Vzpomínám na den, kdy jsme v jediném dni vyjeli z Boise, dovezli domy do Las Vegas, oklikou, po dálnici skrz Salt Lake City a ještě ujeli velký kus cesty nazpátek. Celkem skoro 1800 km! Jindy jsme vezli domy do Spokane ve Washingtonu, tam skrz Oregon a Washington, po dálnicích, zpět co nejkratší cestou, přímo Idahem po horských silnicích.

     Povolená rychlost 55 mil, (88 km/h) my si jeli svých obvyklých 75. Jelo nás celkem šest, vezli jsme tři domy, tedy šest polovin, teď jsme jeli domů. Předjížděli jsme, kde se dalo a kde bylo nutno, první spolehlivě hlásil všechna protijedoucí auta. Až najednou nás dohnali policajti, a my okamžitě zpomalili. Přesto nás zastavili a začalo úřadování, protože někdo z těch předjížděných aut použil svůj mobil a zavolal policii.

      Samozřejmě jsme to zapřeli, beze svědků nám nic nedokázali a měli jsme veliké štěstí v neštěstí, vůbec je nenapadlo se zeptat po log books. Kdyby to udělali, bylo by to moc drahé, vždyť my tam vůbec neměli a nemohli legálně být… V prvním městečku do kterého jsme přijeli, jsem kolegům řekl, že dál nejedu, že jsme měli velké štěstí a já ho dál pokoušet nebudu. Přespal jsem tam, a když jsem druhý den přišel do práce, vedoucí mně seřvala, proč jsem nepřijel s ostatními.

     Nedivte se mi, že navzdory vysokému platu jsem s tím praštil jak nejdřív to šlo, a našel si jinou práci. Vozil jsem okna k obytným trajlerům a jiným rekreačním vozidlům pro továrny v Oregonu a Washingtonu. Práce to byla krásná, nemusel jsem se honit, ba naopak, protože jsem byl placen hodinově a čím pomaleji jsem jel, tím víc jsem vydělal.

     V úterý ráno jsem vyjel a vrátil se v pátek ráno. Zamiloval jsem si severozápad a protože jsem nespěchal, měl jsem čas se dívat kolem a nebyla pro mně tragédie silnice zasněžená tak, že jsem musel nasadit řetězy. Byla to práce navíc, to ano, ale zase jsem viděl krásu zalesněných hor v zimě.

     Víte jak je krásná zimní krajina, když sedíte v autě a topení funguje jak má?

      Má cesta vedla Oregonem přes průsmyk Santiam, 1500 metrů vysoko. Jednou jedinkrát jsem měl tu smůlu, že jsem tam byl ve špatnou dobu. Pod kopcem byla značka přikazující nasadit řetězy zakrytá, mohu tedy jet. Jenže jak jsem stoupal, čím dál víc jsem cítil, že to je omyl, že bych ty řetězy radši měl mít, jenže už nebylo kde zastavit. Silnice byla posypaná štěrkem, asi jako když stará panna sype rybičkám, a já se rozhodl, že na vrcholku, kde je silnice širší a je tam dokonce místo, kde mohou trucky zastavit a překontrolovat brzdy před sjezdem dolů, řetězy přece jen nandám, i když podle zákona nemusím.

      Bohužel, zastavit se ale nedalo. Jen jsem se dotknul brzdového pedálu, už to začalo celé klouzat a tak mi zbylo jediné: pomalu jet a rychle se modlit. Silnice klesá v serpentinách, já jel jednou stranou po krajnici, kde je přece jen sníh a led hrbolatější a ta troška štěrku není zamačkaná do sněhu. Sedím tu a píšu, takže jsem to sjel, ale dodnes mi není volno, když si na to vzpomenu.

