Jelikož Čeněk ještě neumí chodit, zatím ho děda nemůže šoupnout ani na kurz bruslení. Aby stimuloval jeho vývoj a Čeněk už za půl roku mohl hrát v extralize, provádí s ním různé cviky. Pokaždé, když k nim jdeme na návštěvu, není Čeněk ve své kůži. Jakmile dorazíme k mým rodičům, přibíhá můj otec již ve sportovním oděvu a sportovních botách ke dveřím, mimino nám odebírá a výklusem za neustálého funění jej dopravuje do ložnice, odkud záhy slyšíme dětský pláč a otce jak hystericky řve: "Jeď, jeď, to dáš, jeď, jeď". Bůhví, co tam s ním provádí. Jednou, když s ním dělal před námi strečink a různě ho protahoval, strašně v Čeňkovi křuplo.

. 

     To byla poslední kapka a Nataša mu ho až do odvolání vzala. Byl smutný (můj otec. Čeňkovi to bylo jedno. Hlavně, že mohl žužlat pana Pandu.)

     Co se týká mých přebytečných těhotenských kil, byl jsem donucen svézt se na vlně diety, kterou nám naordinovala Nataša. Na doporučení své známé, která díky této dietě vítězně zhubla za tři měsíce půl kila, si koupila knihu od renomované nutriční poradkyně a esoteričky, ve které paní radí, jak na základě čaker, fáze měsíce a horoskopu zkombinovat potraviny tak, aby dotyčný člověk nejen zhubnul, ale i našel nenávist a beznaděj v gastronomii. Podle mě ta paní, pokud se řídila svými radami, je již dávno mrtvá, jelikož jiné východisko nevidím.

     Protože jsem ve znamení váhy a ten den byl zrovna úplněk, naordinovala mi Nataša řepovou dietu. Velmi lahodná záležitost. Svou dietu jsem tedy zahájil s velkou pompou řepovou polévkou a řepovým salátem s kousky cukety (cuketu jsem dostal jenom na rozjezd. Až se zajedu, tak cuketu nahradí ještě více řepy). Při jídle se mi dělaly mžitky před očima a hrozně jsem se potil. Každé sousto jsem zapíjel řepovým džusem, který jsem si musel ředit vodou, abych se méně dávil.

. 

     Suma sumárum jsem za první týden řepové diety přibral kilo, a navíc se mi udělala vyrážka na hrudníku a měl jsem červenou moč.

     Závistivě jsem pokukoval po Čeňkovi, jak s chutí baští Sunar a ve slabé chvilce jsem mu jako ten největší nepřející závistivec schoval pana Pandu, aby měl také nějaké trápení. Čeněk sebou ale nenechá zametat a svého pana Pandu si vyřval zpátky hysterickým pláčem. Aby se něco podobného už neopakovalo, tak mi pro výstrahu poblil polštář a spokojeně s pocitem zadostiučinění usnul.

     I na Čeňka však nakonec došlo, protože byl čas na očkování. Jelikož je Nataša úzkostlivá matka, budeme Čeňka očkovat proti úplně všemu, co existuje i co by existovat teoreticky v budoucnu mohlo, na což si budeme muset vzít pravděpodobně hypotéku anebo prodám jeden ze svých orgánů (spíš ale obojí). Čekárna u doktorky byla narvaná k prasknutí, neboť to vypadá, že očkování je v módě a hodně mezi dětmi letí.

.

     Scénář byl vždy stejný. Usměvavé dítě, co si povětšinou hrálo s nějakou edukativní hračkou typu dřívko nebo látková plena, vešlo s rodiči do ordinace, odkud se záhy ozval mohutný řev, který neutichal ani při odchodu z čekárny. Čeněk nenechal nic náhodě a začal řvát už v čekárně. Pokud jsem si myslel, že tím je to tedy vyřešeno, mýlil jsem se. Jakmile Čeněk za neutichajícího řevu dostal injekci, propukl v takový jekot, že bylo padesát na padesát, že nám ho sebere sociálka. Navíc ho očkování natolik rozhodilo, že celou noc nespal, tedy měla návštěva lékařky blahodárný dopad na celou rodinu včetně sousedů, kteří zvýšili kadenci v počtu namalovaných genitálů na naše vchodové dveře.

.

.

Komentáře (2)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : JarkaJ Tentokrat palec nahoru Ted jsem se u Fotrika konecne pobavila. Ale stejne si nemuzu pomoct. Necemu se smeju, az se za bricho popadam a na druhou stranu se u neceho vylozene divim, proc to tam sakris autor cpe. To namlouvani tech kojencu bylo uzasny, jakoby to napsal nekdo jiny, nez napriklad posledni vetu. Zvlastni. březen 09, 2014 22:33 JarkoJ : Iris máš pravdu, občas jsou to takové zvláštní jakoby "větné úlety". Je to pohodička, srandička -a najednou bum, šokující věta typu genitálů na dveřích, něco jinak nečekaně drsného. Ale skoro si začínám myslet, že to fotřík dělá schválně a určitě na to vlastně svým způsobem čekám. Jo, je to zvláštní.Ale bavím se pořád. březen 10, 2014 11:15

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující