Chůze po žhavém uhlí, zpravidla dřevěném, je vděčným tématem parapsychologů a jiných „záhadologů“. Nejde ale o nic nového, chůze ohněm je rozšířena po celém světě a existuje od pradávných časů. Už v Bibli odpovídá prorok Izaiáš na dotaz, zda lze chodit po řeřavém uhlí, takto: „...půjdeš-li přes oheň, nespálíš se, aniž plamen chytí se Tebe“.

      Chůzi přes žhavé uhlíky předvádějí jak kouzelníci, tak i příslušníci některých sekt nebo nábožensky založení lidé, věřící v působení nadpřirozených sil nebo v existenci nadpřirozených schopností. Ty lze získat např. půstem, odříkáváním modlitby, mantry, posypáváním dřeva solí nebo rituální koupelí.

       Ano, máte možnost buď - vyhledat nějaké esoterické kurzy (jsou jich na netu kvanta), absolvovat kurz v ceně exotické dovolené, projít si pod vedením empativního fousatého guru a jeho archetypální družky několik minulých životů, nechat se zhypnotizovat, upřeně civět do zdi a zkoumat vlastní nitro, registrovat občasné provinilé pohledy lidí, kterým se ne a nedaří dostat do transu, snažit si udělat jasno v předkládané, naprosto idiotské a nedávající smysl esoterické mytologii, vydýchat holotropně městský smog z plic, načež po několika pokusech o meditaci a dalších ošklivých věcech, které si na vás příslušný esoterický směr připravil, a které snášíte jen s největším přemáháním, protože jste si to zaplatili, nakonec přichází zlatý hřeb programu...  Dozvíte se např., že klíčem k přechodu přes oheň je stav mysli - plná integrace ducha a těla, okamžik úplné koncentrace a důvěry v proces.  V průběhu tohoto procesu hledáte svůj vnitřní hlas, svého rádce, který vám pomáhá rozhodovat se v extrémních situacích. Začíná proces vnitřní integrace... atd. atd.

        Za zvuků bubínků, kolektivního óómování a alikvotních tónů linoucích se z didžeridy je rozdělán oheň a po prohoření dříví, když nakonec zůstává pouze vrstva žhavého uhlí, vám guru udělí poslední rady a za společného meditačního úsilí se vydáte přes rozžhavenou vrstvu...

     Pro fenomén chůze ohněm existuje zcela přirozené, racionální vysvětlení, jak ukázaly výzkumy a experimenty vědců. Uplatňují se zde jak fyzikální, tak i psychologické faktory. „Chodit po ohni“ je možné proto, že uhlíky mají nízkou tepelnou kapacitu a jsou špatnými vodiči tepla, zatímco chodidla mají tepelnou kapacitu značně vysokou. Množství tepla, které je převedeno na chodidla během krátkodobé chůze, nestačí k vyvolání popálenin. Určitou ochranu, izolaci, představují i vlastnosti kůže, především silná zrohovatělá vrstva pokožky, někdy i špína. Existuje i názor, že se může uplatnit i voda, která je v potu nebo do které se někdy před chůzí po ohni chodidla namáčejí. Voda se rychle odpaří a vrstvička páry pak má sloužit jako zábrana převodu tepla ze žhavých uhlíků na chodidla.

     Když změříme teplotu uhlí, tak ta dosahuje hodnot okolo 500°C. Tedy rozhodně nic, co by si člověk nechal dávat dobrovolně na chodidla. Celý trik je však v tom, že není důležitá teplota, ale množství tepla a teplotní vodivost.

