se syrovymi copanky, trval bych na rozhovoru s managerem i jejich zaplaceni a dal jim to vyzrat.

...... že se nákup z jiné prodejny hlásí, je obvyklostí pro mne samozřejmou. Je pravda, že hlásit můžu max. pár kousků a ne celý nákup, který si stejně prodavačka nezapamatuje. Když mám velký nákup, tak prostě do jiné prodejny (s podobným nebo stejným sortimentem) prostě nechodím. Samozřejmě, že když mám v tašce potraviny, vlezu klidně do textilu či obuvi.....

Asi tak, autorka je nána a ještě se tím chlubí.

K tomu co jste napsali, nemám co dodat.

Ještě, že mám doma účetní, která má určitou pracovní deformaci a které po nákupu odevzdávám účet z marketu. Ona to jen zběžně přejede očima a ejhle... Protože vždy platím platební kartou, „sjede“ to následně i v internetovém bankovnictví, jestli ty platby celkově souhlasí.

Přijel jsem domů s větším nákupem asi tak na týden i více. Když se pak po vyložení a úklidu nákupu žena podívala na účtenku, nevěřila svým očím. Jedna položka obsahovala 37 jogurtů.
Dědo, (od jisté doby mí babička říká dědo), ty jsi kupoval 37 jogurtů? Kroutím hlavou, že je to blbost a nesmysl současně a dívám se na účet. Skutečně. Místo sedmi jogurtů jich tam bylo skutečně 37.
Manželka nelenila, našla si tel. číslo na vedení obchodu a zavolala tam. Vysvětlila paní, že manžel (to jako já) :-) si toho nevšiml, že si nebere ani brýle na blízko a že je to nesmysl, abychom si kupovali 37 jogurtů. Paní v podniku to uznala a řekla, že do obchodu zavolá a až opět pojedeme dolů, že se tam máme stavit a oni nám ten rozdíl vrátí.
Asi za týden jsme jeli se ženou dolů, zastavili jsme se v marketu a říkáme, že jsme ti, kteří si tu měli minulý týden koupit 37 jogurtů a předáváme paní vedoucí účtenku. Zakroutila hlavou a řekla, že se pokladní přecvakla, že je tu nová a moc se nám omlouvala. Byl nám vrácen rozdíl a světe div se, ještě měli připravený malý dárek obchodu – zabalená krabice se šesti červenými hranatými hrníčky, jako pozornost podniku a také jako omluva, abychom na ně snad nezanevřeli. V autě mi pak žena řekla, vidíš, a ty se mi pořád divíš, že zběžně kontroluji účtenky. To mne naučil život...

Já takhle jednou nakoupila 55 chlebů, přišla jsem na to hned, protože platím hotově a zhruba tak vím, kolik to bud stát. Nákup si takhle počítám už léta, poučena z někdejší sámošky v Libni, kde měli "šikovnou" pokladní. Vždy vám pochválila dítě, nebo alespoň šáteček a pochvala vás stála alespoň desetikačku.
Źe bych hlásila nákup, tak to nedělám, stačí jako doklad účtenka a do obchodů, kde po vás chtějí předložit otevřenou tašku, zásadně nechodím. A pokud na takový obchod náhodně narazím, nelením a vysypu jim na pult celý obsah batohu, kompletně. Ať si to užijou!

ale promin, tohle si jaksi nezvladla. Nechci urazet, ale souhlasim s Nonou a kolemjdoucim.

souhlas s předcházejícím. Nechápu ten zlomyslný smích. Spíš bych se v duchu té pokladní omluvila a určitě bych se tím nechlubila a ještě o tom netvořila článek. Kdo ty korbáčiky zaplatí?? Když si vezmu kolik takových nedopatření v podobně korbáčiků za třicet korun a kolik oficiálních krádeží za ten den v marketu mají, nedivím se nedůvěře, která samozřejmě slušného člověka uráží.

tak krádeže a ostatní schodky (rozbité zboží?) na prodejně hradí prodavačky. Mají to prý stanovené v pracovní smlouvě....

