O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
- FOTŘÍK - 10
- FOTŘÍK - 1
- FOTŘÍK - 3
- FOTŘÍK - 2
- FOTŘÍK - 4
- FOTŘÍK - 5
- FOTŘÍK - 6
- FOTŘÍK - 7
- FOTŘÍK - 8
- FOTŘÍK - 9
- FOTŘÍK - 11
- FOTŘÍK - 12
- FOTŘÍK - 13
- FOTŘÍK - 14
- FOTŘÍK - 15
- FOTŘÍK - 16
- FOTŘÍK - 18
- FOTŘÍK - 21
- FOTŘÍK - 19
- FOTŘÍK - 20
- FOTŘÍK - 22
- FOTŘÍK - 23
- FOTŘÍK - 24
- FOTŘÍK - 25
- FOTŘÍK - 26
- FOTŘÍK - 27
- FOTŘÍK - 28
- FOTŘÍK - 29
- FOTŘÍK - 31
- FOTŘÍK - 33
- FOTŘÍK - 34
- FOTŘÍK - 36
- FOTŘÍK - 37
- FOTŘÍK - 39
- FOTŘÍK - 38
- FOTŘÍK - 42
- FOTŘÍK - 43
- FOTŘÍK - 46
- FOTŘÍK - 49
- FOTŘÍK - 50
- FOTŘÍK - 51
- FOTŘÍK - 52
- FOTŘÍK - 53
- FOTŘÍK - 54
- FOTŘÍK - 55
- FOTŘÍK - 56
- FOTŘÍK - 57
- FOTŘÍK - 58
- FOTŘÍK - 59
- FOTŘÍK - 60
- FOTŘÍK - 61
- FOTŘÍK - 65
- FOTŘÍK - 66
- FOTŘÍK - 67
- FOTŘÍK - 68
- FOTŘÍK - 69
- FOTŘÍK - 70
- FOTŘÍK - 71
- FOTŘÍK - 72
- FOTŘÍK - 73
- FOTŘÍK - 74
- FOTŘÍK - 75
- FOTŘÍK - 76
- FOTŘÍK - 77
- FOTŘÍK - 78
- FOTŘÍK - 79
- FOTŘÍK - 80
- FOTŘÍK - 81
- FOTŘÍK - 83
- FOTŘÍK - 84
- FOTŘÍK - 85
- FOTŘÍK - 86
- FOTŘÍK - 87
- FOTŘÍK - 88
- FOTŘÍK - 90
- FOTŘÍK - 91
- FOTŘÍK - 93
- FOTŘÍK - 92
- FOTŘÍK - 94
- FOTŘÍK - 95
- FOTŘÍK - 96
- FOTŘÍK - 97
- FOTŘÍK - 98
- FOTŘÍK - 99
- FOTŘÍK - 100
- FOTŘÍK - 101
- FOTŘÍK - 102
- FOTŘÍK - 103
- FOTŘÍK - 104
- FOTŘÍK - 105
- FOTŘÍK - 106
- FOTŘÍK - 107
- FOTŘÍK - 108
- FOTŘÍK - 109
- FOTŘÍK - 110
- FOTŘÍK - 113
- FOTŘÍK - 114
- FOTŘÍK - 115
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| FOTŘÍK - 17 |
|
|
|
| Pondělí, 31 březen 2014 | ||||||
Strana 2 z 2 V závěsu za slečnou Irmou dorazila paní Eva. Bývalá modelka, která kdysi nafotila lokální reklamní kampaň na zlevněné ledničky a žije z toho dodnes, dotáhla svou dceru Agátu. Agáta byla vystajlovaná až běda. Malá holčička v růžových šatičkách, korunkou na hlavě a velkou růžovou mašlí přes hrudník dávala tušit, čím bude, až bude velká, respektive, čím ji matka donutí být. Posledním do party byla kuchařka ze závodní jídelny, paní Světlana s malým Vladimirem. Paní Světlana neuměla česky, takže se příliš nezapojovala. Nejsem si jistý, zda vůbec věděla, proč tu je. Na druhou stranu jsem si byl jistý, že nám ukradla při odchodu čajový set, jelikož jí cinkal v kabelce. Nuže, jsme všichni a program může začít. V úvodu jsme se všichni s dětmi posadili do kolečka a děti nechali kolovat k pomazlení. Vyjma Čeňka mi rukama prošli čtyři cizí fagani, z toho mě dva poblili a všichni řvali, jakmile jsem si je vzal. Takhle nějak jsem si představoval hezkou sobotu. Čeněk se mi smál. Na něj však taky došlo a to když začal slečnu Irmu tahat za vousy, ta na něj vyjekla a Čeněk se rozeřval a jak se později ukázalo, i posral. Po mazlení s dětmi jsem musel jako nováček předstoupit před