      Dámy budou vědět. Když dají do trouby těsto a pečou bábovku, nastaví teplotu na něco okolo 400 stupňů. Když chtějí zkontrolovat, jak to vypadá, tak na vytažení železného pekáče musí vzít utěrku, aby se nespálily. Železo má velmi dobrou teplotní vodivost a vejde se do něj hodně tepla. Ovšem na bábovku, která má v troubě úplně stejnou teplotu jako pekáč, se šáhnout holýma rukama dá. Jde na těsto zatlačit prstem a zjistit stav pečení. Těsto je pórovité, nakynuté, má malou teplotní vodivost a vejde se do něj velmi málo tepla. Proto se na něj, dá sáhnout holou rukou. Proto je potřeba pekáč vytahovat s utěrkou.

     Rozžhavené dřevěné uhlí je pórovitá hmota s malou teplotní vodivostí, do které se vejde malé množství tepla, stejně jako do bábovky. Kdybyste si ovšem do ohniště položili kus plechu, a zkoušeli po něm chodit...

CHCETE TO ZKUSIT „NA VLASTNÍ KŮŽI“? 

      Potřebujete k tomu jen kus trávníku, ohniště, hromadu dříví a samozřejmě oheň. Rozděláte oheň, tak, aby vznikl dostatek žhavého uhlí. Když pozvete nějaké přátele, upečete si nějaké maso a strávíte příjemný večer, tak vyvrcholení chůzí po žhavém uhlí nemá chybu. Důrazně však nedoporučuji alkohol. Ne, že by nějak zvlášť vadil, ale asi si dovedete představit, nejrůznější varianty alkoholického vývoje.

     Když je dříví prohořelé a v ohništi zbývá vrstva žhavého dřevěného uhlí víceméně rovnoměrné velikosti, rozhrábnete ohniště a uděláte rovnoměrnou vrstvu žhavého uhlí. Je vhodné, aby už byla tma a uhlíky temně červeně žhnuly.  Lepší předpoklady bude mít ten, kdo rád v létě chodí bos. Také starší osoby se zrohovatělou kůží budou mít mírnou výhodu. Také je vhodné chodit po patách.

     Boty si zujte dostatečnou dobu předem, abyste bosým nohám nechali možnost se aklimatizovat. Odstraňte ze země kamínky a úlomky dříví, abyste moc neječeli, když si případný čerstvě vytvořený puchýřek propíchnete odseknutou větví. A toť vše, přátelé...

Komentáře (30)

