O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení
Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

FOTŘÍK - 10 PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 27 únor 2014
Přejít na obsah
FOTŘÍK - 10
Strana 2
Strana 1 z 2

Jednoho dne z čista jasna a bez jakékoliv přípravy přišla Nataša s rizikovou myšlenkou, že by bylo hezké, kdybychom se s Čeňkem nechali vyfotit od profesionálního fotografa. Na mé výtky, že to není potřeba, jelikož jsem Čeňka již pětkrát vyfotografoval mobilem a to zadarmo, reagovala podrážděně. Bylo mi vysvětleno, že můj názor nemá v této rodině žádnou váhu a vůbec nikoho nezajímá.

  .
.
.
.
.
.
.
      Pokusil jsem se vzmužit a přejít do protiútoku, že když bude focení, že ten večer půjdu s kamarády do hospody. Bral jsem to jako rozumný kompromis. Za trest, že si vůbec dovolím projevit svou vůli a pokouším se o kompromisy, mě Nataša poslala umýt nádobí a večer jsem musel jít brzo spát. Žádní kamarádi, nic takovýho.

      Hned další den obstarala Nataša fotografa a koupila mi na focení košili v barvě šampaň (co to je proboha za barvu?) s volánky a upnutý džíny, ze kterých jsem krvácel. Pokud bych v tomhle autfitu vyrazil ven mezi lidi, hned za prvním rohem by mě vohnul nadrženej námořník. Čeněk vyfasoval hustopřísnou vestičku s lebkou. Když jsem se dožadoval taktéž hustopřísné vestičky s lebkou, byl jsem opět poslán umýt nádobí. Při generálce na focení (ano, Nataša uspořádala dvouhodinovou generálku na focení, kde jsme jak blbci stáli před zrcadlem a učili se spořádaný rodinný úsměv) si Čeněk svou hustopřísnou vestičku s lebkou poblil, takže se bude fotit ve svetýrku do véčka.
.
     Je potřeba se zmínit o tom, že fotograf, který nás bude fotografovat je nejen vyhlášená kapacita, ale je taktéž asi třikrát dražší než jiné vyhlášené kapacity. Nataša na fotografovi odmítla šetřit a zajistila nám proslulého francouzského fotografa Žána Piéra. V životě jsem o něm neslyšel. Podle jeho internetových stránek, má Žán Piér široký záběr. Mezi asi tisícovkou rozmazaných fotek sov (patrně je to fanda do ornitologie, což je bezesporu nejdůležitější kritérium při výběru fotografa, který bude fotit vaše dítě) jsem zahlédl i pár fotografií lidí.
.
     Je smutné, že to byli fotografie mrtvých lidí, ale Nataša tvrdila, že to je umění. Inu, když to je umění, tak to se nedá nic dělat.

     Focení bylo domluveno na odpoledne a Nataša už od rána pobíhala po bytě v natáčkách a vyvolávala zmatek a paniku. Čeněk si spokojeně pořvával a já myl standardně za trest nádobí, jelikož jsem špatně odpověděl, když se mě Nataša zeptala, jestli mi taky přijde, že zhubla. Zhruba dvě hodiny před focením jsem byl vyslán do koupelny, abych se oholil. Přišlo mi, že by bylo velmi humorné a vtipné, kdybych si nechal knírek, ale arbitr humoru Nataša rozhodla, že to velmi vtipné ani humorné není a vyslala mě zpět sjednat nápravu.
.
      Po té, co jsem byl hladce oholen, musel jsem se pod dohledem nasoukat do ultratěsných riflí a hlavně si obléci svou šampaň košili a mohlo se vyrazit. Jelikož je přední evropský fotograf Žán Piér drahej jak prase, musíme jet autobusem, neboť už nemáme peníze na benzín.

      Autobus nám skoro ujel, protože si Čeněk v půlce cesty vzpomněl, že nemá pana Pandu a začal řvát Tak jsme se pro něj museli vrátit. Respektive Nataša, jelikož ultratěsné džíny mě při jakémkoliv jiném pohybu, než je pomalá chůze s nataženými koleny, nehezky ztrestají.
,
,
 
Předchozí - Následující>>
 
< Předch.   Další >
[Zpět]
[CNW:Counter]