Americké trucky i autobusy mají poměrně malá okna, to je kvůli teplu a chladnu, sklo se nedá tak dobře izolovat, i když jsou okna autobusů dvojitá. Evropa v tomhle není tak úzkoprsá, pohodlí zákazníka je důležitější než ekonomika provozu a spotřeba nafty. Van Hool má skoro celou přední stěnu prosklenou, od řidiče vedou do autobusu dva schody a cestující sedí výš a vidí líp.

      Vyjeli jsme z Los Angeles na den do San Diega a potom na východ do Arizony, do Scotsdale. Cestou nám náš průvodce předčítal z knihy mého milovaného autora Jamese Herriota, já poslouchal ani jsem nedutal. Co na tom, že jsem jeho krásné britské angličtině s bídou rozuměl, měl jsem mého miláčka přímo v originále a bylo to jakoby to vyprávěl On.

     Scotsdale je dnes už část Phoenixu, ovšem ta bohatá část. Večer jsme vyrazili na večeři na Pinacle Peak Patio, podnik v horách, s živou country muzikou, kde servírovali mohutné steaky dělané na mřížích nad dřívím po cowboysku, k tomu fazole, k pití pivo, co já nemohl, ale ono to při kvalitě zdejšího piva zas tak nevadilo. Byl nádherný chladný letní večer a já byl v sedmém nebi. O tomhle se mi za volantem trucku ani nesnilo.

Moji skotští cestující byli rádi, že s nimi sedím u stolu, jako Čech jsem byl pro ně navíc další turistická atrakce. No uvědomte si tu absurditu: Přijeli do Ameriky na turistický zájezd a tam je po místních krásách a památkách vozí Čech, se kterým se téměř nedomluví, protože jejich jazyk se angličtině podobá asi jako čeština maďarštině.

    Druhý den jsme vyrazili na sever, do dobře známého Flagstaffu. Cestou jsme zastavili v Montezuma Castle, podivném městě v údolí či spíš kaňonu říčky, kde si indiáni Hopi postavili své domy vysoko ve srázu nad zemí, pod jakýmsi převisem. Říká se tomu Montezumův zámek, protože kdysi, když bylo toto město "objeveno", se domnívali, že je to tajné město, kam se kdysi ukryli mexičtí indiáni po kolonizaci Španěly. Byla to svým způsobem obranná pevnost, protože žádný nepřítel neměl šanci se tam nahoru dostat. Vodu měli přivedenu podzemím z nedalekého jezírka a měli jí dost i pro případ obléhání.

Na půli cestě z Phoenixu do Flagstaffu je město Sedona, musíte ovšem sjet z dálnice na původní silnici. To si prosím vás nenechte ujít a zastavte se tam kdykoli pojedete z Phoenixu do Flagstaffu, stojí to za to (tedy, pokud se tam dostanete). V okolí je spousta těch pravých a pro Arizonu typických homolovitých kopců, v džípu vás tam mezi nimi povozí a ukáží to nejzajímavější. No a město samo stojí za procházku.

Dál pak vede silnice údolím podle říčky, kde v jednom místě je přírodní skalní skluzavka a vždycky nával klouzajících se. Kus dál jeden vytvořil z písků sousoší podle obrazu Leonarda da Vinci Poslední večeře Páně, zastíněné plastikovou plachtou jako střechou a tvůrce tam neustále obchází se sprejovou lahví a vlhčí své dílo, aby se mu nerozsypalo.

Pak začne silnice stoupat a je příležitost k hrůzostrašným pohledům do údolí, kdy z oken autobusu ani není vidět kopec dolů, jen ta díra. V Americe se moc nezatěžujeme s instalací svodidel, když chce někdo jet zkratkou... Na vrcholku je odpočívadlo a vyhlídka, kde indiáni prodávají stříbrné a krásné šperky.

Ve Flagstaffu jsme přespali, příští atrakce je Grand Canyon. Moc už toho bylo napsáno, mnohokrát byl nafilmován, viděl jsem fotografie a myslel jsem si, že jsem připraven. Omyl, stál jsem tam a civěl. Byl jsem tam později ještě mnohokrát, ale první návštěva je nejkrásnější. Můj průvodce to tam pochopitelně znal a tak místo obvyklého popojíždění od vyhlídky k vyhlídce rozdal lidem mapy a poslal je objevit „svůj“ Grand kaňon. Autobusy jsou v parku v ceně vstupného, zastaví kdekoli na mávnutí, tak ať si každý dělá, co chce.

Odpoledne jsme naložili spoustu dospělých "dětí" s rozzářenýma očima. Někteří rejdili a prolezli vše, co se jen dá vidět, někteří, tak jako já, jen civěli. Moc se mi tenhle způsob líbil a při pozdějších cestách jsem ho průvodcům doporučoval. Turisté byli spokojeni a my dva ostatně taky. Místo popojíždění jsme si leželi v hotelu u bazénu a ještě jsme za to byli placeni…

MICHAL

Komentáře (1)

Zobrazit/Skrýt komentáře Michale, : Mikin ta krajina je tam fakt neskutecne nadherna. Ja tam byl poprve v listopadu, takze byly studene noci ale pres den bylo prekrasne. Na North Rim Grand Canyonu jsem byl asi hodinu uplne sam a byl to zazitek.... Pak jsem byl dva tydny v Arizone u kamarada (puvodne z Brna), ktery tam delal ajtaka. Zajimave na tom bylo, ze jeho zamestnavatelem byl kmen Apacu. (Jicarilla Apache) březen 23, 2014 08:02

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující