou, občas narazí na blbce s čepicí a najednou tu je horor. Mne tak jednou vyhodil jeden chytrák z vlaku. Kvůli psovi. Jednalo se o pražskou integrovanou dopravu, já měla tramvajenku, pes vodítko i košík a měsíční jízdenku za 460,- Kč, abych pokaždé nemusela za něj platit jízdné, protože jsem jezdila denně. A ten akurátní průvodčí mne i se psem vyhodil, protože jsem za psa odmítla ve vlaku zaplatit jízdné, navíc s čtyřiceti korunovou přirážkou. Dodnes nevím, zda byl v právu, ale na psí jízdence bylo jasně napsáno, že platí v integrované dopravě.

A vůbec nejhorší je, když pak jedete s prckem a něco se pokazí. Třeba proto, že se já blbě kouknu na jízní řády a ono to jede jenom 31.12 a já jsem na stanici v létě, anebo proto, že jedu z Malenic a kolem prosviští pražský autobus , nacpaný už ze Šumavy a mne nechá s tříletým prckem na silnici.
Tehdy jsme z Malenic do Prahy jely různými osobáky celou noc, několikrát jsme přestupovaly a protože kámoška je nádražačka, tak dala echo na trať a průvodčí si nás předávali jak balíky a já se tak dostala do míst, kde jsem v životě ještě nikdy nebyla.

Ale nejhroznější zážitek mám s autobusem, když jsem s pětiletou holkou odjížděla z Mariánských lázní. Dcera se s lázněmi loučila tak, že pila ze všech pramenů a přitom se jí podařilo spolknout hrču žvejky.

Odjíždíme k večeru a leje jak z konve. Po skle stékají proudy vody a stěrače jedou naplno, na silnici není téměř vidět. Naplno je puštěné také rádio, to řidič poslouchá nějaký fotbalový zápas. Signál se chvílemi ztrácí, ztrácí se i řidič, protože strká hlavu pod řídící pult, aby signál vyladil. A do toho holka, že je jí nějak divně. Kouknu na ní, je zkroucená v sedadle, celá zelená. Začaly působit prameny a žvejkačka.

Naštěstí se už blížíme k Chuchli a nakonec jsme všichni štastně přežili, ale celou tu štreku mne obléval studený pot.