Vzpomínám si, jak jsem jednou s kočárkem poctivě hlásila meloun dole v košíku... prodavačka pokývala hlavou, podívala se... a než jsem koupila pečivo a sunar, tak už u pokladny nestála... ta u kasy taky chtěla, abych meloun zaplatila, že jiná pokladní tam určitě nebyla, že jsem to nehlásila ani jí, ani kolegyni... povolala kolegyni od sousední pokladny a pak obě dumaly, jaký ten meloun to vlastně je... já jsem se bavila nesmírně, i na vedoucí jsem si počkala, aby jim vysvětlila, že takový jsem opravdu nekoupila u nich, protože tento druh ani nemají... vedoucí se mi omluvila, pokladní si s tou druhou kolegyní ještě dost naštvaně cosi povídaly, než jsem o dva tři metry dál schovala nákup z košíku do kabelky...

chybějící nebo zničené zboží se v rámci inventury započítá dohromady a po odpočtu normy ztrát se rozpočítá mezi všechen personál s hmotnou odpovědností...

že je to fejeton, takže nazývat autorku nánou a řešit její charakter etc. je asi jako rozebírat povahové vlastnosti dejme tomu Saturnina nebo Švejka.

ale tady je velmi často zvykem u fejetonů řešit nejmenší detaily a nadsázka nebo pokus o humor se nepočítá...

Nerozlišování žánrů je trvalým zdrojem neporozumění, zlosti a konfliktů.
Zářným příkladem je infobaden, kde se pořád ještě najdou lidi rozčilující se, jak je toto možné.

Jsou-li účtenky není se o čem bavit.Předložím a nedělám estrádu.

hmm. Nevšimla jsem si, že by na domovském blogu Renáty Fíkové byly zásadně odlišnější názory od těch našich. Takže škarohlídi nejsou jen na Kudle. Ten , kdo ve kšeftě dělá (taky jsem to pár měsíců zkusila, když nebyla jiná, lépe placená práce) ví, že zrovna tohle moc k smíchu není. Protože vymyšlené to celé podle mne není, RF na mateřské je, takže je to nejspíš podle pravdy a moc by mi zajímalo, jak by to dopadlo, kdyby ty nezaplacené korbáčiky ostraha našla.

ono je úplně fuk, jestli je to vymyšlené nebo se jedná o autentický zážitek. Závěr je pro mne stejný. A už jsem ho napsal.

Paní s kočárkem, kam se toho dá narvat hodně, je prostě podezřelá.
Na druhou stranu se ochranka ani nikdo jiný krom přivolané policie nesmí dotknout vašeho majetku, tedy ani se hrabat v kočárku.

pracuji jako pokladní, ale ve firmě. Byla jsem důvěřivý optimista, dokud mě neokradli.... Nejsmutnější na tom byl ten fakt, že mě okradl někdo z kolegů, kdy s některými se znám i 20 let..... Až potud je pokladní milá a laskavá ke všem.....

Danielo, odkud je pani?
Ono je rozdil jit nakoupit ve meste, kde se da i s kocarkem a nakupem eventuelne vratit, jak doporucuje Nona. Ale jak to udelat na vesnici bez auta, kdyz jedou 3 autobusy do mesta a 3 z mesta? Vim z vlastni zkusenosti. Snazila jsem se vzdy nakoupit co nejvice. Nastesti jsem jezdila s kocarkem jen kdyz byla tchyne nemocna.

