O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

FOTŘÍK - 38 PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 26 červen 2014
Přejít na obsah
FOTŘÍK - 38
Strana 2
Strana 3
Strana 1 z 3
To to ale uteklo. Kdo by to byl řekl, že je tomu rok, co se Čeněk narodil. Vzpomínám, jako by to bylo včera, kdy jsem byl celý zelený u porodu a jak jsem tam vůbec nikoho nezajímal. Jak se nikdo neptal na mé pocity a kdybych to tehdá nezvládl a umřel, sestřičky a doktoři by mě bez zájmu překračovali, až by se smilovala paní uklízečka a smetákem mě zametla do kouta, kde bych spočinul a kde by posléze bylo navěky mé místo odpočinku.

 

 

 
 
 
 
 
      Taktéž si vzpomínám, jako by to bylo včera, kdy jsem se naposledy vyspal. Už je tomu rok, co jsem se probudil s pocitem vyspání a radosti. To už ani neznám, jelikož nyní se neprobouzím, nýbrž jsem probouzen a žádný pocit radosti při tom nepociťuji. Na místo pocitu radosti a štěstí přichází pocity zmaru, vzteku a konstantního stavu těsně před kolapsem celého těla. Navíc, aby toho v tomhle ohledu nebylo málo, onehdá, když jsem byl prudce probuzen, něco mi v hlavě prasklo.
 
     Jsem přesvědčen o tom, že to byla nějaká část, která souvisí se spánkem (Nejsem sice doktor, ale troufnu si říci, že mi prasknul centrální spánkový lalok, pokud tedy něco takového existuje.), jelikož od té doby neumím spát. Ne, že bych nechtěl, já to prostě neumím. Asi jako, když po mrtvici člověk neumí mluvit (To mě brzo také čeká. Ta mrtvice). Snažím se usnout, ale nejde to. Sice to vypadá, že spím, mám zavřené oči a tak, ale uvnitř jsem vzhůru a jsem smutný.
 
     Nevypadá to se mnou moc dobře.

     Zato Čeněk je velmi spokojený mladý muž. Sice mu je už rok, ale duchem je stále mlád a svůj rok si nepřipouští. Je to příkladný přístup. Člověk je totiž tak stár, na kolik se cítí. Jako velký mazák má už skoro zarostlou celou fontanelu. Pokud nevíte, co to je fontanela, je to taková ta díra nahoře na lebce, co mají mimina, a kam můžete zapíchnout třeba malou vlaječku. Nyní je již skoro nerozbitný, takže ho můžu klidně vzít za nohu a třísknout s ním o zeď. Já to ale neudělám, jelikož by mi po tomto činu vzali můj hrníček s nápisem "Nejlepší táta na světě", a za to to nestojí.

    Ač je Čeněk teda ten mazák, stále nosí plíny. Už si je ale umí sundat a to je hlavní. Nejdřív si svlékne punčocháče, načež si rozepne plínu a její obsah vysype na zem. Potom je Čeněk šťastný a rozradostnělý. Po tomto činu následně nabíhá táta s mopem a je taktéž šťastný a rozradostnělý.

      V souvislosti s prvními narozeninami bylo potřeba uspořádat Čeňkovu kolosální a velkolepou oslavu s balónky, ohňostrojem a fakírem. Tak nějak vyšla příprava oslavy na mě, což dává tušit, že zase tak kolosální a velkolepá nebude. V první řadě jsem se pokusil zajistit nějaké Čeňkovi vrstevníky. Čeňkovi vrstevníci nechtějí mít s Čeňkem nic společného, takže je to smutné, ale Čeněk bude oslavovat bez kamarádů. Zato ale s rodiči, prarodiči a určitě se vetře i teta z venkova, protože bude mít chlebíčky zadara, a to si nenechá ujít.


      Zahájení párty bude u nás doma, stejně jako její průběh a konec a pevně věřím, že bude co nejkratší. Přípravy jsou děsnej vopruz. Aby mohla Nataša i babičky jihnout, musel jsem ozdobit byt balónky, všude dát Čeňkovy fotky, nakoupit frkačky a tak nějak to tu povznést. Napadlo mě, že bych objednal striptérku, ale to by se asi nehodilo. Zatímco byla Nataša u rodičů a dělala chlebíčky, já s Čeňkem jsme zběsile připravovali dekoraci. Byli jsme s Čeňkem tým. Každý nesl svůj díl na finálním výsledku. Já jsem nafukoval balónky a lepil na nábytek, zatímco Čeněk je strhával z nábytku, olizoval, kousal do nich a občas nějaký prasknul (potom vždycky řval, jak se na pořádného parťáka sluší).
 
      Sehraný tandem dekoratérů byl k nezastavení. Zatímco jsem v rychlém tempu lepil z proužků barevných papírů řetězy, Čeněk celou oblast obcházel s kyblíčkem v ruce a prováděl monitoring. Šlo nám to od ruky. Když potom Čeněk v nestřeženém okamžiku začal můj papírový řetěz pojídat a rozlil lepidlo na podlahu, byl sehraný tandem dekoratérů u konce svého působení a mladý dekoratér Čeněk byl přesunut za soustavného fňukání do klece, kde zůstane do konce zdobení bytu. V kleci posléze Čeněk své dekoratérské ambice pozbyl a na truc hodlal duševně zakrnět.
 

Předchozí - Následující>>
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]