O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

FOTŘÍK - 12 PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 06 březen 2014
Přejít na obsah
FOTŘÍK - 12
Strana 2
Strana 3
Strana 2 z 3

 

 

 

 

 

 

 


3. hodina.

......
     Čeněk už o plastovou lžičku nejeví zájem a tím také padla možnost, že přestane brečet, neboť jsem vyzkoušel už všechny předměty v tomto bytě hrůzy a žádný ho už nezaujal. Začínám být nervní. Aby vylepšili náladu v domácnosti, sousedé se jali bouchat do stěny, aby dali najevo, že se jim rámus z našeho bytu nezamlouvá a tedy bych měl sjednat nápravu. Ještě párkrát zabouchají na stěnu a přísahám, že jim propíchám pneumatiky u auta.

 

     Mám hlad, ale jídlo si neudělám ani náhodou. Jakmile se od Čeňka vzdálím byť na pár metrů, nejen že propukne v hysterický záchvat, ale taktéž se sápe po předmětech kolem sebe a demonstrativně se jimi snaží udusit. Zakouřil bych si velmi. To tady v tý domácnosti není někde zapomenutá cigareta?

 

 


4. hodina....

.................................
     Zajímalo by mě, jestli tady v okolí není nějaký hezký a útulný babybox. Nataša by to jistě pochopila. Ona má pro tyhle věci porozumění. Čeněk už určitě překonal rekord ve řvaní. Je zajímavé, že má stále tolik energie a nebojí se na intenzitě nárazově přidávat, aby z toho dětství taky něco měl.

 

      V zoufalství jsem vylízal starý popelník, co jsme měli na balkoně, avšak mou touhu po cigaretě jsem neutišil. Čeněk na chvilku ve řvaní polevil, ale očividně mě jenom zkoušel a udělal si ze mě srandu, neboť záhy začal řvát znovu. Přísahal bych, že se při pláči usmívá a má z toho radost.

 

     Je to škodolibé dítě.

 

 


5. hodina.


     Začínám mít halucinace a šimrá mě v podbříšku. Čeněk už nepláče, nýbrž začal kňourat. Je to snad ještě horší než pláč. Úplně mi to rve uši. V nestřežené chvíli se mi podařilo udělat si kafe a pozorujíce kňourající a pěstičkami o podložku mlátící dítě s tikem v oku usrkávám. Z trudomyslnosti mě vytrhnul zvuk zvonku. Někdo je za dveřmi. Zanechávám Čeňka na podlaze a podrážděně jdu otevřít: "Dobrý den, už jste slyšel o Bohu?" Umaštěný svědek Jehovův s baťůžkem a v nepadnoucím obleku, který mi mezi dveřmi začal mávat před obličejem Strážnou Věží, se ocitnul ve špatnou dobu na špatném místě.

 

     Ještě než se stačil nadechnout k nějaké kolosální hluboké myšlence, jsem mu znuděně a odevzdaně chrstnul vařící kafe do ksichtu a dveře bez jediného slůvka zabouchnul. Kňučení zpoza dveří dalo tušit, že dnes při něm Jehova nestál.

 

     Bez jakýchkoliv pohnutek jsem se vrátil k hlasitému dítěti, které se mezitím začalo dusit igelitovou taškou. Absolutně nemám ponětí, kde k té igelitce přišel, ale je jasné, že jeho pud sebezáchovy se očividně ještě nedostavil. Začínám přemýšlet, jak se člověk jako rasa vůbec mohl dožít tak dlouho, když jeho mláďata mají sebedestruktivní sklony. No nic.

 

     Čeněk začíná opět řvát a já zatímco podruhé vylízávám popelník, sním o cigaretě a babyboxu.

 
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]