Zobrazit/Skrýt komentáře zkuste si vygooglit následující text, je dost výstižný (pozor, vyskytují se tam expresivní výrazy) : vlk Tuhle ezopandemii se už dlouho snaží vysvětlit odborníci neuroticky se probírajíc vousy ve studiu na ČT24, zatímco jejich manželky sedí s nohama do kříže uprostřed kruhu z vonných tyčinek a myslí na to, jakej je jejich vyššíma silama nepolíbenej starej debil a impotent. srpen 21, 2015 08:12 ... : Mikin melo by se to vyzkouset na pristim sjezdu Kudlanek. Prijedu taky a nebudu si do te doby myt nohy. srpen 21, 2015 08:26 Bořiči mýtů : Aggitta V mém oblíbeném pořadu to prověřili a opravdu, kdo šel pomalu po vrstvě uhlíků, nepopálil se (proto je tam ta omáčka o stavu mysli), kdo běžel, spálil se (jak se víc při běhu opřel o podloží, dostaly se mu chodidla skrz chladnoucí horní vrstvu do spodní žhavé). srpen 21, 2015 08:34 Nevím jako koho, ale mně takové kratochvíle vůbec nelákají. : Myška Ale pozastavím se nad tou teplotou, a to zmíněnou teplotou trouby 400 stupňů. Většinu buchet peču na 170 - 200 stupňů Celsia, maso nejprve na 250, pak dopékám na míň. Ve většině trub ani teplotu 400 stupňů nedosáhnete, a kdyby přece jen, tak se těsto spálí. srpen 21, 2015 08:50 Zcela nepochybně to funguje, : Michal ale odpustím si pokus na vlastní kůži. srpen 21, 2015 09:28 ... : deres Můžete mně to vysvětlovat nahoru, dolu a vědecky zdůvodňovat, ale já se mám ráda. A pokusy o kterých si nejsem jista jak dopadnou, nehodlám na sobě dělat v žádném případě. :- srpen 21, 2015 10:12 Zcela jistě to funguje : Krakonoš a mám poměrně dost kamarádů, který si to zkusili. Všichni jsou normální, řádně pracujou a platěj daně. Já to zkoušet nebudu, páč se znám, já bych se určitě spálil. (Nějaký procento se vobvykle spálí.) Jinak k článku mám jen tolik, že si myslim, že by se slušelo uvádět autory týhle kompilace. Už proto, abysme si náhodou nezačali myslet, že Daniela peče bábovku na 400°C a že se to pak nedá žrát. srpen 21, 2015 12:49 Myško : kolemjdoucí to je tak, když blbci novináři převezmou čísla z amerických článků a nenapadne je to přepočítat. 400°F=205°C. srpen 21, 2015 13:46 ... : -doktor- Chodit po žhavém uhlí mne neupotalo.Raději maluji,kreslím či píši nebo studuji mravence v lese...Ahoj nebojsové...!!! srpen 21, 2015 13:57 kolemjdoucí : bb srpen 21, 2015 14:24 ... : Mikin Zajimavy je, ze v Kanade se uz davno meri ve stupnich Celsia, ale vareni je vyjimka. Tam se to neujalo a tak i ja pecu pri 400 F. Stejne tak merime uz davno na kilometry, ale beda kdyz zacnete stavet barak. Bez tramku 2x4 palce a preklizky 4x8 stop se neobejdete. Kdybyste tenhle material pozadovali v nejakych silenych metrickych cislech, povazovali by vas za blazna. srpen 21, 2015 15:25 to mám radost, : bb že tam máte taky v něčem binec :-)) srpen 21, 2015 16:02 u nás také... : Aggitta ...instalatér hovoří o coulové trubce, nebo půlcoulové a tříčtvrtce, takže anachronismus prostě někde přetrvává. srpen 21, 2015 16:13 .. : kolemjdoucí a všechna letadla měří výšku ve stopách a rychlost v uzlech... srpen 21, 2015 18:25 Ono to neni nekdy prakticky…. : Mikin kdyby chtela kanadska firma prejit na metrickej system, tezko by od ni nekdo koupil material na renovaci baraku, kdyby kazdej kousek dreva musel o kousek zkracovat, nebo nedej boze prodluzovat. A tak budu mit do konce zivota tesarsky metr v centimetrech i v palcich a dve sady klicu….. :- Jeste stesti, ze 40 stupnu pod nulou je stejne ve stupnich Celsia i Fahrenheita….. srpen 21, 2015 19:02 Dřevěné uhlí. : Pepa Dřevěné uhlí není levné a tak bych to potřebné množství které je