matky, představit se a hovořit o svých pocitech. Hovořit o svých pocitech je můj velký koníček a kudy chodím, tudy hovořím o svých pocitech. Můj upocený monolog vylepšovala slečna Irma svým pohrdavým pohledem. Úvod byl za námi, o svých pocitech jsem pohovořil (ne tedy o všech. O pocitu, že bych byl nejradši, kdyby všichni v čele s obludným hermafroditem slečnou Irmou neprodleně vypadli z mýho bytu, jsem pomlčel) a mohlo se jít s dětmi ven. Před domem se konala přehlídka kočárků. O žádné přehlídce kočárků jsem neměl tušení, a proto jsem byl nepřipraven. Matky měly kočárky velmi vymazlené a boudičky prošpikované houpajícími se hračkami, které hrály, zpívaly, měnily barvu a kočárek paní Irmy dokonce vypadal jako vagína. Neměl jsem z toho dobrý pocit. Čeňkův kočárek byl strohý, po stranách poblitý a na střeše boudičky se mu uboze na ušmudlaném špagátu houpala jedna plyšová kostka, ze které Čeněk vyškubnul číslo 4 a 2. Pokusil jsem se vylepšit dojem a zlepšit závěrečnou známku tím, že jsem vjel jedním kolem do hovna, ale bylo to marné. Drtivě jsme s Čeňkem tuto soutěž prohráli. Na lavičkách u dětského hřiště se konala další nepsaná soutěž o nejlépe oblečené dítě. Zde jsem se opět s Čeňkem oblečeným v teplácích a bodýčku umolousaným od jídla se zaschlým poblitým rukávem na bednu nedostal. Po mém kolosálním debaklu se šlo do města. Vytvořili jsme z kočárků kolonu, kdy jsme ucpali chodník. Pokud si nás někdo dovolil osočit, popřípadě objet po trávě, měl co dělat se slečnou Irmou, která si servítky rozhodně nebrala. Asi po hodině a půl ploužení se s kočárky, neustálých přestávkách na krmení a přebalování jsme dorazili k nákupnímu domu, kde jsme hromadně obsadili obchod s dětským oblečením. Matky s dětmi jako smyslů zbavené pobíhaly po obchodě, hystericky křepčily, pištěly a zkoušely na dětech vše, co jim přišlo pod ruku. V rámci zachování mého psychického zdraví jsem vyhlásil hodinový rozchod a šel jsem si sednout s kočárkem ven na lavičku. Slečna Irma hodinový rozchod kvitovala taktéž s povděkem a tento využila k tomu, že si zašla koupit do lékárny hormony. Po nákupním šílenství se šlo na kafe. Tentokrát však již bez paní Světlany, která byla v obchodním domě zadržena za krádež pračky. V kavárně jsem si objednal pivo (což si nenechala ujít slečna Irma a okomentovala to, že jsem typický chlapský buran) a dvě hodiny poslouchal hovory o ničem. Čeněk byl z toho martýria taktéž očividně otrávený, proto propukl v mohutný jekot. Díky bohu. Omluvil jsem se, že už musíme jít, jelikož Čeněk musí jít spát a s velkou vervou a chutí jsem z kavárny vypadnul. To bylo poprvé a naposledy, co jsem se něčeho podobného zúčastnil. Do podobného spolku se uvrtat do budoucna nehodlám!
|
||||||
| < Předch. | Další > |
|---|
