• No, sociální dávky rozhodně ne – protože tvoji rodiče nejsou nezaměstnaní atd. Ale ty sám jsi vypočítal, co všechno potřebuješ: „3500 za kolej, 2000 za jídlo, 1500 cesty na kolej a zpět + peníze na ostatní věci, jako je oblečení, doktor, věci do domácnosti atp.“ – tak pokud to dobře počítám, tak to těch šest tisícovek, které dostáváš od otce, nepokryje. Tudíž musíš chtít něco od matky. Pak se budeš – snad – moci někde nějak uživit. Ale to si budeš muset nějak spočítat, to za tebe nikdo neudělá... Opravdu vidím jedinou naději, že buď budeš žít někde jinde a starat se kompletně sám o sebe, nebo nějak umluvíš maminku, aby tě tam u sebe nechala. Jistě pro to má nějaký důvod, proč se takhle šprajcla...Nebo se nastěhovat k otci, který by ti ovšem nedával pak žádné peníze a chtít nějaké výživné od matky. Jsi prostě v situaci, kdy je to na tvých „přesvědčovacích schopnostech“, protože rodiče sice mají do doby, než skončíš školu a začneš se sám živit, povinnost výživného, ale – něco jiného je už, je k tomu opravdu přimět. Nesvěříš se, proč tě máma vyrazila?

Obvykle mám v pondělí školu (jeden předmět odpoledne), ale proležel jsem víkend s teplotou a zjistilo se, že mám zánět dásně, tak jsem se dnes uvolnil ze školy a šel jsem k zubaři pro antibiotika. Cestou jsem navštívil babičku s dědou a vzal domů některé věci, co si máma navymýšlela. Přišel jsem domů, měl jsem hlad, těšil jsem se na jídlo, máma dělala řízky, říkala po telefonu, že mam dělat, ať je stihnu ještě teplé.

Tak přijdu do kuchyně, máma se ptá, jestli chci nastavovanou kaši k tomu a ještě mi ukazovala, že koupila moje oblíbené pečivo, pravděpodobně čerstvě upečené, ještě teplé. Říkám, že se mi zdá, že se nastavovaná kaše k řízku nehodí (můj názor, nikomu ho nevnucuji) a že si to dám s tou dobrou houskou, jestli ji to nebude vadit.

Vypadalo to, že je to v pohodě, najednou jí cosi chytlo a řekla mi, že já housku jíst nebudu, že si mám dát starý chleba. Vnímal jsem to od ní jako naschvál, protože předtím mi ukazovala vypečené houstičky a teď mi říká, že já je jíst nebudu a mám si dát chleba. Řekl jsem jí, že tím mě moc nepotrestá, protože řízek s chlebem je prostě klasika :).

Vyjela na mě, co si tu dovoluju a pak mi řekla, že se domů chodím akorát najíst, pro prachy a s ničím nepomůžu. Natož jsem odvětil, že jsem jí zrovna přinesl haldu věcí od babičky, načež mi řekla, ať držím hubu. Já jsem jí řekl, že jestli na to nemá co říct, tak ať aspoň není sprostá (není mi nic na ženské odpornějšího, než když je sprostá jak dlaždič).

Ale to už se ona rozjela, že tu akorát zabírám místo, a že mě tady kvůli dvou dnům, co chodím do školy nebude živit (2 dny = středa a čtvrtek, využila toho, že jsem byl u doktora, to, že mám školu od pondělí pravděpodobně ani neví). Pak mi řekla, že ani ona ani její partner mě tu nechtějí. Řekl jsem jí, že se s ní budu bavit, až to uslyším i od něj (protože si nemyslím, že on by něco takového řekl). Od té doby čekám, až přijde.

Už je tady, tak se ho na to jdu zeptat, nehodlám chodit okolo horké kaše.

Budu rád za jakoukoliv reakci (nejlépe kritickou), zda byla chyba na mé či na její straně.