Z nadpisu by se mohlo zdát, že je to konečně tady. Konečně jsme šoupli Čeňka na vojenskou školu a nebo přišel pán ve vyžehleným sáčku s visačkou a odvedl Čeňka do pasťáku. Skutečnost je ale trošku jiná. Čeněk se sice stěhuje, ale s ním i já s Natašou, a to do nového a většího bytu.

 

 

 

 

 

 

      Ptáte se, jak jsem si mohl z platu pijavice sociálního systému, které stát cáluje peníze jenom za to, že se stará o své dítě, dovolit větší byt? Věc se má tak, že jsme získali byt od naší tety z venkova, kterou zavřeli do blázince. Ukázalo se totiž, že teta z venkova nebyla vůbec z venkova. Bydlela v paneláku, byla kleptomanka a schizofrenik. Jedno z jejích alter eg byla hodná teta z venkova a nosila šátek na hlavě, takže tímto nás lehce ošálila (tady je škoda, že nenosila na hlavě šálu, jelikož by nás pak ošálila šálou a to by byla pecka.)

 

      Zde je prostor pro uznalé pokynutí hlavou, jak si mistrně hraji se slovy.

 

      Mimochodem další její alter ego byl nádražák Radim. Teta z venkova, která nebyla z venkova a občas byla nádražák Radim, byla až na svou zálibu v drobných krádežích neškodná. Jednoho dne jí však v tý bedně ruplo definitivně. Pobíhala po baráku omotaná záclonou a hulákala, že za chvíli přijede výtahem z nebe Ježíš, takže nikdo nesmí používat výtah, dokud Ježíš nepřijede.

 

     Její sousedka, která patrně netušila, jaká důležitá návštěva za chvíli přijede z nebe výtahem, tento použila. Teta z venkova z toho dostala záchvat zuřivosti a pokousala sousedce jezevčíka. Zanedlouho už ji ve svěrací kazajce odváželi. Takže tímto způsobem jsme se dostali k novému bytu.

 

     Kdysi jsem byl na brigádě u stěhováků. Pokaždé, když jsme přijeli někoho stěhovat, tak nám během procesu s potutelným úsměvem stěhovaný tvrdil, že lepší je vyhořet, než se stěhovat. Toto pokaždé doplnil idiotským úsměvem, jakože to je děsně vtipný a zároveň hluboký.

 

     Ačkoliv jsem tuhle hlášku slyšel pravidelně několikrát denně od všech lidí, co jsem stěhoval, a každé její další vyslovení mě drásalo na duši a měl jsem chuť dotyčného vzít tyčí, z milosti, aby se už netrápil, musel jsem se vždycky usmát, aby byl zákazník šťastný a spokojený sám se sebou, jaký je to šprýmař a jakou originální hláškou stěhováky uzemnil.

 

     Právě proto snad ani nemůžu uvěřit, co napíšu a to je, že je snad opravdu lepší vyhořet než se stěhovat. Minimálně je lepší vyhořet než se stěhovat s Čeňkem. A aby to bylo ještě napínavější, sehnal jsem nájemníka do té naší malé špeluňky, ale má podmínku, že je třeba to tam vymalovat a hlavně se musí nastěhovat do týdne. Takže a tedy jsme se museli nasáčkovat k rodičům Nataši a souběžně rekonstruovat dva byty.

 

     Stěhování do většího bylo nevyhnutelnou nutností. Čeněk už má celý byt prolezlý skrz naskrz a nic ho tam už nestimuluje. Navíc zjistil, jak obelstít dětské pojistky a vniknout do zásuvek, ve kterých se skrývají lákavé a tajemné léky nebo chutné čisticí přípravky. Je čas změnit lokál a nastolit Čeňkovi nový řád. Navíc pokud bych byl v tom bytě ještě o měsíc déle, tak bych se demonstrativně pořezal střepem v obličeji, jelikož to už fakt nešlo.