O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

FOTŘÍK - 39 PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 03 červenec 2014
Přejít na obsah
FOTŘÍK - 39
Strana 2
Strana 1 z 2
Možná se to na první pohled nezdá, avšak já jsem velice aktivní otec. Soustavně vyhledávám nové příležitosti k radovánkám a dětským zážitkům, které bych Čeňkovi vnuknul. Vždy večer než jdu spát a než Čeněk spát nejde (takže nejde spát nikdo, ale je hezké se takhle občas zasnít), připravím si program na druhý den.

 
 
 
 
 
 
      Částečně to je proto, abych se příští den v návalu trudomyslnosti a plíživé únavy neoběsil na lustru a částečně aby taky Čeněk měl nějaký program a vzpomínky na dětství. A právě z toho důvodu jsem jedno dopoledne naplánoval návštěvu zvířecí farmy.

      Druhý den ráno jsme si ani nemuseli přivstat, jelikož Čeněk už od půl pátý v postýlce mával posraným pyžámkem nad hlavou (Čeněk si již umí sundávat oblečení) a slavnostně s výskotem zahájil den celé rodině. Na farmu jsme dorazili tedy celkem brzy a v dobrém rozmaru, neboť jsme si cestou v autě prozpěvovali farmářské písně a i jsme si s Čeňkem prosvištěli zvířátka.

      Farma už z dálky vypadala velkolepě, což potvrdil přejetý zajíc na příjezdové cestě, který Čeňka velice zaujal a chtěl se s ním mazlit. Musel jsem Čeňkovi vysvětlit, že zajíček spinká a že ho nebudeme rušit. Podíváme se na jiná zvířátka, která, jak doufám, budou živá.

     U vstupní brány farmy nás s úsměvem vítal Farmář Vojta. Farmář Vojta měl žluté zuby a neměl na ruce dva prsty. Zkásnul nás o dvacku za vstup a ještě mi za tři pětky prodal pytlík se suchým chlebem, abychom si mohli nakrmit zvířátka. Holt farmář Vojta ví, jak to chodí, a umí se otáčet. Podle svěžího dechu a nejistých pohybů soudím, že si farmář za utržené peníze koupí terpentýn, aby měl večer tu těžkou dřinu čím spláchnout. Každopádně jsme mohli vejít.

     Vypustil jsem Čeňka do prostoru a očekával, co se stane. Byl totiž nejvyšší čas, aby Čeněk proměnil své dovednosti. Podařilo se mi ho naučit, jak dělá kravička. Kravička totiž dělá "bů" (pokud to někdo neví). Čeněk nabral směr výběh ovcí a už z dálky na ně křičel "bů". Já myslím, že tady nemá cenu to dítě něco učit. Takový dřiny to stálo a výsledek je mizivej. Čeněk stál s úsměvem u výběhu ovcí a dělal pořád dokola "bů". Pokusil jsem se toho kluka nasměrovat správným směrem a opravil jsem ho s tím, že ovečka dělá "béé".
 
      Čeněk se na mě podíval s výrazem intelektuála, že to teda ne a pokračoval v bučení. Ovce v ohradě jevily známky frustrace, jelikož na ně patrně nikdo nikdy nebučel. Čeněk byl však neoblomný a stále dělal na ovce "bů". Nakonec dosáhl svého a jedna z ovcí to psychicky nezvládla a začala taktéž dělat "bů". Čeněk tedy rozbil jednu ovci a mohlo se jít dál.

     Hned za ohradou s ovcemi byl volný výběh všech zvířat, kde bylo dovoleno krmit. Vstoupili jsme do výběhu a nabídl jsem Čeňkovi kus chleba, aby jím přilákal zvířátka. Čeněk sice chleba okamžitě snědl, ale zvířata beztak přiběhla. Naklusaly malý kozy, slepice, husy a jiná podobná havěť. Čeněk byl velmi šťastný a rozradostnělý z tolika zvířátek a na každé dělal "bů". Nechal jsem ho, aby udělal kozičce "malá" a sám jsem odháněl agresivní husy, který na mě syčely a štípaly mě. To jsem si dal s tou farmou.
 
     Zatímco jsem zápasil s husama, Čeněk kamsi odběhl. Jakmile se mi podařilo zahnat husy, začal jsem se po něm shánět. To však nebylo třeba, protože se náhle ozval pískot a Čeněk se vynořil zpoza rohu. Pelášil ke mně držíc vyděšenou slepici pod krkem a dělal pořád dokola "bů, bů, bů". Slepici dotáhl až ke mně a podal mi jí, abych s ní něco udělal (Čeněk mi rád přináší různé předměty, abych s nima něco udělal, byť nemám ponětí, co po mě vůbec chce.). Se slepicí jsem udělal akorát to, že mě poklovala a pak zdrhnula. Celý tento incident sledoval farmář Vojta, který nám osobně přišel udělit napomenutí, že takhle teda ne. Ke zvířatům se musíme chovat hezky.
 
     Aby patrně navodil přátelskou atmosféru, zahrozil vidlemi, odplivl si na zem a odešel. Nejvyšší čas se podívat zase na jiný zvířátka. Husy už se beztak začínají štosovat do útočný formace, takže tady není potřeba nic riskovat.


Předchozí - Následující>>
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]