 MICHAL 

Komentáře (16)

Zobrazit/Skrýt komentáře Michale, : Mikin jezismarja….. kdybych ja mel vykladat, kolikrat jsem litoval ze jsem ty retezy nenasadil. Sranda je, ze to bylo vetsinou kdyz jsem jezdil se sypacem. Jenze ten sype az za truckem, takze je to ridici prd platny. Snad jednou nekdo vymysli sand truck, kterej sype vepredu. Ale ja na to jednou vyzral - vyjel jsem zledovately kopec s Western Star rychlou zpateckou-high reverse. Nekecam… Nevim proc, ale vzdycky kdyz ctu tvoje povidani, vybavi se me tahle pisnicka od Neila Younga. Asi proto, ze mam rad motorky. https://www.youtube.com/watch?v=PJNYjaZ_29k květen 20, 2014 08:24 Mikine, : Michal jak dobře vím o čem mluvíš. Ty jsi pro mně vlastně hrdina, to co děláš a kde to děláš, na to já prostě nemám. A v České Třebové s americkou penzí je tak krásně květen 20, 2014 11:22 ... : Mikin Houbelec, Michale. Hrdina jsi ty, projezdil jsi cele Staty. Ja se placatim na Yukonu a kdyz jsem pred rokem projizdel s osobnim autem skrz Vancouver, trefil me v tom provozu malem slak. A castecny duchodce uz jsem taky. Ale tu pisnicku (Unknown Legend) jsem se vcera naucil. Vcetne toho riffu na zacatku a na konci. květen 20, 2014 16:03 Michale, : toulavej vzpomněl jsem si na cedule před některými městy - vesnicemi v Americe, kde je zákaz brzdit motorem v obci (noise ordinance enforced engine brakem restricted). Já takhle jezdím, tak jsem byl ve střehu. George z Idaho City něco říkal, že to platí jenom pro velké trucky, že to souvisí s jejich vzduchovými brzdami, ale nepochopil jsem jak. Můžeš mi to vysvětlit? George říkal, že ale takovou ceduli nikdy neviděl :-) Pak už jsem byl klidnej při brzdění :-) květen 20, 2014 16:48 Michale, : bb2 moc ráda čtu kamioňákovy vzpomínky, díky za to. Vždycky všude mě nejvíc zajímá právě to, jak to tam chodí, jak tam lidi žijí, čím si tam dělají radost, co jim tam dělá největší starost, jak fungují školy, co u doktora, co se vaří v sobotu a jestli se vaří... Památky si prohlédnu na netu, z exkurzí zdrhám do okrajových čtvrtí, sídliští, obchůdků pro místní..A úplně blažená jsem, když někdo, kdo žil v té zemi dlouho a zná to i tady, srovnává, vypráví.. květen 20, 2014 16:49 engine brakes, samozřejmě : toulavej :-) květen 20, 2014 16:52 Toulavej, : Michal už sis odpověděl, motorové brzdy dělají kravál. Ono záleží na druhu motoru, některé víc, některé míň. Princip je stejný, zavře se přívod nafty, respektive přestane pumpovat nafta a přestaví se ventily tak, že motor pracuje jako kompresor a tím brzdí. Pamatuju u starých autobusů v Česku, tam se zavírala škrtící klapka ve výfuku. bb2, nerad se moc pouštím do srovnávání života, co člověk to jiné zkušenosti. V Americe strašně záleží na štěstí a to ničím neovlivníš. Jak se říká být ve správný čas na správném místě. Ale které to je? My měli smůlu, jiní se vyšvihli nečekaně rychle, neznám nikoho kdo by to dokázal vlastní pílí. Tož tak. Teď jsem přešťastnej důchodce v Česku a mám se konečně, po létech, jako Pánbu ve Frankrajchu. Mikine, písnička je to překrásná, to zas jo, neznal jsem ji. Víš, tys jezdil po Yukonu, mé ježdění, dokud jsem jezdil po celé Americe provázel smutek a zoufalství, touha být jinde, vidět mého syna růst. To jsem zmeškal jen abych ho a Aničku nakrmil. Mám neskutečné štěstí, syn mně má rád, dobře se oženil, jeho Stacey nastupuje v říjnu jako asistent profesora