Ten večer si mne oba bratři Biswashové odvedli stranou a začali si ze mne opět dělat srandu kvůli mému krásnému saroni. Určitě ho prý nemám z Kanady.

     Řekl jsem jim, že se dozví celou pravdu jen v případě, že se zavážou k úplnému mlčení.

     Když souhlasili, řekl jsem jim, že mi mé drahé saroni půjčil tajemný vysoký muž s plnovousem, který bydlel v pákistánském městě Abottabad v domě za strašně vysokou zdi. A který nikdy nevycházel na ulici... Když jsem chtěl saroni vrátit, našel jsem ten dům v plamenech a mohl jsem jen bezmocně přihlížet, jak americké vrtulníky odvážejí mrtvolu toho dobrého může neznámo kam.

    
     Oba bratři začali řvát smíchem, běželi hned mezi ostatní hosty a cosi jim vykládali v jazyce Banghla.

    Já rozuměl jen slovům Mikin, saroni, Abottabad a Osama Bin Ladin.

    Nojo, Albertova chyba. Neměl kupovat to pivo...