Pro Renatu - je nutné si chování v konfliktní situaci alespoň nanečisto natrénovat. Na začátku stačí alespoň se nebát např. konfliktu s úředníkem, prodavačkou atd., pokud s jejich výkonem nejste spojena. A to i když třeba nakonec musíte ustoupit. Ale naučíte se reagovat racionálně v krizové situaci.
Pro Renatu a všechny, co o to stojí - Chovejte se slušně, pokud můžete, nahlaste, co jste koupili jinde. Ale netrhejte si kvůli tomu žíly. Vy jste zákazníci, vy jim nosíte peníze. Když to nenahlásíte a objeví se problém, zkuste to vysvětlit. Pokud vysvětlení nefunguje a zavolají na vás v ochranku, vykašlete se na slušnost a jednejte. Okamžitě volejte Policii ČR 158 (ne měšťáky!), a nahlašte, že vás chce neoprávněně zadržet ochranka příslušného obchodu. Pokud se vás ochranka dotkne nebo vám bude bránit v pohybu, oznamte policistům, že vás ochtranka napadla. Až přijedou, nechte si zjistit jméno ochrankáře, ať víte, na koho podat žalobu. Hlavně se nestarejte, jak to vypadá z pohledu někoho jiného, řešte svůj problém! A zkuste si to natrénovat předem, protože se může stát, že v rozrušení nebudete schopní vymáčknout ani ty tři číslice na mobilu. Tréning se vám může hodit i jindy, třeba při autohavárii, požáru, úrazu atd.
Já bych si uvedený postup dovolil i s dítětem v kočárku, ale já mám 130 kg a zkušenosti s ochrankáři (resp. oni se mnou).
No a pokud je to na vás přespříliš, tak vám zbývá to, co radím dále.
Pro Nonu, kolemjdoucí, Myšku a jim podobné - pokud se chcete chovat jako ovce, tak se tak chovejte, ale nedivte se, že vás vždycky někdo ostříhá...

ale stoprocentně ona a jí podobné maminky nejsou potencionální "kradláři".

ale, při vší úctě, jak to má chudák pokladní poznat, když dneska (samozřejmě, že hlavně ve velkých městech) krade kde kdo. Někdo vypije nebo sežere půl nákupu mezi regálama, někdo si to láduje do alobalem vycpaný tašky. A proč ses nervovala taky nechápu. Taky už jsem někdy "pípal" u východu, v klidu jsme s ochrankou vyložili vozejk a zkoušeli jednu věc po druhý, až se našel sprej po holení, který pokladna nedeaktivovala. Na účtu byl, takže všechno v pohodě. A taky už m i pískala věc z jiného krámu, na kterou jsem měl samosebou účet, takže mě taky nezastřelili.

asi jsem teda vovce, ale naprosto netuším, proč bych měl čekat hodinu na PČR, když se to dá s ochrankou v klidu vyřešit za deset minut.

kdo by nás stříhal??? markety mne nikdy nelákaly, to tu o mně na Kudle je známo. Nakupuji v kamenném obchodě v místě bydliště, kde mne prodavačka zná. Pokud v Coopu ve městě, automaticky ukazuji tašku , nepřijde mi to ponižující. Díky tomu že jsem sama prodávala, nedělám si o poctivosti zákazníků iluze a udělám sama vstřícné gesto. Pokud v marketu ve městě nakupuji to, co u nás neseženu - jdu jen s peněženkou a klíčkem od auta. Takže tohle co je popsáno, se mi zatím nestalo. Ale taky nejsem typ, který sleduje akce , vymetá slevy a dělá nákupy, jak kdyby měla přijít třetí světová válka.

Ad slevy - to jsou často pseudoslevy, nižší gramáž, horší surovina.. Takže na to až tolik neslyším.

tak té části o slevách jsem si původně nevšiml. Takže odvolávám svoje tvrzení, že autorka je nána. Je to totiž tuplovaná nána.

No jo, jenže když ony ty maminky s kočárkem jsou asi nejsnáze polapitelná kořist... přitom si myslím, že těch, co by vědomě kradly, je mezi nimi spíš méně než z ostatních skupin zákazníků... jako u mámy v Tescu ochranka chodí za těmi, co mají děti sebou a na povykující tlupy tmavočechů se ani nepodívá... a že jich tam chodí víc než dost a když pak projdou kasou bez placení, určitě nemají nenakoupeno... ale těch se bojí, ono je lepší nalepit se na nějakou méně nebezpečnou oběť a chodit za ní jako stín... hlavně nenápadně...

promiň, paní s kočárkem, kam se toho dá narvat hodně? Takže je podezřelá i paní či pán s velkou taškou? Nebo s velkými kapsami?