nutné aby se po něm chodilo , využil raději opečení prasátka. Výsledek je rozhodně lepší. Místo puchýřů, voňavé masíčko. Metrický systém se v Kanadě ve školách učí již snad 50 let ale v sousedním USA ne a proto ten binec. srpen 21, 2015 19:57 bb, : Mikin to jsem rad, ze jses rada. Pepa nema tak docela pravdu. I kdyby presly na metricky system cele Spojene staty, porad by byl problem jak nahradit kus preklizky 4"x8" necim, vyrobenym v metrickem systemu. Kdo nekdy stavel ci opravoval barak vi, zeby to byla prace pro vraha. srpen 22, 2015 05:48 Používat překližku jako stavební materiál, to se snad nikde nedělá. Ani v Kanadě...:-) : strejda Vždyť překližka se ve vlhkém venkovním prostředí rychle rozpadne, roztřepí a zničí. Tu bych nepoužil ani na šalunk. Pro stavební účely se u nás používají výborné OSB desky, různé tloušťky, což jsou slisované velké hobliny, lepené umělou pryskyřicí. Ty jsou vhodné i do venkovního a tedy do vlhkého prostředí. Já z nich mám udělanou podlahu v podkroví. Samozřejmě, že to leží na prknech. Nemá to samostatnou nosnost. Je to napuštěné nejprve fermeží a poté nalakované a vypadá to moc hezky. A je to též neprošlapatelné. srpen 22, 2015 10:05 Tak pokud bych mohl něco doplnit k deskám, : Krakonoš tak bych si dovolil zdůraznit, že - OSB deska bez impregnace, tedy běžná, podlehne ve vlhku podobně rychlý zkáze jako překližka, do vlhka je možný použít jen výrobek, u kterýho je to výslovně deklarovaný. Na druhou stranu existujou taky podobně vodolný překližky, tzv. vodovzdorný. - OSB desku lze použít jako samostatnej nosnej prvek, záleží jen na tloušťce desky a rozteči podkladních trámků (roštu) - předpokládám, že používání překližky ve stavebnictví v USA a Kanadě bude spojený s výrazně delší a rozvinutější tradicí dřevostaveb, než je tomu u nás v (zejména) střední Evropě. OSB deka je relativně mladej materiál, takže se dá vočekávat, že před jejím rozšířením to byla právě překližka, která plnila její funki, takže to bude nějakej doběh tradice. A taky bych si vsadil na to, že díky úplně jinýmu přístupu ke dřevostavbám mají ve zmíněnejch zemích daleko bohatší výběr typů překližky z hlediska použitýho lepidla a technologie lepení, takže jistě budou existovat výrobky pro stavbu bez problému vhodný. Nicméně to jsme vodbočili. Předpokládám, že i OSB desky vyrábějí na severoamerickým kontinentu ve stopách, stejně jako tu překližku. Úplně dokonale přejít na metrickej systém se podle mě nepodaří přejít nikdy, tak jako nezačne lidstvo nikdy mluvit jediným jazykem a věřit v jedinýho boha (což je sice škoda a hodně by to vyřešilo, ale člověk je na tohle příliš nepřizpůsobivej vorganismus ) srpen 22, 2015 11:29 OSB : Michal jsem v Americe nikdy neviděl, čímž ale rozhodně nechci tvrdit, že tam nejsou. Ovšem je také fakt, že jsem nikdy neviděl překližku nevodovzdornou. Metrický a nemetrický systém je docela sranda když přijde třeba na auta. Motor vyrobený v Kanadě je v metrické soustavě, šrouby metrické. Ale klidně na nich existují svorně vedle sebe šrouby a matky s hlavou 11,12,13,14 a 15 mm, to vše na šroubech M8. Z toho aby se jeden zjevil a to je ten vychvalovaný kanadský metrický systém. Pak přijde americký zbytek auta a to vše je v palcích. V dnešní době se obávám by nebylo vůbec snadné přejít v Americe na metrický systém, umí si někdo představit kolik strojů by se muselo vyměnit? Ovšem v jedné jediné věci jsem si tohle měření pochvaloval. Ono 250 mil je mnohem blíž, než 402 kilometrů. srpen 22, 2015 15:26 ... : Mikin Je to tak. I kanadskej barak je vetsinou jen dovedne ztlucena hromada 2x4 