O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

FOTŘÍK - 96 PDF Tisk E-mail
Pondělí, 13 červenec 2015
Přejít na obsah
FOTŘÍK - 96
Strana 2
Cílem každého rodiče je vychovat ze svého dítěte slušného, poctivého a pracovitého člověka. Člověka, který bude mít dostatečný morální kredit, který bude ctít autority a který bude poslouchat, když mu někdo řekne, že hlína z květináče se nežere. I já jsem kdysi míval takové cíle. Býval jsem mladý, nadějný a perspektivní rodič plný ideálů, vizí, plánů a hlavně nadšení.

 

 

 

 

 

 

 

 Vše jsem měl naplánované a byl jsem přesvědčen, že uspěju. Neuspěl jsem. Kdesi během dlouhé poutě jsem sešel z cesty a už se mi na ní nedaří vrátit. Nebudu chodit kolem horké kaše, Čeněk je nevychovaný sígr. Respektive on asi nebude úplně zlý. On je spíš zákeřný, úskočný, nepřející a vlastně i zlý. Navíc teď (poslední skoro dva a půl roku) prochází obdobím vzdoru, kdy má svýho fotra na háku a cokoliv mu řeknu, tak to buď neguje a nebo udělá naprostý opak.

 

Jeho životním smyslem se stalo skákání a nic jiného ho nezajímá. Ve volných chvílích (například když spím), vyleze na postel a skáče a skáče. Občas se pokusí o salto, většinou však mi přikáže, abych si lehnul a posléze na mě provádí wrestling. A jelikož nectí pravidla wrestlingu, tak když mi skočí na břicho a nebo do rozkroku a já v bolestech třikrát bouchnu dlaní do postele, jakože se vzdávám, samolibě vstane, zamává publiku a skočí na mě znovu.

 

Pokud se mu něco nelíbí, tak řve a nebo do mě kope. No a protože se mu nelíbí nikdy nic, řve a kope do mě celý den. Když ho seřvu, kopne si víc. Když ho seřežu, je uražený a kope do zdi. Po zlém to nejde, tak to často zkouším po dobrém. Podlézání, kdy ho chválím, motivace lichotkami a nabízení laskomin, nepůsobí. Respektive laskominy sní a pak znovu skáče nebo kope.

 

Jediné, co funguje, je říct mu, že když je takový zlobivý zmetek, tak máma nepřijde z práce. To pak začne fňukat, jde k vchodovým dveřím, které otevře, kouká se do tmy na chodbu a smutně říká: "mama pijde". Pak mám konečně pocit, že mám navrch, takže mu začnu opakovat, že máma nepřijde, že zlobil. Karta se obrací a nyní jsem já ten, kdo toho druhého psychicky týrá. Akorát mám pocit, že já zde nejsem od toho, abych své dítě psychicky týral. To už je ale práce pro dětského psychologa, který jistě bude muset po mé výchově zasáhnout.

 

Vypozoroval jsem, že na jeho záchvaty vzteku pomáhá, když je posraný. Nevím, jestli je to studem, nepříjemným pocitem a nebo skutečností, kdy ví, že kakat se má na nočník a že udělal chybu. Jisté je, že se zklidní, je více přemýšlivý a má spoustu otázek.

 

Nabízí se řešení nechat ho celý den posraného a hustit do něho, že máma už nikdy nepřijde. To by sice byl pravděpodobně hodný, ale jistě by ho to poznamenalo, takže se k tomu uchyluju v krajních případech.

 

Postupem času má výchova řádně otupěla a své cíle jsem systematicky přehodnocoval.

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]