Kolemjdoucí, klídek, je to fejeton... už se to tu i psalo...

jakobych žil v panoptiku všemožného. Každý, i ten, co nemá řidičák a auto, ví, že na červenou se přes křižovatku nejezdí a nechodí, což dozajista ví i paní Renata Fikaná, takže by měla znát i jiné, podobné "zákazy a příkazy", a zajisté taky ví, že se v těch obchodních centrech krade, takže se majitelé i personál těchto obchodů chtějí nějak bránit proti zlodějům. A jak to mají na paní Fikané poznat, (dopr... !), že nekrade a že je stará poctivka, přestože dá třeba ten hloupý (ještě nezaplacený) korbáčik své ratolístce ? Pokud šla do té prodejny s nákupem odjinud, tak se sama měla starat o to, aby ji to někdo "odkejvnul" a neměla pak případné problémy. Ale já si myslím, že to je všechno jenom tak naoko a schválně podané, protože jinak by pak paní Fikaná nemohla napsat ten svůj "fejetón", který tou její "naivitou" a drzostí uráží normální, slušné lidi. Nevím, jestli je to ještě někde jinde podobné, ale Češi jsou na nedodržování zákonů, příkazů a různých omezení kabrňáci. Příkladů je dost.

Obchody se snaží eliminovat své ztráty, a tak zákazníky hlídají a bohužel i podezírají. Kdyby ale neexistovaly špatné zkušenosti, tak se tak dít nebude...
Autorka úvodního článku provezla nezaplacené korbáčky. Je to z hlediska ceny prkotina, a udělala to neúmyslně, ale víš kolik mamin s kočárkem v supermarketu strčí dítěti do ruky rohlík a než nakoupí, tak dítě rohlík zkonzumuje a tak ho nezaplatí... ano, zase prkotina, dvě kačky...
Mně taky není příjemné, když mi pokladní kontroluje zda v krabičce pasty na zuby je opravdu ta pasta na zuby. Ale chápu to. Snad proto, že i já jsem pracovala v maloobchodu,...

tak ono vidíte, jak se to zřejmě zhoršuje, když už se jim vyplatí lepit čipy na blbej sejra, nebo dokonce dovnitř do krabičky se sejrem. Takže to už je takový dost zoufalství, protože lidi zřejmě kradou už i tohle. Že pokladní musí otevírat krabičky, což samozřejmě není její výmysl, to už je jenom třešnička na dortu.

fejeton dokonce "uráží", a ne jen tak někoho, ale hned "normální" a "slušný" lidi! To je mi ale zlodílo, tenhle fejeton. Jestli by ho neměla Daniela z Kudlanky vodstranit, aby teda nebyl nějakej ten Normální Čtenář, ke všemu ještě slušnej, uraženej.

ale, při vší úctě, jak to má chudák pokladní poznat, když dneska (samozřejmě, že hlavně ve velkých městech) krade kde kdo.

