"...mladá paní, neměla byste desetikorunku..." tahle slova je možné slyšet při cestě Prahou, či v okolí obchodů celkem často. Nechám úplně stranou polemiku o tom, zda dávat, či nedávat, ale věřím, že každý z nás podobnou větu již někdy slyšel. Naposledy jsem ji zaslechla, když jsem stala ve frontě na lístky do kina. Byl příjemný podvečer, ve frontě přede mnou už jen dva lidi, dvojčata kupodivu ukázněná.

     Aby taky ne, když se jim po dlouhé době podařilo ukecat mě, abych je vzala na Jurský svět. Celou cestu se chovala natolik vzorně, že jsem jim dokonce i nabídla, zda se nechtějí ve vestibulu kina svézt na takových těch drncajících hračkách... autíčku, letadle, či lokomotivě. V očekávání dinosaurů šlo ale všechno stranou a my se tedy ocitli ve frontě na lístky.

      A tehdy se to ozvalo: "...mladá paní, neměla byste desetikorunku..." .   Otočila jsem se a s překvapením, že už je to zase tady, reagovala docela striktně slovy : "žebrejte si prosím jinde!"

     Jenže okamžitě nastal šok. Paní na mě vytřeštila oči a konečně mi přidržela svou  otevřenou dlaň tak, že jsem ji mohla vidět. V ní měla drobné... "...ale... já chtěla jen kovovou desetikorunu, tady pro kluka na letadlo... já přece nežebrám..." a zcela v šoku se téměř odpotácela pryč.

     Zatmělo se mi před očima. Fuj, jaká to jsem potvora! Jak hnusně a zcela bez rozmyslu jsem reagovala, aniž bych si uvědomila rozdíl té situace. Lidi, stydím se ještě teď. Příště, až uslyším podobnou větu, budu už reagovat jinak, rozhodně pomaleji.

LAĎKA

Komentáře (7)

Zobrazit/Skrýt komentáře Asi : Lenka1 bych se po zjištění skutečného stavu omluvila a dál bych to neřešila. Tahle situace se dá přirovnat k tomu, kdy si někdo dlouhodobě dělá "srandu", že se jako topí a má prču z toho, že lidi na to reagují. No a pak když se někdo topí doopravdy, tak má smůlu.... červenec 13, 2015 23:06 ... : deeres Moc se ani reakci nedivím. Já takhle jednou pomohla staré paní před Kotvou, co neměla na chleba a pak jsem jí viděla dole v tehdejším Meinlu nakupovat, odrbany kabát už na sobě neměla, ale ve vozíku měla nakoupeno a chleba to nebyl. Měla tam věci, které byly pro mne drahé. Také jsem pomohla feťačce na Florenci, co jí chybělo na lístek domů, pak jsem jí tam viděla ještě párkrát, samozřejmě si mne nepamatovala a zkoušela stejnou historku. a tak už jsem začala být opatrnější. A když jsem na hlaváku potkala asi dvacetiletého kluka, který tvrdil, že mu ukradli bágl a nemá, za co by dojel domů, tak jsem mu ten lístek na vlak raději sama koupila. Pak mně doma řekli, že jsem stejně blbá, protože ten lístek určitě vátil a peníze si vybral. Třeba ne??? A kolikrát někdo vybírá na chudáčky pejsky, nebo nabízí chlupaté pidižvíky a vy doopravdy pomáháte komu? červenec 14, 2015 10:11 ...... : Nona Neumím si představit, že bych na event.žebráka reagovala tak podrážděně, buď dám a nebo nedám, podle situace..... Několikrát jsem dala bezdomovci, také na různé sbírky, ale ty už v poslední době ignorují, slyšela jsem, že se peníze kolikrát ani nedostanou potřebným nebo je někdo rozkrade, nebo se jedná o podvodníky. Nedělá mi problém dát "do ruky".... červenec 14, 2015 12:29 Sbírky : Míša šíša Po nějakém čase, kdy jsem dávala a dávala a bylo to nekonečné, žádám o předložení povolení ministerstva financí na pořádání veřejné sbírky. Povolení mi bylo předloženo pouze v jednom případě. A tak už na ulici prostě nic nedávám. Žebrákům taky nedávám - vidím je totiž u obchodů a v parcích na lavičkách, jak už od rána popíjejí z krabicáků. Na to přispívat nikomu nehodlám. červenec 14, 2015 14:12 Muj byvaly delal na pokladnach na Hlavnim nadrazi : Danka A tam bylo nekolik "znamych firem", kteri chodili vratit jizdenky, ktere jim nekdo koupil, klidne nekolikrat za hodinu. A jednou nekdo zebral drobne na jidlo, tak jsem rekla, ze mu koupim parek v rohliku u stanku, co byl hned vedle. A vyslechla jsem si peknou radku nadavek... To me nejak naucilo tyhle zebraky ignorovat. červenec 14, 2015 22:52 Myslím, : Sidon že to "dávání", je individuelní. Když vidím mladého člověka, který je okroužkovaný, potetovaný a s vlasy jako papoušek, tak to mám jednoduché, prostě nemám. Když je to však starší osoba, na které je vidět, že už je silně "opotřebovaná" a práci jí asi stěží někdo poskytne, tak mu nějaký peníz klidně dám, ať si za to koupí, co chce, to je jeho věc, třeba i to pití, nebo cigarety. K.Roberts napsal ve své knize "Cesta na severozápad", jednu velice moudrou větu - "nikdy neodsuzuj člověka, pokud ho neznáš a nebyl jsi ve stejné situaci, jako on". A taky se kdysi říkávalo, že chudoba cti netratí. Ale, jak už jsem řekl, je to individuelní, avšak pokud by se to bralo celkově, tak oni třeba ti "bezdéčka" tím svým způsobem života jaksi ztvrdnou a zvlčí, přičemž se klidně dopouštějí všelijakých nepravostí a většinově jsou pak velkou částí ostatních, "slušných" lidí, šmahem odsouzeni a vhozeni do jednoho pytle. Jenže, to je na celou knihu o lidském chování a mravech a jak to napravit, ví snad jen ten Nejvyšší. červenec 15, 2015 00:15 Ladˇko : -doktor- Trapas je hrozný pocit.Člověk se cítí mizerně a jen doufá,že ten druhý to pochopí.Jako student jsem kraslil nějaké věci do školních novin,byla to piplačka.Spěchalo to!Najednou mi někdo klepe na rameno ruky kde jsem držel pero.Ani jsem se neotočil a houknu.."di do háje,seš blej...'".Za zády se ozvalo..."promiň,chtěl jsem ti jen říci,že je to dobré...".Krve by se ve mne nedořezal.Byl to hlas našeho profesora na esteticku výchovu.Trapas,který mohl končit vyloučením.Nekončil.Naštěstí úsměv,pokrčení ramen a podání ruky...a... bylo vše ok. červenec 15, 2015 13:01

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment