O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

FOTŘÍK - 15 PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 20 březen 2014
Přejít na obsah
FOTŘÍK - 15
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Strana 4 z 6

 
 
 
 
 
 
 

      Vytřeno mám, tedy jdu prát. Nebudu se toho bát (Ano, čtete správně. Je to rým. Jsem poeta). Čeňka jsem uložil do jeho dětského koutku a šel do koupelny studovat návod k pračce. Ani jsem tam nedošel, když se ozvalo z dětského koutku vzlykání a různý povyk. Čeněk zřejmě tesknil po mopu a demonstrativně se dávil látkovou plenou. Uložil jsem Čeňka do postýlky, aby se nikam neodplazil a nepřivodil si zranění a odběhl zpět do koupelny k pračce. Asi po pěti minutách upřeného pohledu do bubnu pračky jsem vydedukoval, že se pračka sama nezapne. Návod v němčině (český návod byl poničen - cáry zbytku návodu, a ožužlaný a rozpitý přebal vrhal stíny mého podezření na Čeňka) mi nebyl k ničemu.
 
 
      Nacpal jsem tedy všechno prádlo dovnitř, nasypal prášek do nádržky a pro sichr i do bubnu pračky, zapnul jsem start, náhodně vybral jeden z asi deseti módů a bylo.
 
       Prostě se to vypere.

       Čeněk mezitím v postýlce hlasitě hartusil a lomcováním se šprušlemi dával na odiv svou nespokojenost. Jeho ryk byl jako balzám na mé nervy. Vzal jsem dítě z postýlky a položil do hracího koutku, kam jsem mu přinesl i mop. Čeněk byl spokojený a předl (nevím, jestli mimino umí příst, ale asi ano). Dítě si tedy hraje s mopem, takže mám možnost vrhnout se na žehlení. Prostě a jednoduše jsem žehličku zapojil do sítě, otočil jediným čudlíkem a žehlil. Šlo mi to hezky od ruky a svižně jsem si pobrukoval. Asi po dvou vyžehlených plenách se z žehličky začalo kouřit a záhy z ní létaly jiskry. Nebyl jsem si úplně jistý, zda to ta žehlička má dělat, anebo nastala někde chyba.
 
      Nechal jsem žehličku ještě chvíli jiskřit, když už mi to nedalo a začal jsem se pídit po návodu. Ten jsem našel dokonce i v češtině a už nápis velký jak kráva přes celou přední stranu "napařovací žehlička" napovídal, že chybu udělala Nataša, jelikož mi neřekla, že do žehličky mám nalít vodu. Ani jsem se nestihl na Natašu pořádně rozohnit, když se z dětského koutku opět ozval řev. Čeněk odněkud dotáhl vázu s kytkou a vodou a tuto na sebe převrhnul. S úsměvem na rtech jsem opět vytřel podlahu. Čeňka jsem již potřetí převlékl a odložil zpět do hracího koutku k mopu a vrátil se k žehlení.

       Žehlení je pěknej vopruz.
 
      Navíc mi přijde, že v žehličce je nějaká cizí toxická látka, jelikož se mi z těch výparů motá hlava. Nemám však čas se tím zaobírat, jelikož dětský koutek hlásí opět nějaké neštěstí. Přibíhám k řvoucímu Čeňkovi a odhaluji příčinu problému a tou je opět převržená váza. Očividně se tito dva nesnesou, proto musí jeden z nich z domu. Řvoucí poblité dítě mě nutí ke krátkému zamyšlení, ale nakonec byt opouští váza. Vysvlékl jsem Čeňka a odmítl ho již po čtvrté oblékat. Nechal jsem ho pouze v plenách. Jsem sám se sebou spokojen, jelikož takový plán by žádnou matku nenapadl. To totiž musí přijít vynalézavý otec a dítě prostě a jednoduše neobléknout. Jedině tak zůstane jeho oblečení čisté.
 
      S dobrým pocitem jsem se vrátil k žehlení. Žehlička mezitím propálila košili i potah na žehlicím prkně a zkratovala. Tedy tolik dnes k žehlení. Propálenou košili jsem děsně tajně, aby to Nataša neobjevila, vyhodil hrdinně z balkonu. Co se týče rozbité žehličky, tak až se bude Nataša ptát, proč není vyžehleno, řeknu, že žehlička je rozbitá. Ten plán je neprůstřelný. Doufám, že zkratuje i pračka.

      Chvíli lomím rukama nad malou tragédií, když tu jsem si uvědomil, že nějak podezřele dlouho nejsou žádné zprávy z dětského koutku. Vybíhám se tedy podívat, zda dítě žije. Propálená košile a mrtvé dítě není dobrý start mateřské dovolené. Čeněk žije. Akorát se tedy posral a vzhledem k tomu, že jsem mu šibalsky nedal žádné oblečení, všechno to z plenek proteklo a Čeněk se v tom se zájmem cachtal a roztíral to všude kolem. Nejvíc to schytal pan Panda. Proboha. Čeněk jde okamžitě pod sprchu, jelikož na toto vlhčené ubrousky nestačí. Řve jako by ho na nože brali, ale oba víme, že se nepoučí, a když dostane příležitost, udělá to znovu.
 
     Jakmile byl opět dočasně čisté a voňavé miminko, putoval do sedačky, jelikož byl čas jídla. Dal jsem mu do mikrovlnky ohřát jeho oblíbený příkrm - brokolice s brambory, po jehož pozření by běžnému dospělému člověku slezly nehty a mezitím opět dnes již po třetí vytřel podlahu a pana Pandu polil Savem (beztak si následky ponese do konce svých dnů).
 
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]