A to je mi taky záhadou. Já nabyl z internetovejch diskusí dojmu, že v naší zemi kradou jenom čmoudi, v žádným případě ne prostej normální slušnej lid, a ty by měla bejt pokladní s ukončenym základním vzděláním schopná vodlišit vod běžný populace normálních slušnejch českejch bílejch maminek na MD, voptimálně vlastenek. Pak ještě kradou politici, ale ty to nestrkaj do kočárku v supermarketu, ty kradou buď miliony (pak na to potřebujou krabice vod vína), nebo rovnou miliardy (pak na to potřebujou internetový bankovnictví, kočárky se pro tohle příliš nehoděj).
No a konečně k příběhu samotnýmu. Za bolševika, což byla ta krásná doba, kdy bylo všechno všech, se kradlo ve vobchodech tolik, že si nás střední a starší generaci prodavačky(i) k nahlašování nákupů vodjinud vychovaly(i). S*alo mě tohle podezřívání tehdy, se*e mě i dnes. V moderní kapitalistický společnosti s nima tuhle hru nehraju, žádný nákupy nikomu nehlásím, pokud vod toho mám papír, tak klidně napochoduju do krámu se stejnou komoditou, kterou už mám nakoupenou jinde (bez papíru bych hlásil, to přiznávám, nemám chuť bejt někde vyšetřovanej). Skoro nikdy a nikde se mi nestává, že by mi nekdo chtěl nakukovat třeba do batohu, co v něm mám, vlastně se mi to ještě snad nestalo. Chtěj vidět prázdnou tašku, co se válí ve vozejku připravená pojmout nákup po zaplacení. Někde, myslím že v OBI a taky v Makru, vobčas lezou do nakupovanýho zboží - votvíraj krabičky, jestli je v nich fakt to, co tam bejt má, apod. (v Makru maj na to u kasy takovej krásnej vysvětlující nápis, kde nám lžou, jak to dělaj pro naše dobro, abysme si vodnesli to, co vopravdu chceme a v kvalitě, jakou požadujeme ). Nijak se těmhle zvykům nevzpěčuju, ale vobvykle to velmi slušně vokomentuju, že je to trapný - aby ten řetězec, pokud teda vůbec se svejma pokladníma někdy někdo mluví, měl zpětnou vazbu - že normální slušnej zákazník tohle za normální nepovažuje a považovat vodmítá. Pohádal jsem se jen jednou, to když jsem v Kauflandu při průchodu kasou s nákupem asi za 2 litry narazil na pilnou pionýrku, který se nelíbilo, že mám v pytlicích namíchaný různý druhy pečiva a že jí hlásím počty těch druhů. Donutila mě to celý před jejíma vočima přskládat do mikrotenovejch sáčků po jednotlivejch druzích, aby si to mohla přepočítat sama. Tak to jsem jí tam něco nepěknýho vo šikaně toho, kdo jí tam nosí prachy, řekl. Já vim, že je to vykořisťovaná chudinka a vodprdla to za debily nad ní, který nejsou schopný pochopit, že když u nich udělám nákup za dva táci, tak i kdybych nakrásně měl ten koníček a vokrad je vo 50 Kč na špatně nahlášenejch počtech pečiva (nenapadá mě důvod, ale budiž), furt jsem se jim zatraceně vyplatil. No ale s nikym jinym se v tu chvíli pohádat nešlo, navíc jsem z ní neměl pocit, že by mě šikanovala na příkaz a proti svýmu přesvědčení. Takže mladou paní fejetonistku docela chápu. A souhlasím s Lumírem.

ale to je snad jasný. A těm, kdo mylně považujou c za měkkou souhlásku, to ani nepřijde .

za bolševika měla každá sámoška tzv. ztratné, a dobrej vedoucí, kterej si ohlídal personál aby mu (moc) nekrad z toho měl docela slušnej vejvar. Píšu perzonál, protože lid zákaznický zdaleka nekradl tolik. Jednak to neměl zapotřebí, jednak z toho hrozil slušnej malér. A protože vedoucí by měl stejnej průser z manka jako z přebytku, tak si ty přebytky sestsakra dobře hlídal a dělal si vždycky inventuru nanečisto.

kdo nevybočuje, chová se dle pravidel a nemá potřebu se pohádat, je zákonitě ovce....

co to je za pravidla a kdo je vytváří. Nebo máš pocit, že příběh, kterej líčí Daniela, je v pořádku? Pravidla, který vedou k nevoprávněnýmu ponižování lidí, jsou pravidla tvořený zm*dama (vopakuju, že to slovo používám jako internetovej terminus technikus). A lidi, který takový pravidla bez přemejšlení dodržujou, nebo je dokonce vobhajujou, jsou vovce. Subjektivně viděno, podotýkám.

normu ztrát mají obchody dosud, nejen za bolševika... přebytek (a že teda jsem za celou dobu snad jediný přebytek nezažila) se zaúčtoval do výnosů a vedoucí by akorát doufal, že nevznikl nějakou početní chybou... inventura nanečisto se taky nedala tak často dělat, protože to nebylo jen tak jako přepočítat pět beden švestek... většina obchodů tenkrát měla jedno vedení a inventury se dělaly jak plánované, tak nárazové... proto každý vedoucí vítal nějakou tu vloupačku...

Nebo rovnou kvůli tomu zavoláš policii? Abys nebyl ovce či vovce?