na universitě v Grenoblu. Dostala tam stipendium a zaměstnání, stěhují se do Evropy a my je budeme mít blíž, na stará kolena se můžu konečně radovat. Co víc si můžu přát? květen 21, 2014 10:03 aha, takže hluk, to jsem nevěděl, díky : toulavej Michale, ještě bych potřeboval zjistit, jak se jmenuje asi tak půl metru velká rostlina (křoví), která když uschne, vytvoří chuchvalec s bodlinami, který vítr honí po poušti, u drátěných plotů kolem silnic je jich plno, prý mohou bodliny i propíchnout pneumatiku. Má takovou světle žlutou barvu. Je to takový nezničitelný plevel, jako u nás bolševník. Jestli jsem to dobře popsal. Fotky nemám na netu, tak je sem nemohu vložit. květen 21, 2014 13:30 Michale, : Mikin tak to ti preju….. Protoze to odlouceni od rodiny muze byt dost kruty. Me zacal zamestnavatel posilat posledni roky do campu na Dempster Hwy. To sice neni tak daleko, ale znamenalo to byt doma jen na weekendy. Nastesti jsem uz byl financne v situaci, ze jsem si mohl dovolit prescasny duchod vylepseny provozovanim sezonniho byznysu. Takze na ten Dempster jezdim porad, ale s manzelkou. S tou motorovou brzdou na starych ceskych autobusech jsi odpovedel na moji starou otazku. Me se vzdycky zdalo, ze tam ten "jake" slysim. Pro Toulavyho bych jeste dodal, ze motorove brzdy kterym se tady podle vyrobce Jacobs rika "jake" jsou vyhodne pro to, ze setri oblozeni na normalnich vzduchovych brzdach. Takze ridic muze na dlouhych kopcich brzdit jen motorem a mit brzdy studene, pripravene k pouziti. Akorat to dela kraval……. květen 21, 2014 15:48 Toulavej, : Michal vím co myslíš ale kdybys mně zabil tak si nevzpomenu. Myslel jsem že je to sagebrush, ale ten nedělá ty koule. Fakt nevím. květen 22, 2014 12:13 ... : Mikin Tem rostlinam ktere tvori koule zname z cowboyskych filmu a pisni se rika tumbleweed. květen 22, 2014 15:33 díky Mikine, to je ono, : toulavej už po tom názvu pátrám několik let :-) květen 22, 2014 16:41 Mikine dík, : Michal to víš, hlava stará... květen 22, 2014 16:49 Panove, : Mikin ja si na ten nazev vzpomnel a chtel jsem hned napsat, ze tumbleweed je uschlej sagebrush, protoze me to pred lety rekla jedna dama v Arizone. Nastesti jsem se ale podival do wikipedie a ono to tak neni. Je to cela rada rostlin, ale ne sagebrush. Podle wiki rostlina uschne, u zeme uhnije a pak se diky vetru kouli po stepi a trousi seminka. No, kazdej se rozmnozujeme jinak….. květen 22, 2014 18:19 Já si na ty : Sidon valící se "koule" trní, které mi byly záhadné, vzpomínám velice dobře. Nevím, jestli to bylo poprvé, co jsem jich všimnul, bylo to ve filmu Strašák (Scarecrow) s Gene Hackmanem a Al Pacinem, ten film tak začíná, kdy Hackman stopuje na takové té pouštní silnici a kolem něho se valí ty koule. Na Wikipedii jsem se dočetl, že se tomu česky říká - Stepní běžci - http://cs.wikipedia.org/wiki/Stepní_běžci a dokonce je to příbuzné i Růži z Jericha. A ještě si tak matně vzpomínám, že se Tumbleweed jmenovala i jedna hudební skupina. květen 22, 2014 20:07 No ony ty koule : Michal vypadaj strašidelně když se ta potvora valí po silnici, chvíli (a pěkně dlouhou( mi trvalo nesnažit se je objet ale jet přímo skrz, i osobákem. Rozprskne se to na prvočinitele už při lehkém doteku, rozmnožuje se tak, že se koulí rozpadá a semínka se trousí. květen 23, 2014 17:24

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující