Již drahně let se mezi lidmi traduje teze, že Vánoce jsou svátky klidu, míru a pohody. Tato láskyplná lež je nám vštěpována již od útlého dětství, a tedy jsme ji tak nějak vzali za svou a považujeme toto odvážné tvrzení za nepopiratelný fakt. Dokonce jsme se tak nějak hromadně navzájem utvrdili v tom, že k všeobecnému klidu, míru a pohodě patří i vánoční taškařice typu, že se někdo vánočně udusí kostí z kapra, při lití olova si propálí oko nebo roztomilý kocourek pacičkou převrhne vánoční stromeček, čímž zkratují levné elektrické svíčky a celá tato vánoční taškařice skončí šprýmovním požárem. K hašení požáru dorazí celý hasičský sbor oděn do Santovských čepiček, během hašení požáru se podává punč a zpívají koledy a Lucka Bílá uspořádá vánoční galakoncert na podporu rodin zasažených požárem. O Vánocích je všechno báječné.
Svátky klidu, míru a pohody dorazily i k nám. Veškerá vánoční pohoda pro mě začala již pár dnů před štědrým dnem. Nataša si válí šunky v práci na 18hodinových šichtách, kde dohání jakési plánování, takže celý ten předvánoční marast padl na má bedra.
Čeněk pomalu tušil, že se blíží něco velkého, takže si nechal svátečně růst další zub, aby mohl řvát a nespat. Svým úpěnlivým řevem obohacoval sváteční atmosféru, kdy jsem na štaflích drhnul okna v rámci předvánočního úklidu. Otisky malých dlaní, nablito na parapetu a Pan Panda skřípnutý ve ventilacče dávaly tušit, kdo je pachatelem tohoto malého neštěstí.
Vůbec nemám ponětí, v čem si to dítě matlalo ruce, ale otisky jeho dlaní z okna vůbec nejdou smýt. Jakmile jsem dorazil k otisku malé pěstičky se zdviženým malým prostředníčkem, lehce jsem zaváhal, ale pochopil jsem, že signál, který Čeněk vyslal náhodnému myči oken, je více než jasný.
Jakmile jsem uklidil celý byt, vytřel podlahu, umyl dítě, vysál prach, vyleštil vše, co vyleštit šlo a i něco navíc, usoudil jsem, že byt máme čistý a může se vyrazit na vánoční nákupy. Jelikož jsem vášnivý, kvalitní a úspěšný rybář, je potřeba koupit kapra. Vánoční stromeček patrně bude patrně taktéž potřeba. Chvilku jsem bezcílně lelkoval po bytě, když tu Čeněk převrhnutím přesnídávky na čerstvě vytřenou podlahu a jejím následným rozmazáním po zdi zavelel k odchodu na nákupy.
Ve městě jsem se vůbec necítil bezpečně. Lačně nakupující lidé v těžce sváteční náladě se ve velkém množství chaoticky potulovali po městě a s funěním a smrtí v očích, s pěnou u pusy, vztekle nakupovali dárky. Prorážení říčného davu kočárkem není úplně to, co od svátků klidu, míru a pohody očekávám. V mohutné tlačenici, kde každý jede na sebe a neplatí zde žádná pravidla, občas někdo upadne. To si pak hned nějaký dobrák v dobrém rozmaru na dotyčného šlápne.
Přiznám se, že jsem se nechal strhnout atmosférou a přejel jsem kočárkem na zem upadnuvšího nakupujícího. Jelikož se tomu Čeněk zasmál a i zatleskal, pro velký úspěch jsem ještě na nebožáka nacouval. Když už jsou ty Vánoce.
U stánku s kapry kupodivu nikdo nebyl, takže zde bylo bezpečno. Vyndal jsem Čeňka z kočárku a vzal jsem ho ke kádi s kapry, aby se podíval, co to tam plave. Kapři ho vůbec nezajímali, ale zjistil, že je děsná prdel mlátit rukama do vody, pocákat tátu i sebe a stát se mokrým. Prodejce kaprů s jedním zubem, který dnes podle nejistých pohybů a vysoké kadence škytání vytáhl již třetího ruma, neváhal a připojil se k Čeňkovi a jeho cákací hře. Čeněk cákal a smál se. Prodejce kaprů taktéž cákal a smál se. Já jsem byl mokrý a nesmál jsem se.
Ze skutečnosti, že prodejce kaprů ani po mém důrazném vyzvání nepřestal bujare cákat vodou za salvy mohutného smíchu, jsem usoudil, že pán mi kapra neprodá, ale to jsem se zmýlil. Když mu do kádě s kapry během cákání spadly hodinky, které se mu uvolnily z ruky, tento muž ožil a jal se mě obsluhovat. Vytáhl rukou kapra, dovrávoral s ním ke stolečku a utrhnul mu hlavu.
Nejsem si jist, zda usmrcení kapra proběhlo přesně podle norem Evropské unie, ale co už. Posléze, když na mou prosbu, zda může kapra i vyvrhnout, že vnitřnosti nebudu potřebovat, tohoto kapra roztrhnul rukama a zakřičel: "Tadáá!", bylo jasné, že ten muž svou práci dělá s láskou a nasazením.
Stromeček jsem raději koupil ihned první, co jsem viděl, jelikož jsem si nebyl jistý, jestli prodejce stromů nezačne stromečky překusovat nebo se jimi probodne. Bleskurychle jsem naložil Čeňka, stromeček i humánně usmrcené kousky kapra do auta a urychleně odjel směrem domů pryč od šílených vánočních lidí.