a preklizky. Kdyz se na to da plavouci podlaha, sadrokarton a nejruznejsi druhy dreveneho oblozeni, vypada to casto velice hezky a je v tom teplo. Ja mam barak z klad, ale na podlaze je preklizka s laminovanou podlahou. Na garazi jsem si vypomohl s drevotriskou, ty panely byly tehdy mnohem levnejsi. Auta jsou nekdy fakt sranda k popukani. Hlavne kdyz pozorujes mechanika, kterej se namahave nasouka pod auto a pak je slyset zoufaly vykrik "fuc***g metric" ! To me pripomnelo dobu, kdyz jsem prvni rok v Kanade lidem tvrdil, ze jsem telephone mechanic. A oni si mysleli, ze opravuju telefony v autech. Az me konecne nejaky starousedly Cech vysvetlil ze jsem telephone technician. Ze mechanic je clovek, kterej opravuje auta…. Hele kam jsme se od zhaveho uhli az dostali. srpen 22, 2015 18:27 Ještě odbočím, abychom se dostali ještě dál, na atypické šrouby s Whitwortem. : strejda Protože jsem pracoval řadu let na zařízení Motoroly, které bylo mnohdy specifické, jiskrově bezpečné, tzv. Ex, museli jsme krom specifických náhradních dílů mít ve skládku i sady šroubků a šroubů se závitem Whitwort. Žádný metrický. Oni si dělali i speciální hlavičky šroubků. Někde na šestihran, jinde na hvězdičku, málokdy na křižák. A na drážku, pro klasický šroubovák, toho bylo už velmi málo. Nějaké náhrady, to prostě neexistovalo. To bylo přímo zakázané. Vždy to musel být originál. A tou specifičností se i nákup náhradních dílů patřičně prodražil. Moloch ví, jak vydělávat... srpen 22, 2015 19:37 tak strejdo : kolemjdoucí já posledních dvacet let dělám jenom s těmahle šroubama a když náhodou mám rozebrat něco, co má šrouby s drážkou, tak musím dávat velký pozor, abych si neublížil. Zlatej imbus a torx, na všechno mám nástavce a elektrickej šroubovák. srpen 23, 2015 09:00 Jo, a těm : Michal křížákům se říká phillips, čert ví proč. Ale zaplať pán Bůh za ně, já už šrouby s drážkou nenávidím. srpen 23, 2015 20:02 Michale : kolemjdoucí podle pana Phillipse, který je sice nevynalezl, ale dokázal je prosadit (jak už to tak bývá...) https://en.wikipedia.org/wiki/Henry_F._Phillips srpen 23, 2015 20:06 Jo, šrouby s drážkou, : Krakonoš to je asi stejně dobrý na šroubování jako gramofon na kliku na přehrávání muziky. Překonanej anachronismus. Maj jedinou výhodu - v nouzi se daj vytočit třeba příborovým nožem apod., zatímco na moderní šroub musí mít člověk prostě vodpovídající šroubovák. srpen 23, 2015 22:43 ... : Mikin Ano, jeste ze jsou srouby s rovnym slicem pryc. Akorat si rikam, ze Phillips nebo ctvercovej Robertson by coby nahrazka docela stacily. Ale zase je fakt, ze se da koupit pomerne levne mohutna sada vsech moznych hrotu a je vystarano. srpen 24, 2015 00:00 Jásáte, jak je fajn, že použití jedndrážkových šroubů ustupuje, ale : Myška jak píše výš Krakonoš, ty se dají utáhnout nebo povolit ledasčím, a tím jsou - aspoň pro mne - velmi praktické. Třeba šroubky na nádobí - u uch - utahuju jednou takovou šikovnou kávovou lžičkou . Tu mám totiž v kuchyni vždy po ruce, kdežto nářadí mám úplně někde jinde... srpen 24, 2015 06:16 Chytří výrobci : Michal těch nenáročných utahovadel používají šrouby s hlavou důmyslně kombinovanou, takže i hospodyňky mají čím utáhnout držadlo pánve Kolemjdoucí, to jsem nevěděl a děkuju. Jeden se halt něco dozví každý den. Skoro. srpen 24, 2015 14:25 Hele, : Mikin cim dal vic sroubu (hlavne vrutu do dreva) prichazi na trh s kombinovanym zarezem Phillips - Robertson, nebo plochej - Phillips. Takze nadeje pro lidstvo porad jeste existuje. srpen 25, 2015 06:25

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment