O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

FOTŘÍK - 75 PDF Tisk E-mail
Pondělí, 16 únor 2015
Přejít na obsah
FOTŘÍK - 75
Strana 2
Strana 3
Strana 1 z 3
Je půl šesté ráno a z mého slastného snu, kdy se mi zdálo, že jsem se v naprosté blahosklonné blaženosti stal obětí exploze, mě budí drásavý zvuk dudáku, který je silou třen o zeď. Vyčerpaný a nevyspalý si začínám uvědomovat, že jsem se bohužel nestal obětí exploze, nýbrž obětí tíhy otcovství.

 

 

 

 

 

      Čeněk se nachází vedle mě v posteli a z pro mě nevysvětlitelného důvodu škrabe dudákem omítku zdi. Zřejmě se v noci udála poslední dobou celkem běžná věc a tedy, že Čeněk se v noci vzbudil, začal nadávat, takže ho Nataša přemístila k nám do postele a sama si šla lehnout do pokojíčku.

 

     Chvilku jsem zkoušel, že spím, a doufal, že si mě Čeněk nebude všímat. Najednou však zvuk kvílejícího dudáku utichl a ucítil jsem pohyb menšího subjektu (vačice, chápana a nebo zraněného pásovce) směrem ke mně. V tu chvíli mi zatrnulo, ledový pot mi kanul z čela a já jsem tušil, že zkáza je blízko. Nakonec se ta věc ke mně doplazila, vyšplhala na mě, začala mě mlátit do hlavy a křičela "táta". Tím mi Čeněk jasně naznačil, že mám vstávat, já chátra líná, a začít ho bavit.

 

     Spací nekázeň ze strany Čeňka je více než patrná a bylo načase s tím něco dělat. To, že chodí spát v jedenáct a vstává před šestou, to je věc, která mi nepřipadá správná a ani spravedlivá. Ze všech knížek o dětech, které doma máme, jsem vztekle vytrhal kapitoly, které tvrdily, že malé dítě potřebuje spát minimálně dvanáct hodin denně a stejně to nepomohlo.

 

     Čeněk prostě spánek nepotřebuje. S Natašou jsme na toto téma rozjeli dvě teorie. Za prvé Čeněk vysává energii ze mě a až mě úplně vysaje (počítám, že do měsíce končím), pohřbí mě ledabyle ve svém syntetickém pískovišti a začne vysávat někoho jiného.

 

     Další teorie je taková, že má Čeněk ulité v postýlce nějaké podpůrné prostředky typu kokain. Ráno si vždycky šlehne a pak může rozvracet rodinu a šířit všeobecné nepohodlí klidně celý den. Ať je to jak chce, bylo potřeba tento trend zvrátit. Z několika zdrojů nezávislých na sobě jsem se informoval, že pokud dítě dostatečně unavím, bude spát jako kotě. To je plán jak hrom.

 

     Ještě téhož rána, jakmile Nataša odešla do práce, začal dril.

 

     Vehnal jsem toho malého sígra do prostoru a začala ranní rozcvička. Nejdříve jsme jeli dřepy. Dřepoval jsem jak šílený a Čeněk se na mě udiveně koukal. Když jsme plynule přešli na kliky, Čeněk už se zapojil a mlátil mě hokejkou do zátylku. Během sklapovaček Čeněk zdrhnul do kuchyně, kde ztratil pánvičku, a mně křuplo v zádech, takže ranní rozcvička skončila s chabými výsledky.

 

      Po ranní rozcvičce jsem si dal ibáč, abych utlumil bolest zad, a postupně jsem přešel do druhé fáze, kterou jsem nazval "venkovní příprava". Tato fáze spočívala v tom, že půjdem s Čeňkem bobovat.

 


Předchozí - Následující>>
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]