Považuju za docela normální, když jdu do supráče, samošky, prostě do obchodu, kde se prodává stejné zboží, jaké už mám nakoupené, že to nakoupené jinde nahlásím anebo si tašku s nákupem nechám na hlídaném místě k tomu určeném. Proto jsem vovce?

vzpomínám si, jak u nás tenkrát chytili jednu velmi nóbl dámu, jak ukradla čokoládu za dvacet korun a láhev nějakého drahého alkoholu... měla jen maličkou kabelčičku a ty věci si strčila pod kožich... byla to prý manželka nějakého primáře nebo koho a prý to nebylo poprvé, kdy byla takhle přistižena... neměla ani velkou tašku, ani kočárek... hodně lidí, co bylo přistižených přímo při činu, si tu věc strčilo do kapsy nebo pod bundu... hlavně nenápadně

Bohužel. Různých případů, kdy lidi kradli a strkali kradené zboží tu pod bundu či kožich, tu do kočárku k dítěti, nebo buhví kam, se dá najít a vypsat tolik, že by tu prostor nestačil. Ale na co? Abychom si vzájemně dokázali (my všichni), že nemáme pravdu? A jakou pravdu? Že matky s kočárkem kradou/nekradou a nóbl dámy kradou/nekradou? Vždyť je to pitomost. Dokud se bude krást, dotud se budou obchody snažit krádežím zabránit...

nebudu. Jak už jsem napsal, jenom to vokomentuju, že to je trapný. Ale v případě nějakýho pokusu vo vosobní prohlídku bych tu policii zavolal. To, co ta kráva udělala Daniele, je hnus fialovej, sorry.

maj na to dnes technickejch prostředků neúrekom. Ale ať to nedělaj způsobem, kterej člověka, kterej nic neudělal, ponižuje.

Ani šmátrání kohokoliv v kočárku. Máš pravdu, že na to, aby si obchod zjistil, jestli někdo něco ukradl, má instalované kamery a tak by to mělo jít zjistit podle záznamu. Dělá se to? Nevím, logicky by mělo.

Nevím, proč vás fejeton tak popudil, je to jenom úsměvný fejeton. A ze své zkušenosti mohu říct, že já si rozhodně nenechávám lézt každou pokladní do batohu pro nějaké její laxní podezření, když batoh mám během nákupu, v poměrně malém Penny marketu s kamerami, stále zavřený na zádech. Nereaguju jako Daniela, já jsem přece jenom ráznější a jsem schopna ukázání batohu odmítnout a pokud na tom trvají, tak ho vysypu a celý a že tam nosím věci.
Byly doby, kdy jsem jako brigádnice prodávala . A přebytky byly, vždycky, i když je pravda, že jsem prodávala v zelenině, nebyla to kusovka.
A, že si nákup kontroluji, to není nic divného, pokladní se opravdu může uklepnout, nebo nevšimnout si slevy a také ne vždy jsou všechny pokladní poctivé. Já takhle přišla na jaře v Albertu o 500,- Kč. Venku na mne čekali psi a motaly se tam kolem nich děti a já byla poněkud nesoustředěná. Platila jsem tisíckou, vráceno mně bylo na pět stovek. A já jsem přesvědčena, že to udělala úmyslně, protože každá pokladní, dříve než vrátí peníze, tak nechá bankovku nahoře na pokladně. Tahle pokladní jí hned stopila, nejspíš mimo pokladnu, aby se nedalo dokázat, čím jsem já platila. Nepoctivci jsou na obou stranách fronty. Nakonec už jsem tady psala o jedné pokladní v Libni, která se pletla pravidelně, zřejmě aby měla na svačinu.

to otvírání vajec moc neirituje, bo blbě vidím, tak zpravidla mladé oko odhalí pukavec a skočí pro jiné balení, takže jsme ušetřen zklamání z dobývání zaschlého pukavce ze ztuhlé papírové kaše. Že mi zkontroluje taky pastu na zuby a žárovku? No tak jsem asi vovce, že neprotestuju v Haagu no!

jsem byla nakoupit. Bylo to v Lidlu. Nakoupila jsem asi 10 věcí, zaplatila a dala do tašky a odcházela. Ale vzpomněla jsem si, že ten tvaroh, pro který jsem šla, jsem zapomněla koupit. Vrátila jsem se, ani už jsem si nevzala košík, vzala tvaroh, zaplatila tvaroh, přidala k nákupu a znovu odcházela. A u východu mě zastavila ochranka, chtěla vidět nákup a účtenku. Někde si mne asi všimli, že mám nákup v tašce a platím jen tvaroh. Zeptal se slušně, vyndala jsem účtenku, zběžně prohlédl nákup, já jsem to vysvětlila a bylo to. Nějak mne neuráželo, že prohlíží tašku. Nevím, jak jinak by zloděje chytnul. A ve stejném obchodě nakupovala jednou paní s kočárkem a v ruce měla košík s nákupem. U pokladny vyndala nákup z košíku ale to co měla v košíku dole v kočárku nevyndala. Až po zaplacení si toho prodavačka všimla, paní tvrdila, že na to zapomněla. Jak dopadlo, nevím, už jsem měla nakoupeno a odcházela jsem. Možná zapomněla, možná ne?
Chtěla jsem napsat, že pokud mne ochranka nebo obsluha slušně požádá, abych ukázala tašku, nevadí mi to. Je to jejich práce a zlodějů je fakt hodně.

Taky nemám problém ukázat tašku, protože mám čisté svědomí a chápu, že občas nějaká kontrola musí být
Naproti tomu obdivuji důvěřivost anglických obchodníků, kdy kasa je kdesi uvnitř obchodu (asi aby na pokladní netáhlo) - a člověk odchází po zaplacení mezi regálama ven...

takže to beru jako pokus vtipně popsat osobní zážitek :-) jako ostatně všechny fejetony autorky.
Napříště bych poradila vzít si na velké nákupy výpomoc :-), třeba manžela, nebo naopak nechat doma dítě i manžela spolu, a vyrazit sama. Při dnešních otevíracích dobách obchodních center by to neměl být problém.

Taky se ztotožňuji s myšlenkou, že základní jednání k zákazníkovi by mělo být slušné a s předpokladem, že zákazník je slušný člověk, ne zloděj. Ale když už i turisti jsou ve svých zemích upozorňováni na to, že se tu krade hodně a úplně všude, tak na tom asi něco bude a není divu, že si to prodejny hlídají.
V prodejnách by měly být kamery a měl by je někdo sledovat, ale to vyžaduje platit i několik lidí, co se budou střídat ve směnách, aby se ohlídalo všechno a zákazník nemusel být obtěžován. To je v menších a malých prodejnách asi neuskutečnitelné.
Já se nerada zdržuju, nerada zdržuju jiné, a nesnáším veřejné scény a divadla, takže podobným komplikacím raději předcházím. U informací si nechám onálepkovat časopis, protože z trafiky si většinou nenosím paragon, u pokladny ukážu tašku se zbožím, co jsem koupila jinde, i když mám účtenku, prostě chci jen nakoupit, zaplatit a jít. A nechci ani prudit pokladní, která toho má za celý den dost. Taktika nedělat druhým to, co sama nemám v oblibě, se mi většinou vyplácí.
Dneska jsem šla do alberta, v kabelce malou petku s kohoutkovou z domova, a v plátěné tašce dva velké časopisy koupené v geco, takže s paragonem. U informací cosi řešili, nechtěla jsem se zdržovat, tak jsem šla rovnou do obchodu. U pásu jsem vyndala zboží, popojela a pokladní slušně požádala, jestli bych mohla najet s vozíkem tak, aby viděla, že už tam nic nemám. Vyndala jsem z dětského sedátka kabelku a tašku a chtěla ukazovat časopisy a účtenku. Ihned mě zarazila, prosím vás ne, přece mi nebudete ukazovat tašky, vždyť vás znám. Nepamatuju si ji, nevím, že tam pracuje a že už jsem u ní platila, chodím tam tak jednou za tři týdny a lidi u pokladne se, myslím, dost střídají.

Dotaženo do puntíku, co kdyby ostraha a pokladní tedy chtěli, aby Renata vyložila celý nákup a oni si položku po položce kontrolovali na účtence, že ty tampony a vložky a kondomy opravdu koupila v drogerii vedle :-) a nakonec by našli ty korbačiky, nezaplacené, tedy ukradené.. :-)

U informací si nechám onálepkovat časopis, protože z trafiky si většinou nenosím paragon, u pokladny ukážu tašku se zbožím, co jsem koupila jinde

že ty budeš taky vovce

Dyť se na ni podivej - bééé béééé.
(bb, to je černej humor, ne abys uražena přestala psát!)

černej humor? to si vyprošuju
jedině bílej, prosím pěkně, pro českou bílou ovci českej bílej humor

:-)

to je úplně odkuklenej rasismus :-)