O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- FOTŘÍK - 10
- FOTŘÍK - 1
- FOTŘÍK - 3
- FOTŘÍK - 2
- FOTŘÍK - 4
- FOTŘÍK - 5
- FOTŘÍK - 6
- FOTŘÍK - 7
- FOTŘÍK - 8
- FOTŘÍK - 9
- FOTŘÍK - 11
- FOTŘÍK - 12
- FOTŘÍK - 13
- FOTŘÍK - 14
- FOTŘÍK - 15
- FOTŘÍK - 16
- FOTŘÍK - 17
- FOTŘÍK - 18
- FOTŘÍK - 21
- FOTŘÍK - 19
- FOTŘÍK - 20
- FOTŘÍK - 22
- FOTŘÍK - 23
- FOTŘÍK - 24
- FOTŘÍK - 25
- FOTŘÍK - 26
- FOTŘÍK - 27
- FOTŘÍK - 28
- FOTŘÍK - 29
- FOTŘÍK - 31
- FOTŘÍK - 33
- FOTŘÍK - 34
- FOTŘÍK - 36
- FOTŘÍK - 37
- FOTŘÍK - 39
- FOTŘÍK - 38
- FOTŘÍK - 42
- FOTŘÍK - 43
- FOTŘÍK - 46
- FOTŘÍK - 49
- FOTŘÍK - 50
- FOTŘÍK - 51
- FOTŘÍK - 52
- FOTŘÍK - 53
- FOTŘÍK - 54
- FOTŘÍK - 55
- FOTŘÍK - 56
- FOTŘÍK - 57
- FOTŘÍK - 58
- FOTŘÍK - 59
- FOTŘÍK - 60
- FOTŘÍK - 61
- FOTŘÍK - 65
- FOTŘÍK - 66
- FOTŘÍK - 67
- FOTŘÍK - 68
- FOTŘÍK - 69
- FOTŘÍK - 70
- FOTŘÍK - 71
- FOTŘÍK - 72
- FOTŘÍK - 73
- FOTŘÍK - 74
- FOTŘÍK - 75
- FOTŘÍK - 76
- FOTŘÍK - 77
- FOTŘÍK - 78
- FOTŘÍK - 79
- FOTŘÍK - 80
- FOTŘÍK - 81
- FOTŘÍK - 83
- FOTŘÍK - 84
- FOTŘÍK - 85
- FOTŘÍK - 86
- FOTŘÍK - 87
- FOTŘÍK - 88
- FOTŘÍK - 90
- FOTŘÍK - 91
- FOTŘÍK - 93
- FOTŘÍK - 92
- FOTŘÍK - 94
- FOTŘÍK - 95
- FOTŘÍK - 96
- FOTŘÍK - 97
- FOTŘÍK - 98
- FOTŘÍK - 99
- FOTŘÍK - 100
- FOTŘÍK - 101
- FOTŘÍK - 103
- FOTŘÍK - 104
- FOTŘÍK - 105
- FOTŘÍK - 106
- FOTŘÍK - 107
- FOTŘÍK - 108
- FOTŘÍK - 109
- FOTŘÍK - 110
- FOTŘÍK - 113
- FOTŘÍK - 114
- FOTŘÍK - 115
Přihlášení
Anketa
FOTŘÍK - 102 |
![]() |
![]() |
![]() |
Středa, 23 září 2015 | |||||
Strana 3 z 3 A to se mě opět zmocnil takový ten pocit, že bych měl nasednout do auta a v tichosti odjet někam daleko a už se nevrátit. Moje máma mi totiž vzala jiné kalhoty. S úsměvem mávala nad hlavou černými oblekovými kalhotami, zatímco já jsem se celý bledý potácel v modrém saku a šálil mdloby. Až to Nataša zjistí, tak mě zabije. A to není jen takové rčení. Ona mě opravdu zabije. Umlátí mě šutrem nebo svatební kytkou. Těžko říct. Je to otevřené. Ale to bych nebyl já, abych si neporadil. Jakmile jsem se vzpamatoval, opřel jsem se o auto a začal se dávit. Zatímco jsem hledal v kufru auta příruční provaz, že se půjdu někam oběsit, napadlo mě, že tady musí mít někdo modré oblekové kalhoty. Hbitě jsem vystartoval do davu a diskrétně okukoval pánské spodky, dokud jsem nenarazil na vítěze. Jakýsi vzdálený příbuzný z Natašini strany, jehož jméno jsem neznal ani já a ani nikdo jiný (podle prázdného pohledu a nepřítomného výrazu jej neznal ani on sám) a za balíček cigaret jsem s ním jeho kalhoty vyměnil. Jelikož moje černé kalhoty nechtěl, tak jsem h v saku a trenýrkách posadil do auta, aby ostatní svatebčany nepobuřoval s tím, že zde setrvá až do konce obřadu. Aby se nenudil, tak jsem mu v autě pustil klimatiziaci, neboť vypadal, že to mu ke štěstí stačí. Vzdálený příbuzný vážil asi tak dvacet kilo, takže s mým skoro metrákem výhradně svalové hmoty jsem se do kalhot nasoukal s velkými obtížemi a maximální bolestí. U oltáře jsem posléze mohl pouze nehybně stát, neboť každý můj sebemenší pohyb těsné kalhoty ztrestaly a křečovitě se usmívat. Nataša nic nepoznala. Já řekl "ANO", ona řekla "ANO" a bylo. Po obřadu jsem se musel nechat odnést do auta, jelikož jsem nebyl schopen pohybu, a na hostině jsem se zlil jako doga. Nakonec se svatba celkem povedla. Mám sice od té doby modrá stehna a jedno z mých varlat se zatím nevrátilo na své obvyklé stanoviště, ale hostina se povedla, všichni se opili, Čeňka měly na starost babičky, takže jsem o něm celého půl dne nevěděl, tím pádem to nelze nazvat neúspěchem. |
< Předch. | Další > |
---|